Britská libra má strach z brexitu. Propadla se víc než po referendu

3 minuty
Britská libra je na tom hůř než po referendu o brexitu. Reaguje na stanovení termínu
Zdroj: ČT24

Oznámení o tom, že do března podá Londýn žádost o vystoupení z EU, otřásla britskou měnou. V pondělí se začal kurz libry propadat vůči dolaru a nyní se propadl na nové minimum za 31 let. Libra tak zareagovala hůř než bezprostředně po výsledcích červnového referenda o brexitu.

Libra v úterý dopoledne oslabila o více než půl procenta na 1,2757 dolaru, což je nejníže od června 1985. Už v pondělí její kurz klesl o 1,3 procenta na minimum od začátku července a do blízkosti jednatřicetiletého minima 1,2796 USD, kam sestoupil ve dnech po referendu. Od hlasování libra na dolar ztrácí asi 15 procent, uvedla agentura Reuters.

Většina strachu na britských trzích se odehrává na libře, zdaleka ne tolik na akciích.
Jan Bureš
hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Libra nyní reaguje na nedělní prohlášení britské premiérky Theresy Mayové, podle níž Británie formálně zahájí proces odchodu z Evropské unie nejpozději do konce března příštího roku. 

Mnozí investoři se obávají, že vláda směřuje k takzvanému „tvrdému brexitu“, kdy by Británie opustila jednotný trh EU, aby si uchovala kontrolu nad imigrací. To by mohlo vyvolat odchod řady bank z Londýna a podkopat obchodní vztahy s Unií.

Mayová chce do března aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, čímž zahájí rozhovory o vystoupení z EU. Trvat budou minimálně dva roky.

„Bylo narušeno období relativního uklidňování situace po červnovém referendu, kdy prvotní šok postupně odezníval. Řada hráčů na trhu sázela na to, že skutečný brexit nepřijde hned a že snaha politických hráčů v Británii bude spíš celý proces oddalovat. Možná někteří věřili, že brexit vůbec nemusí nastat. Tohle období je teď definitivně pryč,“ okomentoval hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Jak si zachovat investiční atraktivitu a přístup na evropské trhy

Britský ministr financí Philip Hammond v pondělí upozornil, že britská ekonomika bude během rozhovorů čelit otřesům a že ji zřejmě čeká několikaleté období nejistoty. Chce ale, aby si Británie udržela svou investiční zajímavost.

„Budeme bojovat za nejlepší řešení pro britské podnikatele a zaměstnance, za nejlepší přístup na evropské trhy pro naše výrobky a služby a největší možnou svobodu pro naše podnikatele a exportéry. Chceme zajistit, aby Británie byla i po brexitu jedním z nejlepších míst na světě pro investice, inovace a růst,“ prohlásil Hammond.

7 minut
Ekonom Bureš: Bylo narušeno období relativního uklidňování situace po červnovém referendu
Zdroj: ČT24

Přesto mezi investory panuje nervozita. A někteří z nich by mohli kvůli ochraně svých finančních aktivit Británii radši opustit. „Obavou zůstává, že podniky skutečně začnou brát zpět své investiční plány. To by mohlo začít působit na hospodářský růst a dokonce by to mohlo způsobit nějaký druh recese,“ řekl analytik CMC Markets Jasper Lawler.

Podle ministra pro brexit Davida Davise chce Británie svým odchodem hlavně dostat pod kontrolu přistěhovalectví. To by ukončilo volný pohyb osob a taky pracovní síly. Británie by tak mohla přijít o výhody jednotného evropského trhu a podle analytiků by přišlo o práci 75 tisíc zaměstnanců ve finančnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...