Polsko se v posledních letech stává stále sebevědomějším hráčem evropské politiky s potenciálem stanout po boku nejvlivnějších států Unie, jako je Německo nebo Francie. A nezbytným předpokladem pro dosažení takového postavení je vstup do eurozóny. Navzdory současné dluhové krizi a čím dál častějším úvahám o konci společné měny takto hovořil v rozhovoru pro Českou televizi o budoucnosti své země bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski.
„Bez eura se ocitneme na periferii Unie,“ říká Aleksander Kwaśniewski
V rozhovoru pro agenturu Bloomberg z roku 2009 jste řekl, že to, že Polsko po vstupu do Evropské unie nepřijalo euro, ho stálo léta ekonomického rozvoje. Stále s tím souhlasíte?
Tehdy jsme samozřejmě nevěděli, jaké důsledky bude mít hospodářská krize. Stále se ale domnívám, že vstup do eurozóny by měl být pro Polsko jedním z nejdůležitějších cílů. Je ale samozřejmě obtížné předpovídat, kdy by se to mělo stát. Premiér Donald Tusk před několika lety řekl, že by to měl být rok 2012. To je dnes zcela nerealistické.
Kdy by tedy mělo Polsko vstoupit do eurozóny?
Pro vstup potřebujeme dvě věci. Zaprvé se musí zlepšit stav eurozóny. A zadruhé musí být připraveno i Polsko, což bude dřív než samotná eurozóna. Myslím, že v horizontu pěti šesti je to reálné.
Když se na to podíváte zpětně, mělo v roce 2004 nebo 2005 Polsko přijmout euro?
Ne, nebylo na to připraveno. Bylo správné stát se nejdříve členem Evropské unie a využít nových příležitostí, zejména příspěvků z evropských fondů pro rozvoj naší ekonomiky, a potom stabilizovat finance.
Takže bylo nakonec dobře, že si Polsko během krize ponechalo zlotý?
Ano, samozřejmě. Byla to náhoda, nešlo o strategické rozhodnutí, ale velmi nám to pomohlo. Díky tomu, že jsme během krize měli vlastní měnu, jsme byli mnohem flexibilnější než s eurem.
Současná česká vláda nestanovila datum přijetí eura. Jaké jsou podle vás výhody eura pro země jako Česko nebo Polsko?
Mohu mluvit jen o Polsku, protože jsme rozdílné země. Nejen ekonomicky, ale především politicky. Jste mnohem euroskeptičtější než Polsko, které je od začátku proevropskou zemí. A i teď během krize podporuje Evropskou unii 70 nebo 75 procent Poláků.
Ale nejsou pro euro… (v červnu 2002 souhlasilo se vstupem do eurozóny 64 procent Poláků, v roce 2012 pouze 12 procent)
V současnosti je euro teoretická otázka. Polsko je velkou ekonomikou i na evropské poměry. Máme 40 milionů obyvatel a jsme šestý největší stát Unie. A pokud chceme být jedním z důležitých států Evropy a mít v ní vliv, je dobré, a to zdůrazňuji, ve správném čase vstoupit do eurozóny. Pokud se to nestane, ocitneme se na periferii Unie. A to by byl problém, protože Polsko má šanci se v příští dekádě stát jedním z nových motorů Evropské unie a evropské integrace.
Když porovnáme přístup k Evropské unii u Polska a Česka, objevují se názory, že zatímco Polsko chce Unii vytvářet, Česko ji hlavně kritizuje. Jak to vidíte vy?
Je zřejmé, že prohlášení vašich předních politiků jsou mnohem skeptičtější než v Polsku. Je to vaše volba a já to nekritizuju. Polsko není teď silné, jako je Německo nebo Francie, ale v příštích deseti letech by se mělo stát důležitým motorem evropských procesů a rozhodování. Máme potenciál hrát takovou roli.
Nemůže být kořen rozdílnosti obou zemí v tom, že Polsko cítí, že je dostatečně velkou zemí?
Ale ano, částečně máte pravdu. Je to jeden z důvodů, proč jste mnohem zdrženlivější. Polsko rozumí tomu, co znamená být součástí Evropské unie – víc bezpečností, větší politické slovo v Evropě, důležitá role v této velice citlivé oblasti světa. Pochopte totiž prosím, že na naší východní hranici máme stále velmi komplikované vztahy s Běloruskem a nelehkou situaci s Ruskem. S Ruskem sice máme hranici jen v kaliningradské oblasti, ale to situaci možná komplikuje ještě víc. Jako členové Evropské unie se cítíme mnohem lépe.
Poláci jsou rovněž považovaní za větší optimisty než Češi. Česko má teď potíže s hospodářským růstem i proto, že domácnosti v obavách z budoucna neutrácejí. Vy jste byli jediná evropská země, která rostla i během krize?
Je pravda, že polská ekonomika je založena na domácí poptávce. Náš domácí trh je ale mnohem větší než ten český. Letos však očekáváme zpomalení mezi 2 a 2,5 procenty.¨
Společné obchodní vztahy poškodila aféra s metanolem, kdy Polsko zakázalo prodej českého alkoholu. A Česko zase řeší potíže s polskými potravinami. Polsko například vůbec nechce říct, které firmy dávaly do jídla technickou sůl. Proč?
Když se mě ptáte, tak já také nevím. Český trh je pro polské potravinářské výrobky velmi důležitý. Měli bychom mít proto mezi našimi zeměmi velice pragmatický vztah a vysvětlovat, co se děje. A politici by k tomu měli přispívat.
Aleksander Kwaśniewski (*1954, Białogard)
Politik, bývalý polský prezident. Od svých 23 let až do roku 1990 byl členem Polské sjednocené dělnické strany. V 80. letech se účastnil proslulých jednání u kulatého stolu, která vyústila v přechod Polska i celé střední a východní Evropy od komunismu k demokracii. Je spoluzakladatelem a prvním předsedou Sociální demokracie Polské republiky (SdPR). V prezidentských volbách poprvé zvítězil v roce 1995, kdy jeho protikandidátem byl Lech Walesa. Nemalou měrou se podílel na vzniku nové demokratické Ústavy Polské republiky, jež vstoupila v platnost 16. července 1997. Je emeritním profesorem programu globálního leadershipu Univerzity Georgetown, 2006.
(redakčně kráceno)