Brusel o přislazování vína rozhodne do měsíce. Pozdě, říkají vinaři

Jižní Morava/Brusel – Vinaři letos sklízí úrodu z vinohradů dřív než obvykle. Plody jejich práce proto nejsou zdaleka tak sladké, jak by bylo potřeba. Větší přislazování vinného moštu musí povolit Evropská komise, která by měla rozhodnout do konce října. Podle vinařů je to ale pozdě. Přislazovat musí už teď a doufají, že výjimka z Bruselu skutečně přijde.

Málo slunce rovná se málo cukru v hroznech. Ty navíc kvůli dešťům napadla hniloba, a tak musely být sklizeny poměrně brzy. „Pokud jsou hrozny posbírány dřív, než mají technologickou zralost, to znamená takových 13 až 14 stupňů normalizovaného moštoměru, tak by se víno nedalo ani vyrobit. Pokud by do něj nebyl přidán cukr zvenčí, nemělo by dostatečné množství alkoholu,“ vysvětlil předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray. Podle jeho odhadu bylo z tuzemských vinohradů předčasně sklizeno zhruba 40 procent úrody.

Evropskou komisi proto vinaři žádají o výjimku, která by jim umožnila více přisladit vinný mošt, ze kterého se víno vyrábí. Moravští producenti vína navíc nejsou zdaleka jediní, kdo má problém. K žádosti se připojilo hned několik evropských států včetně vinařské velmoci – Francie.

Nařízení EU určuje, o kolik je možné mošty maximálně dosladit. Pro pěstování révy vinné je Evropa rozdělena na zóny A, B, CIa, Cib, CII, CIIIa, CIIIb. Morava spadá do zóny B, kde je povoleno přidat až přes 3 kila cukru na 100 litrů. V Čechách je to přes 5 kilo na 100 litrů, tamní vinohrady jsou zařazeny do zóny A. V zóně C jsou převážně jižní státy, v některých se nesmí mošty doslazovat vůbec, ale naopak je povoleno mošty dokyselovat.

„Evropská komise má rozhodnout v řádu týdnů. Očekáváme, že to bude do konce října,“ potvrdil velvyslanec Stálého zastoupení ČR při EU Jakub Dürr. To je ale podle vinařů pozdě. Protože je zakázáno přislazovat už vyrobená vína, přidává se sacharóza do vinného moštu – tedy meziproduktu při výrobě. „Doslazování moštu se provádí záhy po sklizni. Vzhledem k tomu, že většina vinařů už dávno úrodu sklidila, je rozhodování sice pěkné, ale bezpředmětné,“ řekla vinařka Lenka Veverková z Čejkovic.

Například v roce 2010 přišla odpověď z Bruselu až v prosinci, když už bylo nové víno dávno vyrobené. Někteří z vinařů České televizi potvrdili, že už vína přisladili i bez povolení a teď doufají, že Brusel jejich žádosti vyhoví. Pravděpodobně se tak skutečně stane, žádost bývá spíš formalitou. O tom, že už sacharózu do moštu přidali, ale vinaři veřejně mluvit nechtějí.

Značení vína

Podle vinařského zákona je u nás víno na etiketách značeno jako suché, polosuché, polosladké či sladké.

  • víno suché obsahuje 0–4 gramy cukru na litr
  • víno polosuché 4,1–12 gramů cukru na litr
  • víno polosladké 12,1–45 gramů cukru na litr
  • víno sladké více než 45 gramů cukru na litr

Cukernatost vína

Pro měření cukernatosti je určena jednotka Československého normalizovaného moštoměru – zkráceně °NM. Obsah cukru v bobulích je jedním z faktorů, které určují, jaké víno se dá z hroznů vyrobit. Pokud víno obsahuje dostatek přírodních cukrů a nebylo doslazováno, může se z něj vyrobit víno s přívlastkem:

  • kabinetní víno – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti. Lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.
  • pozdní sběr – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti. Kvalitní, suchá či polosuchá vína.
  • výběr z hroznů – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti. Plná vína s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.
  • výběr z bobulí – vyrábí se z vybraných bobulí, které zrály velmi dlouho na vinici a dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Bývají velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká.
  • víno ledové – vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách - 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
  • víno slámové – vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
  • výběr z cibéb – vyrábí se pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou anebo z přezrálých bobulí, které dosáhly nejméně 32 stupňů přírodní cukernatosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 6 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 20 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
13. 7. 2026

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.