Londýn sice hlasoval pro setrvání Británie v Unii, rozhodnutí zbytku země ale nezvrátil. Teď čeká, jak moc ho výsledek referenda poznamená. Otazníky se vznáší hlavně nad dosavadní pověstí finančního centra Evropy. List The Wall Street Journal uvádí, že rozhodnutí o brexitu se snaží využít ve svůj prospěch například Paříž, Dublin či Frankfurt. Bankéři by tak mohli vyměnit výhled na Temži za Mohan či Seinu.
Vzhledem k pomalému vývoji událostí po referendu, v němž si Britové odhlasovali odchod z Evropské unie, mají pesimistické i optimistické scénáře k naplnění poměrně daleko. Přesto vzbuzují řadu spekulací. Jak posílit roli křižovatky světového finančnictví na úkor Londýna, uvažují i ve Frankfurtu nad Mohanem.
Tři čtvrtiny zdejších bank jsou mezinárodní. Sídlí tu i Evropská centrální banka. „To je samozřejmě pro bankovnictví nesmírně důležité,“ podotknul Andreas Hackethal z Goetheho univerzity ve Frankfurtu.
Hackethal také vyzdvihuje, že je v tomto německém městě levněji než například v Paříži, také je ale město výrazně menší. Podle odhadů by přitom mohlo z Londýna do Frankfurtu zamířit i 10 až 20 tisíc bankéřů.
„Pokud teď z Londýna do Frankfurtu přijde 10 tisíc bankéřů, bude to pro místní realitní trh naprostá katastrofa. Lidem, kteří tu už pracují a hledají byty, zůstanou prázdné ruce,“ upozorňuje Harald Fiedler z odborové centrály Frankfurt-Rýn-Mohan.
Překážku pro odchod z Londýna by ale podle listu The Wall Street Journal mohl představovat odlišný životní styl v jiných evropských městech. Právě Frankfurt má totiž pověst nudného města. „Přeji hodně štěstí při přemlouvání amerických investičních bankéřů, aby se tam přestěhovali,“ uvedl jeden z londýnských finančních poradců.
Irové se ozvali druhý den, Francouzi se chystají
Příležitost po brexitu cítí i na dalších místech. Irská agentura pro zahraniční investice podle listu The Wall Street Journal hned druhý den po referendu oslovila přes tisíc investorů, aby je upozornila, že Irsko zůstává v Evropské unii. Zároveň jim nabídla pomoc při přesunu aktivit.
Delegace z organizace Paris Europlace, která propaguje francouzský finanční sektor, se zase chystá navštívit Londýn s úmyslem lákat finanční společnosti a odborníky do Paříže.
Britská banka Barclays se podle zdrojů listu chystá posoudit, zda by se její evropskou základnou mohl stát Dublin. Americká banka Morgan Stanley údajně vytvořila pracovní skupinu, která má prozkoumat možnosti jiného umístění evropských aktivit než v Londýně.
Jak Morgan Stanley, tak i další americká banka Goldman Sachs nicméně popřely spekulace, že jsou připravené přesunout své operace a zaměstnance z Londýna do Frankfurtu nad Mohanem. „Nehrozí bezprostřední změna způsobu našeho podnikání nebo místa působení našeho podnikání,“ uvedl v prohlášení Goldman Sachs.
Regulace finančního sektoru bude jedním z klíčových témat jednání o odchodu Británie z EU. Pro Británii je přitom v tomto ohledu v sázce velmi mnoho: v roce 2014 se finanční průmysl na ekonomickém výkonu země podílel 12 procenty. Finančnictví a související služby v Británii zaměstnávají téměř 2,2 milionu lidí, z toho více než 700 tisíc v Londýně.
Británie by po odchodu z EU mohla bránit odlivu finančního sektoru a podpořit atraktivitu Londýna například zrušením pravidel, která omezují odměny bankéřů.
