V horizontu šesti měsíců by měla vláda kancléřky Angely Merkelové rozhodnout, kdy se v Německu zavřou hnědouhelné doly. Ekologové volají po co nejrychlejší akci. Část místních se mezitím bojí prolomení limitů, druhá pak zániku pracovních míst. Do poloviny roku se chce hnědouhelných dolů a elektráren zbavit také dosavadní švédský majitel. O koupi má zájem i několik českých firem.
Berlín rozhodne o osudu nejšpinavějšího zdroje energie do půl roku
Berlín chce do budoucna víc chránit životní prostředí. Svou energetiku hodlá založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny.
„Do poloviny století, tedy do roku 2050, se musíme prakticky vzdát spalování uhlí, ropy a zemního plynu k produkci energie,“ konstatovala německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová.
Hnědouhelné doly? Do budoucna jen pojistka proti špatnému počasí
Hnědé uhlí kryje nyní zhruba čtvrtinu spotřeby energie v zemi, tedy stejně jako obnovitelné zdroje. Hnědouhelné elektrárny mají dál sloužit pouze jako pojistka pro vyrovnávání výkyvů počasí.
Vláda musí zároveň snižovat emise skleníkových plynů. Už do roku 2022 chce proto vypnout pětinu hnědouhelných bloků, které ovšem zůstanou jako rezerva. Podle některých hlasů ale trvá restart příliš dlouho a energie z uhlí navíc není nutná.
„V současnosti je velká část elektřiny produkovaná hnědouhelnými elektrárnami vyvážena do zahraničí. Není tak potřeba k zásobování německých spotřebitelů,“ upozornila analytička Arepo Consult Christine Wörlenová.
Události: Konec hnědouhelných dolů v Německu se blíží (zdroj: ČT24)
Vlastníci vypnutých elektráren mají dostat kompenzaci ze státní kasy. Podle televize ARD půjde v přepočtu až o 70 miliard korun. Peníze mohou zamířit i k českým zájemcům o koupi hnědouhelných dolů a elektráren v Lužici, které prodává švédský státní podnik Vattenfall.
„Německá vláda se rozhodne, co dál s hnědým uhlím. Není to věc Vattenfallu. My chceme jen najít dobrého nového vlastníka a pak se soustředit na obnovitelné zdroje,“ konstatoval ředitel Vattenfallu Magnus Hall.
- Vattenfall prodává doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf.
- Není jasné, jaká bude cena obchodu. Podle dřívějších odhadů by mohl Vattenfall prodejem získat až 3,5 miliardy eur (94,5 miliardy korun). Agentura Reuters ale nedávno uvedla, že podle jejích zdrojů je taková částka příliš vysoká a celková obchodní hodnota firmy je zhruba 2,5 miliardy eur (67,5 miliardy korun).
O německé doly má zájem Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače, polostátní energetická společnost ČEZ i Energetický a průmyslový holding (EPH) spolu s investiční skupinou PPF Petra Kellnera.
Německá vládní koalice už v květnu 2011 rozhodla o ukončení jaderné energetiky v roce 2022. Tehdejší kabinet Merkelové reagoval mimo jiné na protesty proti jádru, jež se v Německu zvedly po japonském zemětřesení a nehodě ve Fukušimě.