Cena americké ropy WTI rekordně propadla. Prodejce květnového kontraktu musí kupci ještě zaplatit

Cena ropy poprvé ztratila za jediný den veškerou svou hodnotu. Kontrakt na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (WTI) s dodáním v květnu v pondělí klesl o 306 procent a uzavřel na minus 37,63 dolaru za barel. To znamená, že prodávající nejenže za svou ropu nic nedostane, kupujícímu ještě musí za každý odebraný barel zaplatit. To se stalo poprvé v historii, uvedla americká byznysová televize CNBC. Na situaci reagovaly ztrátami i americké akcie.

Obchodníci květnový kontrakt prodávali za každou cenu, aby jim ropa nezůstala. Kvůli krizi v důsledku šíření koronaviru a výrazně nižší poptávce teď nemá o ropu téměř nikdo zájem, což platí také o amerických rafineriích. Po přetlaku nabídky se tedy trh zhroutil. Ve Spojených státech rovněž citelně ubývá kapacit k uskladnění ropy v zásobnících, což je významný důvod, proč nikdo z obchodníků teď ropu nechce vlastnit.

Termínový kontrakt na WTI s dodáním v květnu vyprší v úterý 21. dubna.

Nastupující červnový kontrakt, který má mnohem vyšší vypovídací hodnotu, klesl o 18 procent na 20,43 dolaru za barel.

Americké akcie zakončily pondělí ve ztrátě, ovlivněny také dramatickou situací na ropném trhu. Index Dow Jones klesl o 2,44 procenta, S&P pak o 1,79 % a Nasdaq o 1,03 procenta. 

Velká dohoda nebyla dostatečně velká

 Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se tento měsíc dohodli na výrazném snížení těžby, aby kompenzovali pokles poptávky a podpořili cenu ropy. Podle některých analytiků však dohoda skupiny označované jako OPEC+ není dost výrazná na to, aby odstranila převis nabídky nad poptávkou.

„Netrvalo dlouho, aby trh poznal, že dohoda OPEC+ ve své současné podobě nebude stačit k obnovení rovnováhy na trhu,“ uvedl podle serveru BBC analytik Stephen Innes ze společnosti Axicorp.

Skupina OPEC+ se dohodla, že v květnu a červnu sníží těžbu o 9,7 milionu barelů denně. „Stále panují určité obavy, že snížení o deset milionů barelů denně nedokáže vykompenzovat destrukci poptávky,“ podotýká analytik společnosti CMC Markets Michael McCarthy.

Kvůli klesající aktivitě rafinerií se nyní zvyšuje objem ropy ve skladovacích zařízeních v USA, zejména v důležitém překladišti Cushing v Oklahomě. „Ještě nebylo dosaženo plné kapacity, ale panují obavy, že se tak stane,“ upozornil McCarthy. To je i jeden z hlavních důvodů, proč tak výrazně klesá cena ropy s dodáním v květnu, zatímco kontrakt s pozdějším dodáním je výrazně dražší.

Současné podmínky tak podle analytiků donutí mnoho amerických těžařů snížit produkci. „Ropa s dodáním v červnu se obchoduje s více než 60procentní prémií oproti kontraktu květnovému. Tato situace signalizuje, že skladovací kapacita se za současné produkce naplní během několika týdnů. Vzhledem k tomu, že američtí producenti nebudou mít ropu kde skladovat, přistoupí k výraznému omezení těžby. Nabídka černého zlata se tak v horizontu jednoho měsíce významně sníží a surovina zdraží,“ konstatuje analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy levná ropa a nezájem o paliva nejsou postrachem jen v Texasu. „S tím, jak na českých silnicích ubývají řidiči ochotní tankovat, klesá tuzemským čerpacím stanicím objem doplňkového prodeje –⁠ například nápojů či potravin. Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měly často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv, “ říká.

Ve výsledku jsou tak podle něho zejména mnohé menší pumpy existenčně ohroženy. „Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství čerpacích stanic v Česku,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 17 mminutami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 11 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...