Bankovní sektor je stabilní a i v době pandemie si udržel odolnost vůči možným nepříznivým šokům. Bylo tomu tak i díky stabilizačním a podpůrným programům vlády. Banky zůstávají odolné vůči případným nepříznivým dopadům koronavirové krize, uvedl ve čtvrtek guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zároveň řekl, že snaha podpořit ekonomiku pomocí rozpočtové politiky vlády, například v podobě snížení daní, by mohla vést k dřívější normalizaci měnové politiky, tedy ke zvýšení úrokových sazeb.
„Bude-li fiskální politika posunuta do expanzivního módu, tak z pohledu měnové politiky to přibližuje její normalizaci,“ uvedl Rusnok.
Aktuální prognóza ČNB počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Většina bankovní rady ČNB se ale na základě záznamu z jednání 5. listopadu domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než prognóza předpokládá. Rusnok tehdy uvedl, že nelze vyloučit to, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok. Rada 5. listopadu nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.
Bankovní sektor je silný
„Potvrzují se naše očekávání ohledně vysoké odolnosti tuzemského finančního sektoru vůči dopadům koronavirové krize. Náš bankovní sektor je díky polštářům a rezervám, vytvořeným v dobrých časech, nadále schopen poskytovat úvěry firmám i domácnostem,“ uvedl Rusnok.
České banky se tak podle něj nestaly zdrojem dodatečných ekonomických problémů, ale naopak se staly součástí jejich řešení. „I když se ztráty z úvěrů ještě projeví, finanční stabilita této země jimi nebude ohrožena. Podmínkou je však udržení vysoce obezřetného přístupu bank, a to i v oblasti výplaty dividend,“ uvedl guvernér.
Ekonomický analytik České bankovní asociace (ČBA) Miroslav Zámečník upozornil, že bankovní sektor od vypuknutí pandemie masivně zvýšil náklady na úvěrové riziko a zároveň si zachoval v prvních třech čtvrtletích letošního roku solidní ziskovost.
Banky ustojí zátěž bez větších potíží
V základním scénáři odhadovaného vývoje testy ČNB ukázaly, že banky jsou schopné ustát zátěž bez větších potíží. Ztráty by banky pokryly svými výnosy a žádná banka by se neměla dostat do problémů v podobě poklesu kapitálové přiměřenosti pod regulatorní požadavky.
Celou podzimní zprávu Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory zveřejní ČNB 11. prosince. Ve stejný den zveřejní banka i záznam z jednání bankovní rady o finanční stabilitě.
Česká národní banka ve čtvrtek nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta.
„V případě naplňování výrazně nepříznivějšího scénáře je ČNB připravena tuto rezervu plně uvolnit. Naopak v případě odeznívání rizik spojených s epidemií, oživování ekonomické aktivity a pokračujícího jen omezeného naplňování rizik bude žádoucí sazbu rezervy opět postupně zvyšovat,“ uvedla banka.
Kdy byla rezerva poprvé využita
ČNB proticyklickou kapitálovou rezervu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. Naposledy se sazba změnila letos 18. června, kdy bankovní rada sazbu snížila na 0,5 procenta s platností od 1. července z jednoho procenta.
Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření ve směrnici EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.
ČNB ponechala limity pro poskytování hypoték beze změny
Česká národní banka ve čtvrtek zároveň ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték.
V červnu centrální banka zrušila u posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Předtím v dubnu zrušila limit poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI).
„V tuto chvíli není nezbytné znovu zavádět limity ukazatelů zrušené na jaře či zpřísňovat jiné podmínky pro poskytování hypoték. Cítíme však potřebu opět upozornit, že nad určitými hranicemi dluhu – osminásobkem ročního čistého příjmu a 40 procenty čistého měsíčního příjmu – považujeme hypoteční úvěry za značně rizikové,“ uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.
Dostupnost bydlení se dál zhoršuje
ČNB zároveň konstatovala, že pokračující silný růst cen nemovitostí v Česku zhoršil příjmovou dostupnost bydlení a způsobil nárůst nadhodnocení cen bydlení. Banka nadhodnocení odhaduje v průměru na 17 procent, ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů jde až o 25 procent.
„Významným zdrojem systémových rizik v domácí ekonomice je obnovené roztáčení spirály mezi dluhovým financováním nákupu rezidenčních nemovitostí a jejich rychle rostoucími cenami,“ uvádí zpráva Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Ve čtvrtek ji projednala bankovní rada.
Pokles ekonomické aktivity a pozvolna se zhoršující situace na trhu práce se přitom podle banky prozatím nepromítly do vývoje na hypotečním trhu. Objem skutečně nových úvěrů na bydlení i hypotečních úvěrů byl v prvních devíti měsících letošního roku rekordní, upozornila ČNB. Nicméně očekává, že dopady epidemie koronaviru se postupně projeví a dynamika úvěrů na bydlení oslabí, podobně jako růst cen nemovitostí.
ČNB dále informovala, že finanční instituce při poskytování hypoték převážně dodržují doporučené limity hypotečních ukazatelů. „Nicméně někteří hráči na hypotečním trhu akceptovali zejména ve druhém čtvrtletí 2020 vyšší než doporučené úvěrové riziko. Na tyto poskytovatele se v následném období zaměří dohled ČNB, který posoudí, zda mají vytvořené dostatečné rezervy pro krytí zvýšeného rizika,“ uvedla banka.
