Brusel – Aby odvrátila kolaps finančního systému, vynaložila Evropská unie v letech 2008 až 2012 z veřejných peněz celkem 1,5 bilionu eur (40,5 bilionu korun). Evropský komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier je přesvědčen, že se to vyplatilo.
V reakci na finanční krizi osmadvacítka přijala celkem čtyři desítky zákonů a směrnic, které měly zajistit větší stabilitu a snížit riziko, že budoucí krize budou mít podobně negativní dopady. Eurokomisař Barnier se nechal slyšet, že společný přínos těchto opatření převyšuje náklady každého z nich.
„Nemohu zaručit, že se už nikdy nic nestane, že nikdy nepřijde krize,“ připustil Barnier, když prezentoval výsledky první revize unijní odpovědi na finanční krizi. Přijatá opatření, z nichž například bankovní unie ještě nezačala zcela platit, podle něj snižují pravděpodobnost, že se krize bude opakovat, a také zmenšují její dopad na daňové poplatníky.
Právě veřejné rozpočty nesly hlavní břemeno při řešení problémů krachujícího bankovního sektoru. Nová pravidla ale mají do záchrany bank daleko víc zapojit jejich vlastní peníze a majetek akcionářů (čtěte víc). „Snažili jsme se nalézat řešení, která snižují rizika finanční nestability a ohrožení spotřebitelů, a zároveň umožňují finančnímu sektoru udržet přítok peněz do ekonomiky,“ vysvětlil eurokomisař.
Předseda Evropské komise José Barroso připomněl, že čtyři desítky přijatých či chystaných opatření se týkají nejrůznějších oblastí – od omezení bonusů pro bankéře přes povinnost bank posílit své finanční rezervy až po vytvoření celé bankovní unie se společným dozorem a záchranným fondem.
Částka 1,5 bilionu eur, kterou Brusel utratil za sanaci systému v minulých letech, odpovídá více než 12 procentům HDP celé Evropské unie. Mezi roky 2007 a 2013 se přitom zvýšila nezaměstnanost ze 7,2 procenta na 10,8 procenta, práci nyní hledá asi o 9,3 milionu lidí víc.
Podle simulací komise by reformy finančního sektoru měly po dokončení vyústit v ekonomický přínos na úrovni 0,6 až 1,1 procenta unijního HDP. V hodnotách roku 2013 to představuje 75 až 140 miliard eur (2,0 až 3,7 bilionu korun).
V důsledku globální finanční krize převedly domácnosti ve střední a východní Evropě značnou část svého kapitálu do hotovostních aktiv, které tvoří měna a bankovní vklady. A stále ještě oproti ostatnímu majetku představují většinu.
Východ se pomalu přibližuje západu
Čistý finanční majetek domácností v regionu se přitom od roku 2004 více než zdvojnásobil a loni se přiblížil částce 780 miliard eur (21,4 bilionu korun). Nicméně podíl na HDP je v průměru stále ještě na úrovni čtvrtiny majetku domácností v hlavních vyspělých zemích. Obecně je finanční propast mezi zeměmi střední a východní Evropy a rozvinutějšími trhy viditelná spíše na straně aktiv než pasiv. „Přibližování čistého finančního majetku domácností ve střední a východní Evropě západoevropským standardům bude postupně pokračovat a bude poháněno hlavně zrychlením úspor a investic,“ myslí si ředitel divize střední a východní Evropy skupiny UniCredit Gianni Franco Papa.
