Evropská komise ve středu vybídla členské země Evropské unie k diskusi o změnách podoby a fungování eurozóny. Jedním z cílů je zatraktivnit přijetí eura i pro ty státy EU, které společnou evropskou měnou zatím neplatí. Předložený dokument, který minulý týden komisař Pierre Moscovici označil jako „nabídku, kterou nelze odmítnout“, nastiňuje například možnost, že stálým předsedou jednání ministrů financí zemí eurozóny by se mohl stát „evropský ministr financí“. Zvažuje se i vznik budoucího Evropského měnového fondu.
Diskusní dokument s konkrétními představami změn do roku 2025 představili místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis a eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
Moscovici připomněl, že po odchodu Velké Británie z EU na jaře 2019 zůstane Dánsko jedinou zemí EU s trvalou výjimkou z povinnosti společnou evropskou měnu přijmout. „U ostatních zemí se předpokládá, že euro přijmou, až splní potřebné podmínky,“ poznamenal eurokomisař.
Ten se minulý týden podle agentury Reuters vyjádřil, že rámec předloženého návrhu má být natolik atraktivní, aby – jak se říká ve filmech – šlo o nabídku, kterou nelze odmítnout. Zdůraznil také, že státy by se měly postupně přibližovat k přijetí eura, ale řekl, že Evropská komise nemá žádnou moc ani vůli nutit země k přijetí společné evropské měny do určitého data.
- V České republice se v nedávném průzkumu pro přijetí eura vyslovilo 21 procent dotázaných.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na sněmu Hospodářské komory v polovině května prohlásil, že „dříve nebo později si musíme odpovědět na otázku ne jestli, ale kdy budeme schopni jako Česká republika přijmout společnou evropskou měnu“.
Toto rozhodování dal premiér do souvislosti s tím, že po francouzských a německých volbách zrychlí evropská integrace a bude snaha pokračovat ve vícerychlostní Evropě. Podle Sobotky je evidentní, že Francie a Německo se budou snažit, aby pokračovala integrace eurozóny „a to vymezení bude evropská společná měna“.
Před letošními parlamentními volbami i po nich bude podle Sobotky nutné vést intenzivní veřejnou debatu, „jak budeme postupovat, abychom se neocitli na periferii Evropské unie, abychom se udrželi v jádru Evropské unie“.
Podle Moscoviciho není cílem Evropské komise, aby přijetí eura bylo pro země mimo eurozónu více závazné. „Naopak, chceme vstup do eurozóny zatraktivnit, protože euro je měnou celé Evropské unie,“ dodal komisař.
Dokument, který ve středu komise nabídla jako začátek diskuse o změnách eurozóny, zdůrazňuje potřebu snižovat rozdíly mezi státy, které eurem platí. „Prohlubování ekonomických rozdílů může vest k politickým rozdílům a pomáhat tak růstu extremismu,“ upozornil Moscovici.
V současnosti eurem platí celých 340 milionů Evropanů v 19 členských státech. Přijalo jej již sedm členských států, které do EU vstoupily v roce 2004. Přitom uplynulo teprve 25 let od podpisu Maastrichtské smlouvy, která vznik jednotné měny umožnila, a jen 15 let od chvíle, kdy začaly obíhat první mince.
V Česku se názory velmi liší
V Česku se vedou debaty o přijetí eura již delší dobu. Svaz průmyslu a dopravy to zařadil mezi své priority. Podle loňského průzkumu podporuje zavedení společné evropské měny v Česku 60 procent firem.
Vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že kdo v EU nemá společnou měnu, je v jiné kategorii než státy eurozóny. Česko by podle něj mělo při rozhodování o společné měně uvažovat zejména o tom, s kým má silné ekonomické vazby. „Není úplně podstatné mít euro, podstatné je mít měnu jako Německo nebo Nizozemsko,“ řekl nedávno.
Také předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek se vyslovil pro co nejrychlejší zavedení eura v Česku. Důvody k tomu jsou podle něj politické. „Za TOP 09 chceme být v rychlejší části Evropy, s pomalými se nebude nikdo bavit,“ uvedl Kalousek. Dělicí hranice mezi rychlým a pomalým pruhem EU podle něj povede po hranici eurozóny.
Proti přijetí eura se staví například bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO), který preferuje zachování domácí měny. „Mohou přijít časy, že se nám bude dařit méně. Proto si myslím, že to, že máme vlastní měnu, je dobře. Projekt eurozóny byl ekonomický projekt, teď se stal projektem politickým a já bych skutečně nechtěl být v eurozóně, abych ručil za řecké dluhy,“ prohlásil Babiš.
Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k Evropské unii. Novým členským zemím je v té souvislosti udělena dočasná výjimka na zavedení eura. Zůstává ale závazek v budoucnu euro zavést. Není sice časově přesně vymezený, ale předpokládá se, že země tak učiní, jakmile budou plnit všechna kritéria.
- Kritérium cenové stability znamená, že spotřebitelská inflace nesmí být o více než 1,5procentního bodu vyšší než průměr tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. Podmínku plní Česko od roku 2013.
