Banky poskytly v březnu hypotéky za 18 miliard, meziročně o polovinu více

3 minuty
Události: Zájem o hypotéky ožívá
Zdroj: ČT24

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v březnu hypoteční úvěry za 18 miliard korun, což je proti únoru růst o patnáct procent a proti loňskému březnu růst o polovinu. Úrokové sazby nových úvěrů zrychlily pokles na 5,19 procenta z únorových 5,36 procenta. Je to nejnižší hodnota od června 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Růst objemu hypoték meziročně klesl na padesát procent z únorových sta procent. Nižší meziroční dynamika souvisí s vyšší srovnávací základnou z loňského roku, kdy začala hypoteční aktivita od března oživovat. Ve srovnání s březnem roku 2020 byl však objem poskytnutých hypoték stále téměř o pětinu nižší.

„Aktuální data potvrzují pozitivní oživení trhu. Vidíme pokračující meziroční růst zájmu o koupi nemovitostí, zajímavým se ukazuje postupný trend rostoucího zájmu o úsporné bydlení. Finanční úspory vedou stále více lidí k rekonstrukcím a modernizacím nemovitostí za účelem snížení jejich energetické náročnosti,“ uvedl generální ředitel Hypoteční banky Martin Vašek. Každou třetí hypotéku si lidé berou právě na nízkoenergetické domy a byty.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v březnu meziměsíčně stoupl o devatenáct procent na 15,4 miliardy korun. Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, činil 2,8 miliardy korun, obdobně jako v únoru. Počet poskytnutých hypoték celkem dosáhl v březnu 5512, přičemž počet nově poskytnutých hypoték činil 4490, což je sedmnáctiprocentní meziměsíční a třicetiprocentní meziroční nárůst. Ve srovnání s březnem 2020 je však počet hypoték nižší o třicet procent.

Pokles sazeb nově poskytnutých hypoték jde na vrub rychlejšímu poklesu tržních úrokových sazeb, které se v prvním čtvrtletí letošního roku dostaly na nejnižší úrovně od přelomu let 2021 a 2022 v důsledku sílícího očekávání poklesu sazeb ze strany centrálních bank. Přesto zůstávají hypoteční sazby z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. Na podobných či mírně vyšších úrovních se nacházely také v letech 2008 a 2009.

8 minut
Ekonom Jakub Seidler k oživení hypotečního trhu
Zdroj: ČT24

Vliv americké inflace

„Pomalejší pokles americké inflace vedl trh k dalšímu přehodnocení rychlosti snižování úrokových sazeb v USA, což mělo dopad na celou řadu úrokových sazeb včetně těch tuzemských. Tržní sazby delších splatností se tak během dubna dostaly na nejvyšší úroveň v letošním roce a budou tak dosavadní relativně rychlý pokles hypotečních úroků brzdit,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

„Průměrná hypotéka nebo její výše se začíná opět zvyšovat – de facto se dostala na nejvyšší úroveň z konce roku 2021, což je samozřejmě i přirozený důsledek toho, že stále zdražují ceny nemovitostí,“ dodal Seidler.

„Klienti očekávají budoucí pokles úrokových sazeb a zároveň se obávají růstu cen nemovitostí, což vede k pravidelnému růstu hypotečního trhu,“ komentoval čísla zemský ředitel společnosti 4fin Tomáš Trauške. Aktuálně se podle něj volí krátké fixace se splatností do tří let, a to z důvodu očekávání lepších zítřků v podobě nižších splátek a energií a vyšších mezd.

Průměrná hypotéka v březnu mírně vzrostla z 3,38 milionu na 3,44 milionu korun, což je nejvyšší hodnota od prosince 2021 a nepatrně nižší úroveň pod dosavadním maximem z listopadu 2021. Tehdy činila 3,46 milionu korun. Od té doby se postupně snižovala a své nejnižší úrovně dosáhla loni v lednu na 2,83 milionu korun.

Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o patnáct set až dva tisíce korun. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená současná hypoteční sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o šest tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
před 7 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
před 51 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...