Bez razítka z Bruselu podpora obnovitelných zdrojů nebude, stojí si na svém Vitásková

Energetický regulační úřad před dvěma týdny rozhodl, že většině obnovitelných zdrojů v Česku nebude pro příští rok vyplacena podpora. Ačkoliv ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek slibuje, že Evropská komise potřebnou notifikaci podepíše v březnu či dubnu příštího roku, předsedkyně ERÚ Alena Vitásková zůstává neoblomná. Dokud nebude mít razítko Bruselu, podpora nebude. V Otázkách Václava Moravce argumentuje, že tím chrání celý energetický trh. Jinak by hrozilo, že příjemci podpory by ji museli vracet, a to i s úroky.

Podpora pro obnovitelné zdroje činí v Česku celkově přes jeden bilion korun. Tyto prostředky jsou hrazené z veřejných financí. Ročně to činí 45 miliard korun. Notifikace pak znamená souhlas Evropské komise s tím, že je tato podpora z veřejných prostředků správně nastavená.

V této chvíli ji však má, podle předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, pouze asi sedm procent těchto zdrojů, to odpovídá zhruba 3, 5 miliardám korun. Ti zbývající producenti stále notifikaci nemají. „A v případě, že není notifikace, u které unijní pravidla jasně stanovují, že je povinná, a my ji v 93 procentech případů nemáme, tak se musíme zamyslet proč,“ říká Vitásková.

Těch 45 miliard podpory ročně, to je od novorozeněte pro seniora 4500 korun za rok, které musí zaplatit každý z nás z vlastní kapsy anebo prostřednictvím státního rozpočtu.
Alena Vitásková
předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ)

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek tvrdí, že proces notifikace by měl být dokončen někdy v březnu či dubnu příštího roku. Zároveň vláda ve středu vydala usnesení, které mělo situaci vyjasnit a umožnit, aby bylo v Česku v příštím roce opět umožněno vyplácet podporu pro většinu obnovitelných zdrojů. Podle Vitáskové je však tento dokument irelevantní proto, aby ho mohla použít pro další kroky úřadu. To, že notifikace bude v březnu příslušného roku, se podle ní říká už čtyři roky.

obrázek
Zdroj: ČT24

A varuje, že v případě, že by Evropská komise notifikaci nevydala, pak jsou zodpovědní všichni příjemci této podpory za to, že ji přijali neoprávněně.

„Já chráním energetický trh jako celek. Pokud by notifikace nebyla, tak musí příjemce podporu vracet včetně všech úroků. Víte, co to znamená pro starosty, bytová družstva, pro každého občana, který má tu malou fotovoltaiku na střeše a vzal si na to úvěr a ručí vlastním majetkem,“ táže se Vitásková.

Energetické aliance míní, že Vitásková používá účelový výklad pravidel EU

Rozhodnutí Vitáskové však kritizovaly Česká fotovoltaická průmyslová asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. „Vládní materiály jasně dokládají, že nevypsání podpory pro obnovitelné zdroje je krok mimo zákonné mantinely. Také naše jednání s Evropskou komisí v minulých dnech jasně potvrdila, že vypsání podpory nic nebrání. Absurdní postup ERÚ, který ohrožuje existenci nejen všech typů obnovitelných zdrojů ale také českou ekonomiku, musí urychleně skončit,“ komentuje aktuální situaci ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Veronika Hamáčková.

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost nelze také „strašit údajným požadavkem na vrácení podpory, neboť pokud vůbec překompenzace existovala, byla například v případě solárních elektráren již řešena zavedením srážkového odvodu, takzvané solární daně“. Ministerstvo průmyslu při projednávání návrhu na prodloužení solárního odvodu na Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny v srpnu 2013 ústy tehdejšího náměstka Pavla Šolce prohlásilo, že: „pokud bude uplatněna prodloužená solární daň, překompenzace bude odčerpána solární daní“, dodal Sedlák.

Vitásková: Notifikace není, protože je překompenzováno

Podle předsedkyně ERÚ je potřeba si otevřeně říci, proč Česko stále tolik potřebnou notifikaci nemá. „Je překompenzace, což znamená, že se podporuje více, než je třeba,“ vysvětluje.

V letošním roce podle ní nastala velká změna. Poprvé podle ní gestor zákona – ministerstvo průmyslu a obchodu, přiznalo veřejně, že je překompenzace. Tedy to, že se platí podporovaným zdrojům z veřejných peněz více, než by se mělo. A letošní březnový výsledek kontroly NKÚ ohledně podpory obnovitelných zdrojů hovoří podle ní o tom samém. „V některých zdrojích, jako byly například některé druhy fotovoltaických elektráren, je návratnost sedm let, a my ji budeme vyplácet dvacet let. Tak si spočtěte, kolikaprocentní je překompenzace,“ zdůrazňuje Vitásková to, co podle ní její úřad tvrdí už od roku 2012.

A dodává, že nařízení Rady EU z července letošního roku jednoznačně popisuje pravidla nároků na veřejnou podporu. „A já buď budu ignorovat unijní pravidla, což neudělám nebo se k nim musím přihlásit,“ konstatuje Vitásková.

Nahrávám video
Vitásková v OVM připustila možné skokové zdražení tepla
Zdroj: ČT24

To, že se takzvané překompenzace vyřešily  už v roce 2011 zavedením solární daně, zdůraznil i ministr průmyslu Jan Mládek . „Veřejně se o tom tedy mluví už pět let a používat tohle téma jako nový důvod k nevypsání dotací je planý argument, kterým se předsedkyně ERÚ snaží jen manipulovat veřejnost,“ uvedl v reakci ministr.

Hrozí krachy a zdražování

Bez podpory však může zkrachovat nyní až 415 bioplynových stanic, teplárny hrozí skokovým zdražováním tepla a obce varují, že se mohou také dostat do potíží. Podnikatelské organizace už tak vyzvaly ERÚ a vládu, aby urychleně našly řešení.

„Připouštím, že může dojít ke skokovému zdražení tepla. Ale opakuji, já pracuji v rámci pravidel,“ opakuje Vitásková. A zároveň dodává, že už v polovině srpna žádala premiéra o přizvání na bezpečnostní radu státu, protože se domnívala, že je nutné tento problém řešit okamžitě. „Doposud se ale nic nestalo,“ říká.

Není jisté, zda EU notifikaci vydá, říká Vitásková

Podle ní nelze v současnosti opravdu spoléhat na to, že EU notifikaci nakonec vydá. „Kde máme jistotu, že u takové překompenzace, která je v některých případech i tři sta procent, EU notifikaci vydá. Nemáme vůbec žádnou jistotu,“ míní.

A když EU notifikaci nevydá, tak všichni starostové, domkaři, majitelé bioplynek, všichni ti poctiví majitelé podporovaných zdrojů, kteří věří, že to vláda zajistila, a často ani nevědí, že by měli něco vracet, kdyby k něčemu došlo, tak by byli ohrožení.
Alena Vitásková
předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ)

Rada Vitáskové na závěr pak zní stejně jako zmínka v dopise místopředsedy Komise: Každý příjemce veřejné podpory by si měl raději zkontrolovat, jestli jeho podpora je notifikovaná u EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

PRE od května zdražila fixované ceníky energií, reagovala na růst tržních cen

Pražská energetika (PRE) od května zvýšila ceny svých fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Zdražení se týká nových smluv se závazkem, u nichž si zákazníci připlatí v průměru několik stovek korun za rok. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých týdnech zdražovali i někteří další dodavatelé.
13:11Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 6 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 6 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 17 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 23 hhodinami
Načítání...