Praha – Skoro tři miliardy korun hodlá Česko investovat do stavby transformátorů na hranicích s Německem. Stát je považuje za jediné řešení zabraňující „šokům“, které zdejší přenosové soustavě způsobují přetoky elektřiny od sousedů. Před hrozbou rozsáhlého výpadku elektřiny způsobeného Němci se tu intenzivně varuje už druhým rokem a blackout nikde. Jak to tedy je?
Představte si západní Čechy zcela bez elektřiny. Stovky tisíc domácností si nemají čím posvítit, na čem uvařit. Kvůli výpadku elektřiny přestávají pracovat vodovodní čerpadla, a tak se obyvatelé záhy ocitají také bez vody. Nefungují semafory, na železnici a silnicích panuje chaos a přibývá nešťastných srážek.
Podle státního provozovatele elektrické sítě by se tento scénář mohl brzy vyplnit. K přetížení sítě kvůli Německu dochází podle ČEPSu několikrát do roka - v krizových situacích teče do Česka od sousedů až 3 500 megawatt elektřiny, což je skoro dvojnásobek výkonu Temelína. Na konci roku 2011 se Česko údajně ocitlo až na pokraji blackoutu. Náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider pak nedávno přetoky elektřiny veřejně označil za „největší téma a jediný problém česko-německých vztahů“.
Německo a jeho energie z větru
Viníkem přetoků jsou větrné elektrárny na severu Německa. Ty ve dnech, kdy hodně fouká, vyrábějí mnohem více energie, než je možné v jejich okolí spotřebovat. Situaci dále zhoršilo odstavení německých jaderných elektráren, kvůli kterému klesla regulovatelnost systému. Přebytky elektřiny z Německa mají kompenzovat rakouské vodní elektrárny, jenže rozvodná síť vedoucí ze severu Německa na jih nemá dostatečnou kapacitu.
„Jak je Česko do Německa zakousnuté, stojí v cestě elektrickému proudu a ten německo-rakouské obchodní zákony ignoruje,“ řekl k tomu tajemník někdejší Pačesovy komise Hynek Beran. Přes území Česka prochází podle něj až polovina elektřiny, kterou si Německo s Rakouskem vymění.
Obři na scéně
Pro Česko by bylo nejvýhodnější, kdyby Německo posílilo elektrické vedení na svém území. Tento projekt se již připravuje, avšak konečný termín, kdy má být hotový, se kvůli zdlouhavému schvalovacímu procesu stále odsouvá. „Je to projekt v řádu deseti a více let,“ uvedla mluvčí ČEPSu Tereza Soukupová.
Český stát tedy tvrdí, že nezbývá jiné řešení než postavit na hranicích s Německem transformátory, které by tok elektřiny od sousedů regulovaly. Transformátory by měly vyrůst v Hradci u Kadaně a hotové budou nejdříve v roce 2016. V současné době ČEPS shromažďuje konkrétní technické požadavky a připravuje se na vyhlášení tendru.
Transformátory by měly být dva. Nepůjde přitom o žádné drobečky. „Pro regulaci tranzitních toků je potřeba až pětkrát větší výkon než u klasického transformátoru. Hmotnost těchto transformátorů dosahuje až stovek tun. Proto je vhodnější rozdělit výkon na více menších jednotek pro snazší přepravu. Větší počet jednotek včetně nezbytného propojení vede zase k vyšším prostorovým požadavkům,“ sdělila portálu ČT24 Soukupová. I běžný transformátor přitom dosahuje rozměrů v řádu několika metrů. Ty, které by měly vyrůst u Hradce, fungují na principu zvyšování odporu sítě a dokáží tak přesměrovat elektřinu z přetížených větví vedení na větve méně vytížené. Potřebují k tomu tři vinutí rozdělená do dvou nádob, jinými slovy: takový speciální transformátor je dvakrát větší než běžné zařízení, a tedy i těžší.
