Brusel o přislazování vína rozhodne do měsíce. Pozdě, říkají vinaři

Jižní Morava/Brusel – Vinaři letos sklízí úrodu z vinohradů dřív než obvykle. Plody jejich práce proto nejsou zdaleka tak sladké, jak by bylo potřeba. Větší přislazování vinného moštu musí povolit Evropská komise, která by měla rozhodnout do konce října. Podle vinařů je to ale pozdě. Přislazovat musí už teď a doufají, že výjimka z Bruselu skutečně přijde.

Málo slunce rovná se málo cukru v hroznech. Ty navíc kvůli dešťům napadla hniloba, a tak musely být sklizeny poměrně brzy. „Pokud jsou hrozny posbírány dřív, než mají technologickou zralost, to znamená takových 13 až 14 stupňů normalizovaného moštoměru, tak by se víno nedalo ani vyrobit. Pokud by do něj nebyl přidán cukr zvenčí, nemělo by dostatečné množství alkoholu,“ vysvětlil předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray. Podle jeho odhadu bylo z tuzemských vinohradů předčasně sklizeno zhruba 40 procent úrody.

Evropskou komisi proto vinaři žádají o výjimku, která by jim umožnila více přisladit vinný mošt, ze kterého se víno vyrábí. Moravští producenti vína navíc nejsou zdaleka jediní, kdo má problém. K žádosti se připojilo hned několik evropských států včetně vinařské velmoci – Francie.

Nařízení EU určuje, o kolik je možné mošty maximálně dosladit. Pro pěstování révy vinné je Evropa rozdělena na zóny A, B, CIa, Cib, CII, CIIIa, CIIIb. Morava spadá do zóny B, kde je povoleno přidat až přes 3 kila cukru na 100 litrů. V Čechách je to přes 5 kilo na 100 litrů, tamní vinohrady jsou zařazeny do zóny A. V zóně C jsou převážně jižní státy, v některých se nesmí mošty doslazovat vůbec, ale naopak je povoleno mošty dokyselovat.

„Evropská komise má rozhodnout v řádu týdnů. Očekáváme, že to bude do konce října,“ potvrdil velvyslanec Stálého zastoupení ČR při EU Jakub Dürr. To je ale podle vinařů pozdě. Protože je zakázáno přislazovat už vyrobená vína, přidává se sacharóza do vinného moštu – tedy meziproduktu při výrobě. „Doslazování moštu se provádí záhy po sklizni. Vzhledem k tomu, že většina vinařů už dávno úrodu sklidila, je rozhodování sice pěkné, ale bezpředmětné,“ řekla vinařka Lenka Veverková z Čejkovic.

Například v roce 2010 přišla odpověď z Bruselu až v prosinci, když už bylo nové víno dávno vyrobené. Někteří z vinařů České televizi potvrdili, že už vína přisladili i bez povolení a teď doufají, že Brusel jejich žádosti vyhoví. Pravděpodobně se tak skutečně stane, žádost bývá spíš formalitou. O tom, že už sacharózu do moštu přidali, ale vinaři veřejně mluvit nechtějí.

Značení vína

Podle vinařského zákona je u nás víno na etiketách značeno jako suché, polosuché, polosladké či sladké.

  • víno suché obsahuje 0–4 gramy cukru na litr
  • víno polosuché 4,1–12 gramů cukru na litr
  • víno polosladké 12,1–45 gramů cukru na litr
  • víno sladké více než 45 gramů cukru na litr

Cukernatost vína

Pro měření cukernatosti je určena jednotka Československého normalizovaného moštoměru – zkráceně °NM. Obsah cukru v bobulích je jedním z faktorů, které určují, jaké víno se dá z hroznů vyrobit. Pokud víno obsahuje dostatek přírodních cukrů a nebylo doslazováno, může se z něj vyrobit víno s přívlastkem:

  • kabinetní víno – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti. Lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.
  • pozdní sběr – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti. Kvalitní, suchá či polosuchá vína.
  • výběr z hroznů – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti. Plná vína s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.
  • výběr z bobulí – vyrábí se z vybraných bobulí, které zrály velmi dlouho na vinici a dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Bývají velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká.
  • víno ledové – vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách - 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
  • víno slámové – vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
  • výběr z cibéb – vyrábí se pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou anebo z přezrálých bobulí, které dosáhly nejméně 32 stupňů přírodní cukernatosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...