Brusel – Česko sklidilo od Evropské unie kritiku za svůj konvergenční program, tedy plán, jak splnit kritéria nutná pro přijetí eura. Největší obavy v Evropské komisi vzbuzují české veřejné finance. Zároveň se jí také nelíbí, že Česko nemá jasný plán, jak dostat deficit rozpočtu do roku 2013 pod tři procenta hrubého domácího produktu, což je v unii povinná hranice. Česko ji podobně jako mnoho dalších zemí unie citelně překračuje.
Dlouhodobá udržitelnost českých veřejných financí patří k nejhorším v Evropské unii a komise Česko řadí do nejhorší skupiny států, jejichž finance by bez reforem za několik let zkolabovaly. „Slabost rozpočtového rámce a vysoké riziko z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zůstávají zdrojem obav,“ uvedla komise.
Co je horší, Česko zatím ani nemá jasný plán, jak uvést veřejné finance do pořádku. „Rozpočtová náprava v letech 2011 a 2012 závisí na výdajových škrtech, které ale nejsou vyjádřeny konkrétními opatřeními. Program navíc neposkytuje informace, jak snížit deficit do roku 2013,“ konstatovala komise. Podle ní by česká vláda měla vypracovat rozpočtovou strategii pro roky 2011 a 2012, kde by nejen nastínila konkrétní úsporná opatření, ale zároveň by navrhla reformy, které vylepší dlouhodobou udržitelnost českých veřejných financí.
Situace českých veřejných financí není důsledkem krize
„Rizika spojená s našimi veřejnými financemi nejsou akutní jako v případě Řecka, Portugalska nebo Irska. Rizika jsou spíše dlouhodobějšího charakteru a ani tolik nesouvisí s krizí samotnou jako spíše s dlouhodobějšími strukturálními schodky veřejných financí, které zde byly už před krizí a zůstanou s námi i po krizi,“ komentoval závěry Evropské komise ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Komise rovněž upozorňuje, že Česko by mělo aktivně bojovat s nezaměstnaností. Náklady na lidi bez práce totiž rovněž silně zatěžují státní rozpočet. Spolu s ním ho nabourává také nepříjemný trend stárnutí populace, který zvyšuje náklady na vyplácení penzí.
Vláda premiéra Jana Fischera v konvergenčním programu počítá s tím, že rozpočtový schodek v letošním roce dosáhne 5,3 procenta hrubého domácího produktu, v příštím roce 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP. Pod tři procenta HDP by se měl deficit dostat až v roce 2013.
Náprava českých veřejných financí však bude záležet především na vládě, která vzejde z květnových voleb. Pokud by se jí nepodařilo rozpočet napravit do roku 2013, vystaví zemi sankcím a mohla by ji připravit i o peníze z unijních fondů. Pravděpodobnost, že by však sankce z Bruselu přišly, značně snižuje fakt, že problémům s nadměrnými schodky v současnosti čelí většina zemí Evropské unie.
„Nemyslím si, že by Brusel nějakým výrazným způsobem dokázal tlačit a přesvědčovat českou politickou elitu, aby začala více dbát na veřejné finance. To je asi problém, který si budeme muset vyřešit sami doma,“ míní Bureš. Největším motivátorem, který bude Česko nutit k tomu, aby dalo své veřejné finance do pořádku, tak zřejmě bude snaha přijmout euro. Země, která má deficit nad tři procenta HDP, společnou měnu podle unijních pravidel přijmout nemůže.
