Britská libra má strach z brexitu. Propadla se víc než po referendu

Nahrávám video

Oznámení o tom, že do března podá Londýn žádost o vystoupení z EU, otřásla britskou měnou. V pondělí se začal kurz libry propadat vůči dolaru a nyní se propadl na nové minimum za 31 let. Libra tak zareagovala hůř než bezprostředně po výsledcích červnového referenda o brexitu.

Libra v úterý dopoledne oslabila o více než půl procenta na 1,2757 dolaru, což je nejníže od června 1985. Už v pondělí její kurz klesl o 1,3 procenta na minimum od začátku července a do blízkosti jednatřicetiletého minima 1,2796 USD, kam sestoupil ve dnech po referendu. Od hlasování libra na dolar ztrácí asi 15 procent, uvedla agentura Reuters.

Většina strachu na britských trzích se odehrává na libře, zdaleka ne tolik na akciích.
Jan Bureš
hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Libra nyní reaguje na nedělní prohlášení britské premiérky Theresy Mayové, podle níž Británie formálně zahájí proces odchodu z Evropské unie nejpozději do konce března příštího roku. 

Mnozí investoři se obávají, že vláda směřuje k takzvanému „tvrdému brexitu“, kdy by Británie opustila jednotný trh EU, aby si uchovala kontrolu nad imigrací. To by mohlo vyvolat odchod řady bank z Londýna a podkopat obchodní vztahy s Unií.

Mayová chce do března aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, čímž zahájí rozhovory o vystoupení z EU. Trvat budou minimálně dva roky.

„Bylo narušeno období relativního uklidňování situace po červnovém referendu, kdy prvotní šok postupně odezníval. Řada hráčů na trhu sázela na to, že skutečný brexit nepřijde hned a že snaha politických hráčů v Británii bude spíš celý proces oddalovat. Možná někteří věřili, že brexit vůbec nemusí nastat. Tohle období je teď definitivně pryč,“ okomentoval hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Jak si zachovat investiční atraktivitu a přístup na evropské trhy

Britský ministr financí Philip Hammond v pondělí upozornil, že britská ekonomika bude během rozhovorů čelit otřesům a že ji zřejmě čeká několikaleté období nejistoty. Chce ale, aby si Británie udržela svou investiční zajímavost.

„Budeme bojovat za nejlepší řešení pro britské podnikatele a zaměstnance, za nejlepší přístup na evropské trhy pro naše výrobky a služby a největší možnou svobodu pro naše podnikatele a exportéry. Chceme zajistit, aby Británie byla i po brexitu jedním z nejlepších míst na světě pro investice, inovace a růst,“ prohlásil Hammond.

Nahrávám video

Přesto mezi investory panuje nervozita. A někteří z nich by mohli kvůli ochraně svých finančních aktivit Británii radši opustit. „Obavou zůstává, že podniky skutečně začnou brát zpět své investiční plány. To by mohlo začít působit na hospodářský růst a dokonce by to mohlo způsobit nějaký druh recese,“ řekl analytik CMC Markets Jasper Lawler.

Podle ministra pro brexit Davida Davise chce Británie svým odchodem hlavně dostat pod kontrolu přistěhovalectví. To by ukončilo volný pohyb osob a taky pracovní síly. Británie by tak mohla přijít o výhody jednotného evropského trhu a podle analytiků by přišlo o práci 75 tisíc zaměstnanců ve finančnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 12 mminutami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.