Čeká český mobilní trh regulace? Nelze to vyloučit

45 minut
Čeká český mobilní trh regulace?
Zdroj: ČT24

Mobilní služby patří v Česku stále mezi ty nejdražší. Alespoň to vyplývá ze studie Evropské komise. Tuzemští operátoři s tím ale nesouhlasí a poukazují na to, že použitá data jsou rok stará. Nicméně Česko by mělo zhruba v polovině letošního roku dostat od Evropské komise stanovisko, zda může zavést regulaci tuzemského mobilního trhu. Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) totiž dal před týdnem za pravdu antimonopolní úřad, který záměr regulovat trh s připomínkami podpořil. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl předseda ČTÚ Jaromír Novák.

Zlevnění cen mobilních služeb si vláda slibovala mimo jiné od loňské novely zákona o elektronických komunikacích. Mobilní operátoři ještě loni v létě neomezené datové balíčky ani nenabízeli s tvrzením, že lidé ani často nevyužívají stávající nabídku. Jenže tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček s tím nesouhlasil a uvedl, že důvodem byly zejména vysoké ceny ve srovnání s ostatními zeměmi EU.

Od té doby se situace změnila a tuzemští operátoři začali nabízet zvýhodněné datové balíčky, které zlevnili. Podle předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka se ale toho zase tak moc nezměnilo.

Míní, že nárůst spotřeby dat je sice viditelný, meziročně o téměř sto procent, protože zatímco v roce 2016 se na jednu SIM kartu využilo zhruba 800 MB, o rok později už přibližně 1400, ale pořád je to podle něho o řád nižší než v jiných zemích. Stále tak tady není dostatečná nabídka neomezených dat za přijatelnou cenu.

Výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund ale nesouhlasí. Podle něho neomezená data není to, co zákazníci opravdu chtějí. Míní, že žádají především různorodé nabídky.

„A za ten poslední rok tady nastala obrovská segmentace nabídek pro různé cílové skupiny, což znamená, že každý dostává, co potřebuje. Jsou třeba speciální tarify s 10 GB dat, kteří mají lidé a studenti, kteří na těch datech fungují,“ vysvětluje.

A dodává, že balíček s datovým limitem 1,5 GB je již dávno minulostí. „Dnes máte u operátorů běžně tři, čtyři až šest gigabytů v základním balíčku, tedy objem dat se zvýšil třikrát až čtyřikrát. A dále, české mobilní sítě, hlavně v oblasti LTE dat jsou v top desítce EU co se týče rychlosti,“ vyjmenovává Grund.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinstock

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro internetizaci ČR Ondřej Malý však zdůrazňuje, že český zákazník se od ostatních v EU zase tak moc neliší. „Přes polovinu unijních zemí má už operátory, kteří nabízejí balíčky buď s vysokými daty, nebo přímo neomezené datové tarify. A když se tady mluví o tom, že jsou tady v nabídce balíčky třeba pro studenty nebo lidi, kteří datují hodně, pak je třeba říci, že operátor v momentě, kdy nabídne deset giga dat, tak zároveň omezí i rychlost. Takže pak si člověk tu rychlost, o které tady pan ředitel Grund mluví, moc neužije,“ míní Malý.

Svá slova dokládá průzkumem společnosti Ericsson. Ten firma provedla na vzorku několika tisíc respondentů v několika zemích. Tázala se při něm lidí, co vlastně skutečně chtějí. A podle Malého se ukázalo, že 57 procent z nich považuje datatarify za nesrozumitelné a komplikované. Anebo že polovina se bojí používat naplno internet v mobilu, protože se obávají, že když se přehoupnou přes nějaký limit, budou si muset připlatit.

„Spotřebitelé nechtějí v žádném případě stahovat, co se dá, ta domněnka, že pokud někomu nabídnete tarif bez nějakého limitu, tak on se prostě připojí k síti a bude už jen stahovat celý den a měsíc, tak je mylná. Spotřebitelé chtějí mít jen klid v duši a nebát se používat služby, na které jsou zvyklí,“ vysvětluje Malý.

