Madrid - Španělská vláda hodlá příští rok výrazně snížit výdaje. Chystá desítky ekonomických reforem a ustaví nezávislý orgán pro dohled nad rozpočtem. Více peněz půjde ale na důchody. Vicepremiérka uvedla, že se jedná o krizový rozpočet, který byl navržen, aby vyvedl zemi, jejíž ekonomika padá a nezaměstnanost dosahuje 25 procent, z krize. Proti plánovaným úsporným opatřením konzervativní vlády Mariana Rayoje v minulých dnech protestovaly před madridským parlamentem tisíce Španělů.
Výdaje jednotlivých resortů klesnou v roce 2013 o 8,9 procenta. Již dříve oznámené zvýšení daně přitom posílí daňové příjmy vlády o 3,8 procenta. Na nový program úspor, zvýšení daní a strukturální reformy bude dohlížet nový rozpočtový orgán. Sílí přitom očekávání, že Španělsko bude muset požádat o finanční výpomoc své partnery z eurozóny, píše britský server BBC News. Už zítra by zároveň měly být zveřejněny výsledky zátěžového testu, jemuž se podrobily španělské banky.
Výdaje ministerstev pro příští rok klesnou v průměru o 12 procent. Celkem hodlá kabinet ušetřit 40 miliard eur. Jediné oblasti, kde má dojít ke zvýšení výdajů v roce 2013, jsou důchody, studentská stipendia a platby úroků. Vláda rovněž představí celkem 43 nových reformních zákonů, které mají pomoci španělské ekonomice.
Oznámení vlády vřele přivítal evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. „Reformy jsou jasně zacíleny na nejnaléhavější problémy. Zejména vítám ambiciózní plán na ustavení nezávislé fiskální rady, liberalizaci odborných služeb a snížení roztříštěnosti španělského vnitřního trhu,“ řekl Rehn. Dodal, že plány vlády jdou nad rámec toho, o co Evropská komise Madrid žádala.
Rozhodné „ne“ ale daly dalším škrtům už předem desítky tisíc Španělů. Ani dva noční výprasky při střetech s policií před parlamentem jim nezabránily v návratu. Kromě konce šetření pokojně žádali už i demisi konzervativního kabinetu, který není u moci ani rok. S tím, že slzný plyn a gumovou munici si nezaslouží. „Vrátili jsme se, protože nás nikdo neposlouchal, a taky na protest proti tomu, co se tady stalo včera,“ pronesla jedna demonstrantka.
Autonomní oblast Kastilie-La Mancha se stala již pátým španělským regionem, který požádal centrální vládu o pomoc se splácením dluhu. Kastilie-La Mancha chce ze záchranného fondu pro autonomní regiony získat 848 milionů eur (asi 21 miliard korun), což představuje deset procent dluhu regionu.
Celkový objem požadavků na finance ze záchranného fondu se již vyšplhal na zhruba 15 miliard eur. O pomoc si už dříve řekly Valencie, Murcie, Andalusie a dokonce i nejbohatší region Španělska – Katalánsko. Madrid schválil vznik záchranného fondu pro autonomní regiony, které budou mít problémy se splácením dluhu, letos v červenci. Celkem má fond k dispozici 18 miliard eur.
Španělsko a pomoc z Bruselu
Španělsko má 17 autonomních regionů, z nichž loni téměř všechny překročily plánovaný rozpočtový deficit. Podle ekonomů by regiony mohly mít letos problémy se splněním plánovaných rozpočtových škrtů.
„Mnozí ekonomové upozorňují na to, že by Španělsko mělo požádat (o pomoc), ostatní zase upozorňují na to, že by Španělsko mělo vystoupit z eura, protože na rozdíl od řecké ekonomiky španělská má velice stabilní základy. Ekonomické odhady jsou takové, že v momentě, kdy by Španělsko vystoupilo z eura, tak by mohlo relativně dobře devalvovat a jeho ekonomika by velice rychle naběhla zase zpátky na vysokou úroveň,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 Traian Urban z Metropolitní univerzity Praha.
Španělsko sužuje nezaměstnanost a dluhy
Španělsko trápí 25procentní nezaměstnanost. Ekonomika je v krizi a problémy mají i španělské banky, pro které žádá Madrid pomoc v Bruselu. Dluh Španělska neustále narůstá. Veřejný dluh sice nepatří zrovna k rekordním v eurozóně, pohybuje se kolem 70 procent HDP, problémem je ale dluh soukromý. Ten dosahuje zhruba 180 procent HDP a je po Irsku druhý nejvyšší v eurozóně.
Traian Urban, Metropolitní univerzita Praha
„Faktem je to, že Španělé trpí, ekonomika je na tom nejhůř od pádu Francovy diktatury.“
Očekává se, že Madrid vymezí škrty v objemu 39 miliard eur. Počítá se také se zvyšováním daní a strukturálními reformami.
