Energetický regulační úřad před dvěma týdny rozhodl, že většině obnovitelných zdrojů v Česku nebude pro příští rok vyplacena podpora. Ačkoliv ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek slibuje, že Evropská komise potřebnou notifikaci podepíše v březnu či dubnu příštího roku, předsedkyně ERÚ Alena Vitásková zůstává neoblomná. Dokud nebude mít razítko Bruselu, podpora nebude. V Otázkách Václava Moravce argumentuje, že tím chrání celý energetický trh. Jinak by hrozilo, že příjemci podpory by ji museli vracet, a to i s úroky.
Bez razítka z Bruselu podpora obnovitelných zdrojů nebude, stojí si na svém Vitásková
Podpora pro obnovitelné zdroje činí v Česku celkově přes jeden bilion korun. Tyto prostředky jsou hrazené z veřejných financí. Ročně to činí 45 miliard korun. Notifikace pak znamená souhlas Evropské komise s tím, že je tato podpora z veřejných prostředků správně nastavená.
V této chvíli ji však má, podle předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, pouze asi sedm procent těchto zdrojů, to odpovídá zhruba 3, 5 miliardám korun. Ti zbývající producenti stále notifikaci nemají. „A v případě, že není notifikace, u které unijní pravidla jasně stanovují, že je povinná, a my ji v 93 procentech případů nemáme, tak se musíme zamyslet proč,“ říká Vitásková.
Těch 45 miliard podpory ročně, to je od novorozeněte pro seniora 4500 korun za rok, které musí zaplatit každý z nás z vlastní kapsy anebo prostřednictvím státního rozpočtu.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek tvrdí, že proces notifikace by měl být dokončen někdy v březnu či dubnu příštího roku. Zároveň vláda ve středu vydala usnesení, které mělo situaci vyjasnit a umožnit, aby bylo v Česku v příštím roce opět umožněno vyplácet podporu pro většinu obnovitelných zdrojů. Podle Vitáskové je však tento dokument irelevantní proto, aby ho mohla použít pro další kroky úřadu. To, že notifikace bude v březnu příslušného roku, se podle ní říká už čtyři roky.
obrázek
A varuje, že v případě, že by Evropská komise notifikaci nevydala, pak jsou zodpovědní všichni příjemci této podpory za to, že ji přijali neoprávněně.
„Já chráním energetický trh jako celek. Pokud by notifikace nebyla, tak musí příjemce podporu vracet včetně všech úroků. Víte, co to znamená pro starosty, bytová družstva, pro každého občana, který má tu malou fotovoltaiku na střeše a vzal si na to úvěr a ručí vlastním majetkem,“ táže se Vitásková.
Energetické aliance míní, že Vitásková používá účelový výklad pravidel EU
Rozhodnutí Vitáskové však kritizovaly Česká fotovoltaická průmyslová asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. „Vládní materiály jasně dokládají, že nevypsání podpory pro obnovitelné zdroje je krok mimo zákonné mantinely. Také naše jednání s Evropskou komisí v minulých dnech jasně potvrdila, že vypsání podpory nic nebrání. Absurdní postup ERÚ, který ohrožuje existenci nejen všech typů obnovitelných zdrojů ale také českou ekonomiku, musí urychleně skončit,“ komentuje aktuální situaci ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Veronika Hamáčková.
Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost nelze také „strašit údajným požadavkem na vrácení podpory, neboť pokud vůbec překompenzace existovala, byla například v případě solárních elektráren již řešena zavedením srážkového odvodu, takzvané solární daně“. Ministerstvo průmyslu při projednávání návrhu na prodloužení solárního odvodu na Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny v srpnu 2013 ústy tehdejšího náměstka Pavla Šolce prohlásilo, že: „pokud bude uplatněna prodloužená solární daň, překompenzace bude odčerpána solární daní“, dodal Sedlák.
Vitásková: Notifikace není, protože je překompenzováno
Podle předsedkyně ERÚ je potřeba si otevřeně říci, proč Česko stále tolik potřebnou notifikaci nemá. „Je překompenzace, což znamená, že se podporuje více, než je třeba,“ vysvětluje.
V letošním roce podle ní nastala velká změna. Poprvé podle ní gestor zákona – ministerstvo průmyslu a obchodu, přiznalo veřejně, že je překompenzace. Tedy to, že se platí podporovaným zdrojům z veřejných peněz více, než by se mělo. A letošní březnový výsledek kontroly NKÚ ohledně podpory obnovitelných zdrojů hovoří podle ní o tom samém. „V některých zdrojích, jako byly například některé druhy fotovoltaických elektráren, je návratnost sedm let, a my ji budeme vyplácet dvacet let. Tak si spočtěte, kolikaprocentní je překompenzace,“ zdůrazňuje Vitásková to, co podle ní její úřad tvrdí už od roku 2012.
A dodává, že nařízení Rady EU z července letošního roku jednoznačně popisuje pravidla nároků na veřejnou podporu. „A já buď budu ignorovat unijní pravidla, což neudělám nebo se k nim musím přihlásit,“ konstatuje Vitásková.
Vitásková v OVM připustila možné skokové zdražení tepla (zdroj: ČT24)
To, že se takzvané překompenzace vyřešily už v roce 2011 zavedením solární daně, zdůraznil i ministr průmyslu Jan Mládek . „Veřejně se o tom tedy mluví už pět let a používat tohle téma jako nový důvod k nevypsání dotací je planý argument, kterým se předsedkyně ERÚ snaží jen manipulovat veřejnost,“ uvedl v reakci ministr.
Hrozí krachy a zdražování
Bez podpory však může zkrachovat nyní až 415 bioplynových stanic, teplárny hrozí skokovým zdražováním tepla a obce varují, že se mohou také dostat do potíží. Podnikatelské organizace už tak vyzvaly ERÚ a vládu, aby urychleně našly řešení.
„Připouštím, že může dojít ke skokovému zdražení tepla. Ale opakuji, já pracuji v rámci pravidel,“ opakuje Vitásková. A zároveň dodává, že už v polovině srpna žádala premiéra o přizvání na bezpečnostní radu státu, protože se domnívala, že je nutné tento problém řešit okamžitě. „Doposud se ale nic nestalo,“ říká.
Není jisté, zda EU notifikaci vydá, říká Vitásková
Podle ní nelze v současnosti opravdu spoléhat na to, že EU notifikaci nakonec vydá. „Kde máme jistotu, že u takové překompenzace, která je v některých případech i tři sta procent, EU notifikaci vydá. Nemáme vůbec žádnou jistotu,“ míní.
A když EU notifikaci nevydá, tak všichni starostové, domkaři, majitelé bioplynek, všichni ti poctiví majitelé podporovaných zdrojů, kteří věří, že to vláda zajistila, a často ani nevědí, že by měli něco vracet, kdyby k něčemu došlo, tak by byli ohrožení.
Rada Vitáskové na závěr pak zní stejně jako zmínka v dopise místopředsedy Komise: Každý příjemce veřejné podpory by si měl raději zkontrolovat, jestli jeho podpora je notifikovaná u EK.