Čechy na práci v zahraničí nic nenaláká

Brusel – Čechům práce v zahraničí nevoní. Jen jedenáct procent z nich totiž do budoucna láká vyjet do ciziny za prací. Méně už chtějí v zahraničí pracovat jen Kypřané, Řekové, Rakušané a Italové. Naopak na Slovensku má v úmyslu do zahraničí za prací vyrazit 23 procent lidí. Za hranicemi vlastního státu chce přitom pracovat celkem 17 procent Evropanů. V Dánsku si přeje vycestovat za prací dokonce více než polovina dotázaných. Na záda mu dýchají Estonci a Švédové. Takové výsledky přinesl průzkum Eurobarometr, který představila Evropská komise.

Eurokomisař pro zaměstnanost László Andor

„Právo pracovat a žít v jiné evropské zemi je jedním ze základních práv EU, avšak příliš málo lidí tohoto práva nyní využívá.“

V současnosti žije v některém jiném členském státě 27členného bloku s téměř půlmiliardou obyvatel jen asi 2,3 procenta lidí. Průzkum ukázal, že už zhruba desetina Evropanů v zahraničí kvůli práci žila. Údaj ovšem zahrnuje země EU i mimo unii.

Přibližně 13 procent Evropanů se vydalo do ciziny kvůli studiu či praxi. Češi v tomto směru stojí na konci pomyslného žebříčku. Celkem totiž na dotaz, zda někdy jeli na studia, či praxi do zahraničí, kladně odpovědělo jen pět procent dotázaných, tedy vůbec nejméně ze všech 27 států EU. V Lucembursku, které figuruje na opačném pólu, to byla pro srovnání polovina obyvatel.

Důvodem, proč si Češi vedou v otáce práce či studia v zahraničí v porovnání se zbytkem Evropské unie tak špatně, jsou podle odborníků silné sociální vazby na rodinu, ale i jazyková bariéra. „U starší generace i u generace dnešních mladých lidí je největším problémem jazyková bariéra. I když u nás se už jazyky učí, stále si myslím, že se neučí dost na té úrovni, aby lidé s nimi běžně mluvili. Jazyková znalost (Čechů) není dobrá,“ řekla ČT24 ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Ladislava Steinichová.

Nezaměstnaní Češi jsou však k cestování ochotnější

Eurokomisař pro zaměstnanost László Andor

„Pracovní mobilita může pomoci snížit nezaměstnanost tím, že lidi propojuje s volnými místy. Evropané si tento fakt uvědomují, avšak stále čelí překážkám, aby mohli po Evropě za prací jezdit.“

Na pracovní trhy v EU nyní tvrdě dopadá hospodářská krize. Jedna z otázek se proto zaměřila i na to, zda by lidé byli ochotni vyjet do ciziny za prací, pokud by ji nemohli najít doma nebo když jsou nezaměstnaní. Přesně polovina Evropanů uvedla, že by do zahraničí pracovat vyjela. Na Kypru a ve Švédsku tento názor zastávalo dokonce 66 procent lidí. V Česku by k práci v cizině z těchto důvodů přistoupilo 37 procent účastníků průzkumu.

Češi, kteří jsou v EU od května 2004, zatím volně pracovat nemohou v Německu a Rakousku. V obou zemích by přechodná omezení na pracovním trhu měla pro Čechy padnout nejpozději do konce dubna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 3 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026
Načítání...