Výstavbu podobných transformátorů, jaké se mají stavět v Česku, už připravuje také Polsko. I ono je považuje za jediný účinný způsob, jak bránit svou síť před přetoky elektřiny z Německa. Přetoky do Polska jsou přitom mnohem menší než ty, které míří do Česka.
Německo za přetoky elektřiny do Česka nic neplatí. Podle evropských regulí totiž nemůže být tranzit elektřiny zpoplatněn. ČEPS usiluje o to, aby alespoň stavbu transformátorů zaplatila EU. Pokud se nepodaří získat peníze z Evropy, lze očekávat, že přinejmenším část nákladů ponesou čeští spotřebitelé elektřiny. Na práci ČEPSu totiž přispívají prostřednictvím poplatku za systémové služby. Ten letos činí zhruba 160 korun za každou odebranou megawatthodinu elektřiny.
Experti: Transformátory jsou pojistka, nikoliv nutnost
Že by mohlo vlivem přetoků elektřiny z Německa, které zatěžují českou přenosovou soustavu, dojít k velkému výpadku, potvrzují i experti. Nebezpečí však podle nich není akutní a ke krizovým případům nedochází často. „Soustava má být udržovaná podle kritéria N-1, tedy když vám vypadne například Temelín, má soustava stále ještě svítit. My se těmi německými přetoky dostáváme do stavu, kdy už je rezerva vyčerpána. Pokud by se k tomu ještě přidal nějaký výpadek, tak už soustava lehne a dojde k blackoutu,“ potvrdil Beran. Situací, kdy se přenosová soustava ocitne bez rezerv, však podle něj není nijak závratné množství; jde spíše o jednotky případů ročně.
„Nezdá se mi, že by to byla akutní hrozba. Nasvědčuje tomu normální život. Kvůli přetokům z Německa se vyskytnou dva, tři dny v roce, kdy nejsou dodrženy stanovené bezpečnostní limity soustav. Avšak většinou se nic nestane, protože síť je nastavena tak, že nedodržení jednoho kritéria ještě nezpůsobí výpadek,“ říká naopak energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Krizové situace se navíc podle něj daří předvídat a dispečeři se na ně mohou připravit.
Katastrofické scénáře, se kterými ČEPS čas od času přichází, se navíc obvykle nenaplňují. „Provozovatel přenosové soustavy má tendenci to nebezpečí přibarvit, je to i v jeho zájmu. Je to stejný fenomén, jako když varoval před výpadky v důsledku příliš velkého výkonu ve fotovoltaice,“ podotkl Gavor. Zároveň připomněl, že kritické mělo být například spuštění solárů o celkovém instalovaném výkonu 2 000 megawatt. Ty už dnes Česko má, na stabilitě sítě se to ale nijak nepodepsalo.
Podobná nenaplněná varování se přitom objevila i dříve. „V roce 2006 varovali, že když už bude fotovoltaiky 136 megawattů, že už dojde k problémům přenosové sítě. Pak nastal solární boom, v roce 2012 bylo 2 000 megawattů a žádné velké problémy nevznikly, ani se to nepromítlo do objemu podpůrných služeb, které ČEPS zajišťuje,“ připomněl na semináři pořádaném Společností pro trvale udržitelný život projektant v energetice Milan Šimovník.
Blackout v praxi
- Itálie 28. září 2003: Výpadek dodávek elektřiny postihl 56 milionů lidí. Někteří byli bez proudu 3 dny.
- Severovýchod USA 14. srpna 2003: Výpadek elektřiny postihl 55 milionů lidí. Letiště rušila lety, kolabovala i mobilní telefonní síť. Vysílání musely přerušit i některé televizní stanice, například CBS, NBC, ABC a FOX.
- Brazílie 11. března 1999: Výpadek postihl 70 procent brazilského území. Bez elektřiny se zhruba na 5 hodin ocitlo téměř 100 milionů lidí.