- Kritérium stavu veřejných financí se skládá ze dvou složek. Jednak jde o deficit v hospodaření vládního sektoru, který nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu. Jednak jde o státní dluh, který musí zůstat pod šedesáti procenty HDP.
- Kritérium konvergence úrokových sazeb stanoví, že dlouhodobé úrokové sazby, tedy výnosy z dluhopisů se zbytkovou splatností deseti let, nesmí být o více než dva procentní body vyšší než ve třech státech s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. Roční průměrné dlouhodobé úrokové sazby Česka se prakticky od konce roku 2014 podle zprávy pohybují pod jedním procentem, takže je kritérium plněno s rezervou.
- Účast v Mechanismu směnných kurzů II (ERM II) musí trvat minimálně po dobu dvou let. Předpokladem úspěšného setrvání je pohyb kurzu v rámci rozpětí plus minus patnáct procent od centrální parity, kterou vyhlašuje vláda, případně centrální banka jako základní kurz domácí měny vůči euru. Nemělo by ale dojít k devalvaci této parity nebo k nadměrným tlakům na kurz.
Když se Česko rozhodne pro euro, kdo má poslední slovo?
Účast nebo neúčast v mechanismu směnných kurzů značí, jak vážně to země s přijetím eura myslí, protože pobyt v ERM II už spadá do procesu vstupu do eurozóny.
Národní plán pro zavedení eura, který chválila vláda už v roce 2007, vytyčuje několik etap v procesu zavedení eura. První etapa předchází vstupu do mechanismu směnných kurzů. Země absolvuje přístupovou proceduru s orgány Evropské unie a probíhají i první přípravy změn spojených se zavedením eura.
Druhá etapa se počítá od vstupu do ERM II po rozhodnutí o přijetí Česka mezi členy eurozóny. „Probíhá komunikační kampaň, příprava a přijímání legislativních změn, úpravy informačních systémů a podobně,“ uvádí národní plán. Sled procesních úkonů je nastaven tak, aby se datem přechodu na jednotnou měnu euro mohl stát 1. leden určitého roku.
Třetí etapa končí vstupem do eurozóny
V závěru druhé etapy (pravděpodobně v dubnu v roce předcházejícím zavedení eura) by pak měly vydat Evropská komise a Evropská centrální banka zprávy hodnotící, jak Česko splnilo konvergenční kritéria.
Právě Evropská komise pak vydává doporučení na zrušení výjimky pro zavedení eura v Česku, o čemž rozhoduje Rada EU poté, co obdrží souhlas Euroskupiny, proběhne konzultace s Evropským parlamentem a vyjádří se Evropská rada. Nakonec je určen přepočítávací koeficient stanovující fixní kurz české měny vůči euru, a to přibližně půl roku před zavedením eura.
Následuje třetí etapa, která končí samotným vstupem do eurozóny. V této době je nutné završit technickou přípravu. Znamená to zabezpečit potřebné množství eurových bankovek a ražbu mincí, předzásobit ČNB a komerční banky eury, zásobit maloobchod eury, zajistit přípravu konverze bankomatů a automatů na peníze nebo také dostatečně informovat veřejnost.
Když euro nahradí korunu
Pokud jde o praktickou podobu zavedení eura místo koruny, existuje více scénářů. Jeden scénář využívá přechodné období (označuje se jako madridský scénář a v době vzniku eurozóny byl jediným). Euro je v takovém případě zavedeno nejdříve pouze v bezhotovostní podobě. Bankovky a mince národní měny si zachovávají platnost, zatímco ty v euru nejsou oficiálním platidlem. Hotovostní éra eura nastává nejdéle po třech letech.
Druhý scénář se nazývá „velký třesk“ a spočívá v jednorázovém přechodu. Současně začíná euro platit jak v bezhotovostní, tak hotovostní formě. Třetí scénář je označován jako scénář s postupným doběhem. Podobně jako u „velkého třesku“ euro začne ve stejném okamžiku používat v hotovostním i bezhotovostním platebním styku – ve vybraných oblastech (placení daní či fakturace malých podniků) lze však po určitou dobu používat původní národní měnu. Už v roce 2006 vybrala tehdejší česká vláda pro případ přechodu na euro metodu „velkého třesku“.
Vstupem do eurozóny má nastat čtvrtá etapa. V krátkém období po zavedení eura má platit duální cirkulace. Zatímco v bezhotovostním oběhu by tak byla platná jen eura, dva kalendářní týdny by bylo možné platit i korunovými bankovkami a mincemi. Od obchodníků ale lidé dostanou nazpátek jen v eurech. Po uplynutí období duální cirkulace by ale měli lidé nadále peníze v korunách směnit za eura v bankách.
V průběhu vstupu do eurozóny se také změní označování cen. Od té doby, co padne rozhodnutí o zrušení výjimky na zavedení eura pro Česko, by se měly jak v korunách, tak eurech označovat cenovky, a toto dvojí označení má zůstat ještě nějakou dobu poté, co už koruny nebudou platným platidlem.
