Britské a dánské banky dostanou další pomoc od státu

Londýn - Británie se opět zaručí za špatná aktiva bank v celkové hodnotě několika miliard liber. V pořadí už druhý balík státní pomoci vláda nachystala proto, aby banky mohly půjčovat peníze, a tím se rozhýbala ekonomika sužovaná recesí. Oznámilo to dnes britské ministerstvo financí. Na podobném kroku se shodli také dánští politici. Ti napumpují do finančního sektoru 100 miliard dánských korun (v přepočtu 371 miliard Kč).

„Žádná vláda na světě by nechtěla být na našem místě. Musíme podniknout několik zásadních kroků. Pokud bychom neudělali nic, nastala by situce, že by si banky přestaly navzájem půjčovat. To by zásadně ovlivnilo obchod a situace by se ještě víc zhoršovala,“ vyzvedl význam plánu britský ministr financí Alistair Darling.

Z čeho se britská injekce skládá? 

Nahrávám video
Británie schválila další pomoc bankám
Zdroj: ČT24

Vícevrstvý plán má bankám zajistit dost prostředků, aby mohly zase poskytovat spotřebitelům úvěry. Britská vláda v jeho rámci zajistí nejméně 100 miliard liber na nové půjčky.

Premiér Gordon Brown:

„Nemůžeme jen sedět a nechat lidi, aby se dostali do úzkých kvůli chybám pár bankéřů!“

Banky budou muset označit své nejrizikovější úvěry a budou si je moci za poplatek pojistit u vlády proti ztrátám. Zůstanou tak zodpovědné za své původní ztráty a zároveň zabrání jejich dalšímu prohlubování, což zvýší důvěru ve finanční systém.

Prodloužit by se měl také program úvěrových garancí, který odepisuje dluhy bank, do nichž vláda vložila nový kapitál. Tato možnost zůstane otevřena do konce roku. Program navazuje na možnost výměny špatných aktiv za likvidnější, která vyprší tento měsíc.

Součástí programu bude i zvýšení státního podílu v Royal Bank of Scotland, v níž má vláda již 58 procent. Banka dnes trh šokovala oznámením, že za loňský rok očekává v důsledku finanční krize ztrátu přes 20 miliard liber. Byla by to dosud největší ztráta v britské firemní historii.


37 miliard neodvrátilo recesi

V první vlně vládní pomoci loni v říjnu vložila Británie do bank 37 miliard liber. Úvěry jsou ale stále k dispozici jen v omezené míře a ekonomické indikátory tento týden zřejmě potvrdí, že je britská ekonomika v recesi - poprvé od roku 1992.

O řešení úvěrové krize mluvili o víkendu lidé z vlády s šéfy bank. "Víme,
že základním problémem je obnova půjčování," řekl novinářům v Egyptě
britský premiér Gordon Brown.

Nová pomoc dánským bankám

Podpůrný balíček pro bankovní sektor schválil v neděli také dánský parlament. Stát uvolní 75 miliard dánských korun pro půjčky bankám v naléhavé situaci a 25 miliard pro poskytovatele hypoték. Úroky těchto úvěrů budou deset procent. Opatření předcházel krok z loňského října, kdy dánský parlament schválil vládní záruky na vklady a mezibankovní půjčky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...