Podle něho však zároveň ty podstatné změny již zmíněná novela zákona nastolila. Například daleko snazší postup jak opustit operátora, když není člověk spokojen s jeho službami, a přejít k jinému. Nebo vyšší pokuty za porušování povinností, což vede k tomu, že se operátoři chovají jinak než v minulosti, míní. Nyní už je podle něho i na spotřebitelích, aby začali využívat ustanovení zákona, která tam od loňského roku jsou.

„Protože operátor nedostane informaci o tom, že je zákazník nespokojen se službou jinak, než že ho zákazník opustí. A pak je na operátorovi, aby mu třeba nabídl lepší službu,“ vysvětluje Malý.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nicméně plusem by podle něho každopádně bylo lepší konkurenční prostředí, než v Česku nyní je. Jsou třeba země, které přidělují frekvence operátorům prakticky navěky nebo které po určité době oceňují frekvence znova – tedy operátorům je přidělí jen po určitou dobu a pak jim je prodají znova za cenu stanovenou znalcem – což je třeba případ Česka.

„Anebo takové, kdy to vyprší a pak se znova draží s nějakými podmínkami. A myslím si, že kdyby šlo Česko tím směrem, pak je možné po té každé periodické změně přídělu, která je obvykle po 15–20 letech, upravovat podmínky s ohledem na aktuální situaci na trhu,“ dodává Malý.

Grund však také zdůraznil, že současná pestřejší nabídka na trhu už výsledkem konkurenčního boje je. „Já jsem ale přesvědčen, že trh potřebuje primárně politiky, kteří začnou řešit problémy infrastruktury telekomunikací. A to je třeba o tom, jak dlouho stavíme sítě nebo jak drahé máme frekvenční poplatky,“ říká. A zmiňuje konkrétní příklad. „V Německu, když si chcete zakopat optický kabel, vyřídit to trvá měsíc, u nás ani za 24 měsíců nemáte všechna razítka, která jsou potřeba.“

Jsou čeští operátoři skutečně drazí?

A k cenám služeb, se kterými přišla ve svém průzkumu Evropská komise, pak uvádí Grund za operátory to, že jsou skutečně zastaralé. Ze studie plyne totiž to, že čeští telekomunikační operátoři patří k těm nejdražším v rámci EU vůbec. Po bok se jim řadí ještě ti z Maďarska, Kypru nebo Řecka. A naopak na druhém konci stupnice stojí třeba Polsko nebo Rakousko.

Srovnání cen mobilních služeb
Zdroj: Evropská komise

„Podle nás se ale naopak ukazuje, že jiné země meziročně zdražují. Třeba když porovnáme košík, kde bylo 2 GB dat, 900 minut hovoru a 350 SMS. Ten v Česku zlevnil o 27 procent. V Rakousku ale jeho cena o 31 procent vzrostla a v Lucembursku pak dokonce o 64 procent,“ vypočítává Grund.

„Pokud chcete dělat regulaci trhu a ten trh přidusit, tak musíte mít především reálná data. Tedy reálné ceny, ne ty ceníkové,“ zdůraznil. A reagoval tak na novou zprávu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), ze které plyne, že by se mohl tuzemský trh začít regulovat.

Podle předsedy ČTÚ Nováka ukázal totiž v loňském roce takzvaný test tří kritérií, že je v České republice nedostatečný prostor pro virtuální mobilní operátory. Tedy pro to, aby mohli ziskově podnikat v rámci smluv, které podepsali s klasickými mobilními operátory.

„Je třeba říci, že budeme druhým státem v EU, který se vlastně snaží regulovat mobilní trh, takže z tohoto pohledu je zájem EU očekávaný,“ uvedl Novák. Jediný, kdo mobilní trh v Evropě reguluje, je Kypr. Od regulace si ČTÚ slibuje právě diskutované snížení cen za mobilní služby, včetně mobilních dat.

ČTÚ tuzemský trh testoval už předloni na jaře a tehdy mu vyšlo, že regulaci nepotřebuje. Loni do testu zahrnul i vysokorychlostní datové mobilní sítě LTE a vyšel mu opačný výsledek. Samotné LTE již regulaci podléhá na základě podmínek aukce kmitočtů pro tuto technologii z roku 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 3 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 10 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...