Londýn - Velká Británie, respektive nová britská koaliční vláda, přikročí k hlubokým úsporám výdajů a zvýšení daní, což by mělo snížit rozpočtový deficit do pěti let na jedno procento hrubého domácího produktu z letošních 10,1 procenta. Pro Británii přitom mimořádný rozpočet, který představil v parlamentu ministr financí George Osborne, znamená největší rozpočtové škrty za posledních 30 let.
Dle Osborna jsou mimořádné úspory jedinou cestou, jak zabránit krachu britských financí, jsou však podle něho spravedlivé, platí za minulost a připravují budoucnost. Škrty ve veřejném sektoru budou tak razantní, že jim neunikne ani královna Alžběta II., které se finanční podpora zmrazí na dva roky. Přitom nedávno Buckinghamský palác zveřejnil, že usiluje skoro o dvojnásobné zvýšení příspěvku od parlamentu - ze 7,9 milionu liber (237 milionů korun) na téměř 14 milionů (asi 420 milionů korun). Ten stávající už prý nestačí na chod královské domácnosti a na výkon jejích veřejných povinností.
Až do fiskálního roku 2015/16 (duben-březen) hodlá vláda konzervativců a liberálních demokratů ročně snižovat běžné výdaje o 30 miliard liber (928 miliard korun). Deficit, neboli britským termínem výpůjčky veřejného sektoru, se tak sníží z letošních 149 miliard liber až na 20 miliard liber za pět let, tedy v přepočtu na výkon ekonomiky z 10,1 na 1,1 procenta HDP. Do konce funkčního období tohoto parlamentu by podle Osborna měla Británie mít vyrovnaný takzvaný strukturální běžný deficit, čili schodek očištěný od vlivu ekonomického cyklu a od dlouhodobých investic.
Podle Osborna sice úsporný plán zpočátku britskou ekonomiku trochu přibrzdí, později by však měl její růst podpořit. Vládní odhad hospodářského růstu pro tento rok se snižuje na 1,2 procenta z původních 1,3 procenta. Příští rok to však už bude 2,3 procenta a v dalších letech bude ekonomika růst ročně o 2,7 až 2,9 procenta.
Nižší deficit má dostat dolů úrokové sazby
Nižší deficit má tlačit dolů úrokové sazby, což bude dlouhodobě podporovat růst. Přímým prorůstovým opatřením vlády pak bude zejména snížení daně z firemních zisků. Daň se má během čtyř let snížit o čtyři procentní body na 24 procent a podle Osborna ji bude mít Británie nejnižší ze všech velkých západních ekonomik i nejnižší ve skupině velkých vyspělých a rozvojových ekonomik v rámci skupiny G20.
Naopak podle očekávání se od počátku příštího roku zvýší daň z přidané hodnoty, která je spolehlivým zdrojem vládních příjmů, avšak její růst může oslabit spotřebu, a tím ekonomiku. Sazba daně vzroste na 20 procent z nynějších 17,5 procenta. Spotřební daně na alkohol, tabák a pohonné hmoty naopak Osborne nehodlá zvýšit.
Dle řady kritiků je naopak kontroverzní zavedení nové bankovní daně, která by měla podle Osborna vynášet ročně tři miliardy liber. Dalším krokem, který může podkopat růst ekonomiky, bude zvýšení daně z kapitálových zisků z 18 procent na 28 procentních bodů.
Nová britská vláda prakticky od svého nástupu po květnových volbách připravuje půdu pro mimořádný rozpočet, který slíbila v kampani. Před ním už oznámila škrty ve výši 6,2 miliardy liber v letošních výdajích a minulý týden zrušila projekty v hodnotě dvou miliard liber naplánované na tento rok.
