Bezpečnost USA? Čínští výrobci telefonů mají mít na trhu utrum

Washington - Spojené státy se chtějí bránit proti čínským telekomunikačním výrobcům Huawei a ZTE. Podle nich představují bezpečnostní riziko. Firmy by neměly mít přístup na americký trh a domácí společnosti by s nimi neměly uzavírat kontrakty, navrhuje výbor Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby, který získal informace od bývalých zaměstnanců společnosti. USA tyto dva výrobce telefonů podezírají, že do svých zařízení instalují šifry ke špehování, které umožňují zasílat citlivé informace do Číny. Obě čínské firmy to už v září odmítly.

Americké obavy ze spojení firem s čínskou vládou a armádou ohrožují plán firem na expanzi právě v USA. Obě firmy přitom patří mezi největší světové výrobce telekomunikačních zařízení. „Huawei neohrozí integritu sítí našich zákazníků pro žádnou třetí stranu - ani vládu,“ prohlásil před několika týdny viceprezident společnosti Charles Ding.

Špehování by bylo „sebevraždou společnosti Huawei“, tvrdí viceprezident

Ding byl v souvislosti s obviněním tázán, zda by společnost vyhověla požadavkům čínské vlády, která by takto vybavená zařízení uzpůsobená ke špehování využila k informování tamní bezpečnostní služby. Viceprezident ale prohlásil, že spolupráce v této oblasti by byla „sebevraždou společnosti“.

Podle zprávy, která je výsledkem téměř rok trvajícího vyšetřování, by se zpravodajské služby měly dál zaměřovat na snahy Huawei a ZTE o expanzi ve Spojených státech. Soukromý sektor by pak měly tyto služby co nejpodrobněji informovat o rizicích průmyslové špionáže a dalších hrozbách. Výbor podle zprávy získal informace od bývalých zaměstnanců společnosti Huawei, které naznačují, že firma by mohla mít na svědomí podplácení a korupci, diskriminační chování a porušování autorských práv.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/EPA/Stephen Morrison

Zpráva také doporučuje, aby americké regulační úřady blokovaly plány fúzí a akvizic obou firem v USA. Vzhledem k obavám z hackerských útoků z Číny je podle ní také zapotřebí, aby vládní počítačové systémy neobsahovaly žádné komponenty vyrobené oběma firmami. „Čína má prostředky, příležitost a motiv k využívání telekomunikačních společností ke zlovolným účelům,“ píše se ve zprávě.

Huawei, kterou vlastní její zaměstnanci, je druhým největším světovým výrobcem směrovačů, přepínačů a dalších telekomunikačních zařízení po švédské firmě Ericsson, ZTE je ve světě pátá. Obě firmy se sice stávají „dominantními globálními hráči“, jak konstatuje zpráva. Na americkém trhu zatím prodávají hlavně mobilní telefony a v sektoru síťových zařízení výrazněji zastoupeny nejsou.

Mluvčí Huawei William Plummer tvrzení výboru odmítl a označil je za „nepodložená.“ ZTE vyjádřila „hluboký nesouhlas“ s tvrzením, že by mohla přijímat příkazy od čínské vlády a být jí ovládána. „Toto vyšetřování by se nemělo zaměřovat na ZTE a přitom opomíjet západní prodejce, kteří jsou na americkém trh mnohem větší,“ uvedla firma.

Americké firmy, které uvažují o nákupech od Huawei, „by si měly najít jiného partnera, jestliže jim záleží na svém duševním vlastnictví, na soukromí jejich zákazníků a národní bezpečnosti Spojených států amerických“, řekl v neděli večer v televizi CBS předseda výboru Mike Rogers.

Hong Lei, mluvčí čínského ministerstva zahraničí:

„Doufáme, že Kongres zanechá svých předsudků, začne respektovat fakta a učiní více pro čínsko-americké vztahy.“

Předvolební boj v duchu otázky čínsko-amerických vztahů

Už před týdnem prezident Barack Obama zakázal prodej čtyř amerických větrných elektráren čínskému investorovi kvůli bezpečnostním hrozbám. Trhy nyní napjatě sledují, zda se schyluje k obchodní válce. „Konflikt mezi Spojenými státy a Čínou by byl katastrofou pro obě strany,“ míní bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.

Oba prezidentští kandidáti totiž považují čínskou kartu za volební trumf. Republikán Mitt Romney obvinil Obamu z měkkosti a sám slibuje rázný tón. Podobně ve svých kampaních hřímali i Bill Clinton nebo George Bush mladší. Po svém zvolení ale obrátili.

Nahrávám video
Kongres žádá sankce pro čínské společnosti Huawei a ZTE
Zdroj: ČT24

Dvě největší ekonomiky světa úzce propojuje export i dluhy. Vývozci se přitom obávají, aby předvolební tanec nezanechal v čínském porcelánu příliš mnoho střepů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 10 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 20 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...