Bez práce bylo v dubnu čtvrt milionu lidí, nejvíce za dva roky

V dubnu bylo v Česku bez práce 254 tisíc lidí, což je nejvíce od března 2018. V evidenci přibývají především pracovníci ze služeb. Nezaměstnanost vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta, potvrdil Úřad práce ČR. O dubnových číslech hovořila už v pondělí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jsou data stále příznivá. Analytici míní, že údaje o nezaměstnanosti už ukazují na recesi ekonomiky.

Na úřad práce nyní přicházejí především lidé, kteří pracovali například ve veřejném stravování, maloobchodu, velkoobchodu, hotelnictví, silniční nákladní dopravě nebo zprostředkování služeb.

„Řada lidí vyčkávala s evidencí na úřadech práce do doby, než se ujasní podmínky podpůrných programů, například určených OSVČ,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

Volných míst v dubnu proti předchozímu měsíci ubylo zhruba o 9500 na přibližně 333 tisíc. Situace kolem koronaviru ale zároveň vyvolala větší poptávku po některých profesích. Zaměstnavatelé hledají nové zaměstnance například v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, v logistice, e-shopech a dále kvalifikované řemeslníky, řidiče, analytiky a vývojáře softwaru.

„Díky opatřením, jako je kurzarbeit, nemusí docházet k masovému propouštění. Je však nutné, aby se postupně zrušila všechna restriktivní opatření v ekonomice. Česká republika si zatím vede lépe než jiné země. Například ve Spojených státech bylo od konce března podáno 26 milionů nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti,“ říká hlavní analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Údaje o nezaměstnanosti ukazují na recesi ekonomiky, míní analytici

Aktuální údaje o dubnové nezaměstnanosti podle analytiků ale už ukazují na recesi české ekonomiky. Nezaměstnanost totiž zpravidla díky sezonním pracím v dubnu klesá, upozornili ekonomové. Zároveň jsou relativně nízká čísla za duben dána dvouměsíčními výpovědními lhůtami, a tak lze v dalších měsících čekat výraznější nárůst podílu nezaměstnaných. 

„Nárůst míry nezaměstnanosti je pro duben atypický, neboť nezaměstnanost počátkem jara obvykle klesá s rozjezdem prací v zemědělství, stavebnictví či cestovním ruchu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. V dalších měsících by tak podle něj míra nezaměstnanosti měla růst s tím, jak se na trhu práce bude projevovat pokles v ekonomice a zejména ve službách vlivem pandemie koronaviru.

„Ušetřena ale nezůstane ani výrobní sféra, tedy tuzemský průmysl, a situace zřejmě začne být méně příznivá i ve stavebnictví,“ dodal.

„Nezaměstnanost obvykle v dubnu klesá díky sezonním pracím, takže její aktuální nárůst je průvodním znakem probíhající recese,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Upozornil, že poměrně nízké počty nezaměstnaných jsou způsobeny dvouměsíční výpovědní lhůtou, která zajistí, že se skutečného nárazu na trhu práce dočká ekonomika nejdříve v průběhu června. „Teprve v létě se uvidí, jak moc se firmy zbavovaly svých zaměstnanců,“ dodal.

Firmy navíc podle Dufka vyčkávají, jak se na jejich podnikání projeví rozvolňování restriktivních opatření. „Poté, co se zvládnou vypořádat s uzávěrkou ekonomiky a rozpadem dodavatelských řetězců, mnohé zřejmě čeká jen vlažný zájem zákazníků o jejich zboží a služby,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je třeba v dalších měsících počítat se vzestupem míry nezaměstnanosti. V létě podle něj nejprve k úrovni pěti až šesti procent a v podzimních měsících ještě výše. „V příštím roce pak potenciálně až k úrovni kolem deseti procent,“ uvedl.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň upozornil, že ve statistikách nejsou ti, kteří si místo úřadu práce zvolili nástup na nemocenskou. „Zatímco ještě v únoru bylo na ,neschopence‘ 340 tisíc lidí, v dubnu přesáhlo číslo již půl milionu. Je samozřejmě těžké určit, kolik z přidaných pracovních neschopností bylo skutečných a kolik bylo ,nouzovým řešením‘, když stát zavřel obchody,“ uvedl.

Dodal, že ve statistikách nezaměstnaných také chybí téměř všechny OSVČ, které práci ztratily, ale přihlášením se na úřad práce by ztratily nárok na peníze z programu ministerstva financí Pětadvacítka.

Podle ředitele pracovního portálu JenPráce.cz Radovana Hypše koronavirová krize výrazně urychlila přechod do i tak nevyhnutelné recese. „Na trhu práce budou nyní aktivní společnosti, které dokážou fungovat efektivně a své podnikání situaci přizpůsobit. Zaměstnanci si začnou práce více vážit a budou nuceni aktivně pracovat na zvýšení potřebné kvalifikace,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 19 mminutami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 19 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...