Brusel poslal do Prahy reakci na české stanovisko k auditu k Babišovu údajnému střetu zájmů

Do Prahy dorazila reakce Evropské komise na české stanovisko k auditu ohledně údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). České televizi to potvrdila mluvčí Zastoupení Evropské komise v Praze. Premiér má podle auditu přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem Agrofert a SynBiol. Česko by kvůli tomu mohlo přijít o část unijních dotací. Babiš ale střet zájmů dlouhodobě popírá.

„Česká republika obdržela prostřednictvím stálého zastoupení při EU reakci na odpověď České republiky na závěrečnou auditní zprávu Evropské komise, s jejíž finální podobou se aktuálně seznamuje. Ale na pozici České republiky tak, jak byla zastávána v rámci auditního procesu, se nic nemění. Na žádost Evropské komise zůstává obsah stále důvěrný, a to až do ukončení celého řízení,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Česká republika má podle něj nyní tříměsíční lhůtu na odpověď.

V květnu MMR uvedlo, že Komise částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu. Auditní zpráva obsahovala 22 zjištění a komise pět z nich uzavřela, dvě zrušila, 12 zjištění nechala otevřených zcela a tři částečně, oznámilo tehdy MMR. Českou odpověď připravili úředníci Národního orgánu pro koordinaci ministerstva pro místní rozvoj společně s kolegy z dotčených resortů.

Podle zdroje serveru Neovlivní.cz, který o nové reakci informoval, setrvává Evropská komise i v nynější reakci na stanovisku, že český premiér je ve střetu zájmů. „Na tom se nic měnit nebude. Nyní reaguje na to, jak Česká republika plní doporučení a zda jsou dostatečná. V některých případech konstatuje, že ano. Další doporučení zůstávají dál otevřená,“ uvedl zdroj, který je podle serveru obeznámený s korespondencí.

Loňská zpráva auditorů Evropské komise se zabývala dotacemi z unijních strukturálních fondů. Možného Babišova střetu zájmů se týkal i druhý audit zaměřený na zemědělské dotace, jeho konečné znění ale dosud nebylo zveřejněno. Vláda v souvislosti s tímto auditem zažalovala Evropskou komisi u Soudního dvora EU kvůli pozastavení jedné z dotačních plateb.

Náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek v květnu po schválení žaloby vládou uvedl, že kabinet chce získat výklad, zda se na tyto případy uplatní český zákon o střetu zájmů. Brusel pozastavil kvůli auditnímu řízení dotace pro Agrofert na projekty financované z Programu rozvoje venkova za poslední čtvrtletí roku 2018 a první loňské čtvrtletí.

Kontrolní výbor Evropského parlamentu vyzval začátkem května Babiše v nezávazných doporučeních, aby odstoupil, nebo přestal přes firmy spojené s holdingem Agrofert inkasovat peníze z unijního rozpočtu, pokud se premiérův střet zájmů skutečně prokáže. Babiš tehdy jen zopakoval své stanovisko, že žádný střet zájmů nemá a že vyhověl novelizované podobě českého zákona o střetu zájmů. Doporučení nechtěl komentovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová preferuje zrychlené firemní odpisy před snížením korporátní daně

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 29 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 7 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 12 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...