Bez razítka z Bruselu podpora obnovitelných zdrojů nebude, stojí si na svém Vitásková

Energetický regulační úřad před dvěma týdny rozhodl, že většině obnovitelných zdrojů v Česku nebude pro příští rok vyplacena podpora. Ačkoliv ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek slibuje, že Evropská komise potřebnou notifikaci podepíše v březnu či dubnu příštího roku, předsedkyně ERÚ Alena Vitásková zůstává neoblomná. Dokud nebude mít razítko Bruselu, podpora nebude. V Otázkách Václava Moravce argumentuje, že tím chrání celý energetický trh. Jinak by hrozilo, že příjemci podpory by ji museli vracet, a to i s úroky.

Podpora pro obnovitelné zdroje činí v Česku celkově přes jeden bilion korun. Tyto prostředky jsou hrazené z veřejných financí. Ročně to činí 45 miliard korun. Notifikace pak znamená souhlas Evropské komise s tím, že je tato podpora z veřejných prostředků správně nastavená.

V této chvíli ji však má, podle předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, pouze asi sedm procent těchto zdrojů, to odpovídá zhruba 3, 5 miliardám korun. Ti zbývající producenti stále notifikaci nemají. „A v případě, že není notifikace, u které unijní pravidla jasně stanovují, že je povinná, a my ji v 93 procentech případů nemáme, tak se musíme zamyslet proč,“ říká Vitásková.

Těch 45 miliard podpory ročně, to je od novorozeněte pro seniora 4500 korun za rok, které musí zaplatit každý z nás z vlastní kapsy anebo prostřednictvím státního rozpočtu.
Alena Vitásková
předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ)

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek tvrdí, že proces notifikace by měl být dokončen někdy v březnu či dubnu příštího roku. Zároveň vláda ve středu vydala usnesení, které mělo situaci vyjasnit a umožnit, aby bylo v Česku v příštím roce opět umožněno vyplácet podporu pro většinu obnovitelných zdrojů. Podle Vitáskové je však tento dokument irelevantní proto, aby ho mohla použít pro další kroky úřadu. To, že notifikace bude v březnu příslušného roku, se podle ní říká už čtyři roky.

obrázek
Zdroj: ČT24

A varuje, že v případě, že by Evropská komise notifikaci nevydala, pak jsou zodpovědní všichni příjemci této podpory za to, že ji přijali neoprávněně.

„Já chráním energetický trh jako celek. Pokud by notifikace nebyla, tak musí příjemce podporu vracet včetně všech úroků. Víte, co to znamená pro starosty, bytová družstva, pro každého občana, který má tu malou fotovoltaiku na střeše a vzal si na to úvěr a ručí vlastním majetkem,“ táže se Vitásková.

Energetické aliance míní, že Vitásková používá účelový výklad pravidel EU

Rozhodnutí Vitáskové však kritizovaly Česká fotovoltaická průmyslová asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. „Vládní materiály jasně dokládají, že nevypsání podpory pro obnovitelné zdroje je krok mimo zákonné mantinely. Také naše jednání s Evropskou komisí v minulých dnech jasně potvrdila, že vypsání podpory nic nebrání. Absurdní postup ERÚ, který ohrožuje existenci nejen všech typů obnovitelných zdrojů ale také českou ekonomiku, musí urychleně skončit,“ komentuje aktuální situaci ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Veronika Hamáčková.

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost nelze také „strašit údajným požadavkem na vrácení podpory, neboť pokud vůbec překompenzace existovala, byla například v případě solárních elektráren již řešena zavedením srážkového odvodu, takzvané solární daně“. Ministerstvo průmyslu při projednávání návrhu na prodloužení solárního odvodu na Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny v srpnu 2013 ústy tehdejšího náměstka Pavla Šolce prohlásilo, že: „pokud bude uplatněna prodloužená solární daň, překompenzace bude odčerpána solární daní“, dodal Sedlák.

Vitásková: Notifikace není, protože je překompenzováno

Podle předsedkyně ERÚ je potřeba si otevřeně říci, proč Česko stále tolik potřebnou notifikaci nemá. „Je překompenzace, což znamená, že se podporuje více, než je třeba,“ vysvětluje.

V letošním roce podle ní nastala velká změna. Poprvé podle ní gestor zákona – ministerstvo průmyslu a obchodu, přiznalo veřejně, že je překompenzace. Tedy to, že se platí podporovaným zdrojům z veřejných peněz více, než by se mělo. A letošní březnový výsledek kontroly NKÚ ohledně podpory obnovitelných zdrojů hovoří podle ní o tom samém. „V některých zdrojích, jako byly například některé druhy fotovoltaických elektráren, je návratnost sedm let, a my ji budeme vyplácet dvacet let. Tak si spočtěte, kolikaprocentní je překompenzace,“ zdůrazňuje Vitásková to, co podle ní její úřad tvrdí už od roku 2012.

A dodává, že nařízení Rady EU z července letošního roku jednoznačně popisuje pravidla nároků na veřejnou podporu. „A já buď budu ignorovat unijní pravidla, což neudělám nebo se k nim musím přihlásit,“ konstatuje Vitásková.

Nahrávám video
Vitásková v OVM připustila možné skokové zdražení tepla
Zdroj: ČT24

To, že se takzvané překompenzace vyřešily  už v roce 2011 zavedením solární daně, zdůraznil i ministr průmyslu Jan Mládek . „Veřejně se o tom tedy mluví už pět let a používat tohle téma jako nový důvod k nevypsání dotací je planý argument, kterým se předsedkyně ERÚ snaží jen manipulovat veřejnost,“ uvedl v reakci ministr.

Hrozí krachy a zdražování

Bez podpory však může zkrachovat nyní až 415 bioplynových stanic, teplárny hrozí skokovým zdražováním tepla a obce varují, že se mohou také dostat do potíží. Podnikatelské organizace už tak vyzvaly ERÚ a vládu, aby urychleně našly řešení.

„Připouštím, že může dojít ke skokovému zdražení tepla. Ale opakuji, já pracuji v rámci pravidel,“ opakuje Vitásková. A zároveň dodává, že už v polovině srpna žádala premiéra o přizvání na bezpečnostní radu státu, protože se domnívala, že je nutné tento problém řešit okamžitě. „Doposud se ale nic nestalo,“ říká.

Není jisté, zda EU notifikaci vydá, říká Vitásková

Podle ní nelze v současnosti opravdu spoléhat na to, že EU notifikaci nakonec vydá. „Kde máme jistotu, že u takové překompenzace, která je v některých případech i tři sta procent, EU notifikaci vydá. Nemáme vůbec žádnou jistotu,“ míní.

A když EU notifikaci nevydá, tak všichni starostové, domkaři, majitelé bioplynek, všichni ti poctiví majitelé podporovaných zdrojů, kteří věří, že to vláda zajistila, a často ani nevědí, že by měli něco vracet, kdyby k něčemu došlo, tak by byli ohrožení.
Alena Vitásková
předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ)

Rada Vitáskové na závěr pak zní stejně jako zmínka v dopise místopředsedy Komise: Každý příjemce veřejné podpory by si měl raději zkontrolovat, jestli jeho podpora je notifikovaná u EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...