Meziroční inflace letos v březnu stoupla z únorových 2,1 procenta na 2,3 procenta. Zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen v Česku se tak po sedmi měsících zastavilo. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace předtím vytrvale klesala od loňského července, kdy dosáhla 3,4 procenta. Březnová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Analytici odhadovali, že březnová meziroční inflace bude činit až 2,4 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly v březnu o 0,2 procenta.
Březnová inflace stoupla na 2,3 procenta. Rostly ceny pohonných hmot nebo tabáku
Největší podíl na březnovém meziročním zvýšení inflace měl podle statistiků růst cen pohonných hmot. „Průměrná cena benzinu Natural 95 byla 30,47 koruny za litr a jednalo se o nejvyšší hodnotu od loňského února. Průměrná cena motorové nafty pak byla 29,14 koruny za litr a šlo o nejvyšší cenu od loňského března,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Zatímco v únoru ceny pohonných hmot a olejů zhruba o desetinu klesly, v březnu vzrostly o 1,1 procenta. Zvýšily se také ceny aut, a to o 9,3 procenta.
Pokles cen zaznamenali statistici třeba u potravin. Zelenina meziročně zlevnila o 6,2 procenta, a z toho brambory dokonce až o 29 procent. Ceny vepřového masa se snížily o 11,3 procenta. Výrazně však stouply ceny tabákových výrobků, které zdražily o 17,5 procenta.
Zvýšilo se nájemné
Zdražovalo v březnu i nájemné bytů, kde ceny stouply o 1,3 procenta. Vodné se zvýšilo o 1,9 procenta a stočné o 2,3 procenta. Zlevnila však elektřina o 3,4 procenta a zemní plyn o 4,7 procenta.
Ceny zboží rostly v březnu celkově o 2,1 procenta a ceny služeb o 2,6 procenta. Například finanční služby zdražily o 8,5 procenta.
V meziměsíčním srovnání ceny zboží vzrostly o 0,4 procenta, zatímco ceny služeb naopak klesly o 0,3 procenta. Zdražily třeba pohonné hmoty a oleje o 5,9 procenta. Z potravin byly vyšší především ceny vajec o 5,1 procenta, kdežto brambory zlevnily o více než desetinu.
ČSÚ v úterý zveřejnil i vývoj cen v dovozu a vývozu za letošní únor. Meziročně vývozní ceny vzrostly o 4,5 procenta a dovozní ceny o 2,1 procenta. Na vývoj vývozních cen mělo podle statistiků vliv hlavně zdražení strojů a dopravních prostředků o 4,9 procenta a na dovozní ceny zdražení polotovarů o 5,3 procenta.
ČNB v březnu odhadovala nižší inflaci, důvodem rozdílu byl podle ředitele sekce měnové ČNB Petra Krále především vývoj cen pohonných hmot. Jejich zdražování přišlo dřív, než banka očekávala.
Prognóza ČNB podle Krále očekává, že po zpomalení cenového růstu do blízkosti dvouprocentního cíle v prvním čtvrtletí bude inflace po zbytek letošního roku kolísat kolem cíle. „Za pozorovaným poklesem inflace stojí zvolnění předchozího vysokého růstu cen potravin a regulovaných cen. Jádrová inflace odráží v první polovině roku pokračující oslabování růstu celkových nákladů. Následně dezinflační působení domácí ekonomiky pozvolna odezní s tím, jak se bude Česká republika postupně zotavovat z pandemie,“ uvedl. Opačně ale zároveň podle něj bude působit posilování koruny.
Analytici: Inflace letos nejspíš pod dvě procenta neklesne
„Spotřebitelská inflace v letošním roce i nadále setrvává nad dvěma procenty a ani nejbližší měsíce pravděpodobně nepřinesou její zpomalení pod tuto úroveň. V prvním čtvrtletí prudce vzrostla cena ropy, což se bude i v dalších měsících promítat do meziročně vyšších cen v oddílu doprava. Dále zdražovat budou ještě i ceny tabákových výrobků,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka se v dalších měsících inflace od současné hodnoty zatím příliš neodchýlí. Za celkovou inflací je podle něj i nadále vidět především dražší cigarety a alkohol, které se společně postaraly o více než třetinu aktuální inflace. Další položkou jsou i rostoucí ceny pohonných hmot. „V každém případě inflace není a ani nebude letošním problémem české ekonomiky. Proto ani nadále nepředpokládáme, že ČNB bude pospíchat se zvyšováním sazeb a spíše vyčká na konec pandemie a jasné známky oživení ekonomiky,“ uvedl.
„V dalších měsících může být vývoj inflace trochu rozkolísaný, nicméně není důvod se obávat, že by se měl dlouhodobě odchylovat od inflačního cíle centrální banky stanoveného na dvou procentech,“ uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Meziroční růst cen podle vybraných položek v březnu
Březnový nárůst celkové inflace přitom podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče není překvapivý. Podobný vývoj se podle něj kvůli růstu cen pohonných hmot odehrál v Maďarsku, Polsku a také v eurozóně. „Celková inflace letos zůstane nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a v nejbližších měsících ještě dále poroste,“ uvedl.
Také analytik UniCredit bank Patrik Rožumberský uvedl, že i duben se s velkou pravděpodobností ponese ve znamení růstu inflace. „A opět budou na vině především pohonné hmoty. I pokud by se jejich cenový růst během dubna zastavil, svoji práci odvede jejich prudké zlevnění ve stejném měsíci loni, které opustí srovnávací základnu,“ uvedl.
Meziroční růst cen bude v dalších měsících ovlivněn růstem cen pohonných hmot i podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera. „Inflace by tak měla začít opět zrychlovat a přibližovat se tříprocentní hranici,“ odhadl. Růst ke třem procentům očekává i ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková. „Ceny se začínají pomalu zvyšovat. Už letos můžeme očekávat jejich strmější růst. Dá se předpokládat, že inflace se už v létě bude pohybovat okolo tří procent. Pokud lidé dostanou prostor utrácet, tak toho využijí také obchodníci, kteří skokově navýší ceny, aby dohnali své ztráty, a to se projeví ve zrychlené inflaci,“ uvedla Mücková.