Brusel - Rozhodnutí Evropské komise obvinit Gazprom ze zneužívání dominantního postavení na trhu je jednou z nejdůležitějších událostí letošního roku ve vztazích mezi Evropou a Ruskem, míní český vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Šetření, které ovšem ještě delší dobu potrvá, podle něj skončí buď tím, že se ruský plynárenský monopol na evropském trhu začne chovat podle evropských pravidel, nebo z Evropy odejde.
„Je to spor o to, jestli se na území EU budou dodržovat evropské zákony, nebo nějaká speciální pravidla šitá na míru strategickým podnikům našich sousedů,“ poznamenal český vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška v rozhovoru s ČTK.
Evropská komise minulý týden poslala Gazpromu soupis námitek vůči postupu firmy na trzích ve východní Evropě. Podle přesvědčení evropské exekutivy společnost v osmi zemích regionu znemožňovala konkurenci na trhu se zemním plynem a v pěti si v důsledku toho účtovala nepřiměřeně vysoké ceny. Gazprom však obvinění odmítl a v prohlášení zdůraznil, že je zřízen podle ruského práva jako podnik strategického významu.
Své zkušenosti se „sdělením námitek“ mají už i jiné velké firmy. Na první pohled tento termín nezní nijak hrozivě, ale když ho řeknete lidem z Microsoftu nebo Intelu, tak se ještě dnes - po mnoha letech - orosí. „Protože to jejich firmy stálo miliardy dolarů na pokutách a tisíce a tisíce odpracovaných hodin s komisí,“ poznamenal český vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Připomněl, že šetření obou těchto případů trvalo řadu let, v případě Microsoftu skoro desetiletí, a společnosti dramaticky omezovalo v jejich možnostech expanze, akvizic, nových produktů a podobných oblastech.
Český vládní zmocněnec také upozornil, že ruská firma je prošetřována od srpna 2012, přípravná fáze začala ještě dříve. „Takže to opravdu nesouvisí ani s Krymem, ani s Ukrajinou. A těžko může být komise právně obviňována, že dělá jakousi agitační práci či práci na zakázku,“ řekl Bartuška. Obdobně ostatně při zveřejnění kroku minulý týden na novinářské dotazy reagovala také eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margethe Vestagerová, když věc označila za čistě obchodní spor. „Pro mne tento případ není politický, ale uznávám, že o tom nejspíš budou spekulace,“ podotkla a připomněla, že podobná šetření komise vede také proti jiným firmám zcela či částečně vlastněným státy. Prověřování Gazpromu navíc začalo dávno před vypuknutím politické krize kolem Ukrajiny.
V České republice se přitom podle Bartušky Gazprom především v posledních letech choval „velmi korektně“. Česko od 90. let minulého století totiž udělalo mnohé k diverzifikaci svých zdrojů surovin i jejich přepravních cest. Bartuška připomněl kontrakt s Norskem v roce 1997 či možnost reverzních toků z Německa.
Zajímavá je také podle něj současná situace, kdy v loňském roce ze Slovenska přiteklo do ČR asi půl miliardy kubíků zemního plynu, opačným směrem - na východ - ale proudilo 36 miliard kubíků, tedy výrazně více. „Navíc naše firmy platí za plyn na burzách v Rotterdamu nebo v Německu standardní západoevropské ceny,“ připomněl Bartuška. A v západní Evropě je od roku 2008 plyn dlouhodobě levnější, než za kolik jej nabízí ruský monopol.
Bartuška nechtěl odhadovat, jak dlouho spor komise s ruskou firmou potrvá. Připomněl, že Gazprom dostal na odpověď 12 týdnů. „Hodně se ukáže z toho, jaké budou jeho další kroky,“ myslí si zmocněnec.
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová zdůraznila, že všechny firmy na evropském trhu, i ty, které nepatří do EU, musí respektovat evropská pravidla. Ale právě rozdělení trhu v regionu je podle Evropské komise cílem Gazpromu.
„Všechny bývalé sovětské satelity měly jednotný smluvní systém a tyto systémy byly zcela záměrně oddělené. To znamená, že transitní země, jako bývalo Československo a je Polsko, jsou ve svých přepravních kapacitách vázány dlouhodobými přepravními kontrakty. A nákupčí plynu jsou taktéž vázáni dlouhodobými kontrakty,“ říká poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík a dodává, že tato praxe je naprosto proti zásadám EU o liberalizaci trhu s plynem.
Podívejte se, jaké námitky Brusel Gazpromu poslal
Vestagerová je přesvědčená o tom, že Gazprom vytvářel umělé překážky pro tok plynu z určitých středoevropských zemí do jiných států a tím mohl omezovat přeshraniční konkurenci. „Izolace trhů s plynem v jednotlivých státech též společnosti Gazprom umožnila účtovat ceny, které v této fázi šetření považujeme za nepřiměřené. Pokud by se naše podezření potvrdilo, společnost Gazprom by musela nést právní následky svého jednání,“ uvedla komisařka.
Nepřiměřeně vysoké ceny si podle Vestagerové firma účtovala v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku. Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík to vysvětluje mírou závislosti – čím vyšší závislost, tím vyšší cena. „Česká republika má alespoň částečně diverzifikované dodávky, takže u nás byla ta cena ne přímo výtečná a rozhodně byla vyšší než v Německu, ale byla příjemnější. Zatímco na Slovensku to bylo horší a o Balkánu už ani nemluvím,“ dodal.
Ruská vláda podle svého prohlášení doufá v kompromis. Rusko a Gazprom budou ovšem hájit své zájmy. „Vůči společnosti Gazprom očekáváme zcela nestranný postoj. Gazprom bude samozřejmě bránit své zájmy a stát coby majoritní akcionář v tomto podniku bude rovněž bránit zájmy Gazpromu,“ nechal se slyšet mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil krok Evropské unie za „naprosto nepřijatelný“ pokus použít unijní pravidla retroaktivně na smlouvy, které Gazprom podepsal již dávno.
I když komisařka nevyloučila, že by nakonec mohlo dojít k dohodě, ve hře zůstává i další možnost, tedy pokuta.
Gazprom je ve střední a východní Evropě dominantním dodavatelem plynu, jeho podíl na trhu je nadpoloviční, v některých zemích regionu dokonce stoprocentní. Ruská společnost disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů.
