Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na tři procenta z červencových 3,3 procenta. Důvodem je postupný pokles výkonu ekonomiky po předchozím růstu nad jejími dlouhodobými možnostmi. Pro příští rok asociace odhad ponechala na 2,9 procenta. Zpomalil i růst celé EU.
Bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky, brzdí i EU
V případě domácího vývoje přetrvává podle asociace napětí na trhu práce, které je doprovázeno silným růstem mezd. To vede k nižší konkurenceschopnosti podniků. V případě vývoje v zahraničí ČBA nečeká podstatnější změny. Počítá ovšem se zpomalením hospodářského růstu v eurozóně, která je hlavním trhem pro české vývozce.
Letos i příští rok podle prognózy ČBA zůstane inflace nad dvěma procenty. Na růst cen bude mít vliv zdražování energií pro domácnosti a potravin kvůli letošnímu suchu. „V první polovině příštího roku očekáváme zrychlení inflace až na dosah úrovně tří procent. Naopak ve druhé polovině roku by inflace měla zvolnit a průměr za celý rok 2019 by měl dosáhnout 2,4 procenta,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Inflace zůstane podle prognózy nad dvěma procenty i kvůli vývoji kurzu koruny. „Posilování koruny bude v příštím roce probíhat pomaleji, než předpokládala prognóza minulá, a v průměru kurz koruny zůstane nad úrovní 25 korun za euro. Nedostatečné utahování měnových podmínek prostřednictvím posilující koruny umožní ČNB dále zvyšovat úrokové sazby,“ očekává hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Asociace předvídá další růst úrokových sazeb
Příští rok by měla podle ČBA koruna posílit na průměrných 25,13 koruny za euro z letošních odhadovaných 25,56 koruny za euro. Česká národní banka by tak měla podle bankovní asociace pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Letos, pravděpodobně již tento týden, by měla zvýšit sazby o čtvrt procentního bodu. Příští rok by podle předpokladů ČBA měla ČNB zvýšit sazby ještě dvakrát nebo třikrát.
„Tím vyvolaný nevyhnutelný růst tržních úrokových sazeb se však nepromítne do nižší dynamiky růstu úvěrů podnikům, která bude příští rok vyšší,“ uvedl analytik asociace Miroslav Zámečník. Naopak u úvěru domácnostem růst zpomalí i kvůli omezením ČNB na poskytování hypoték a růstu cen nemovitostí.
Hlavní nejistotou do budoucna zůstává vývoj světové ekonomiky, dopad obchodních válek a narůstající pravděpodobnost, že se nepovede uzavřít kompletní dohodu o všech aspektech brexitu.
Bankovní asociace zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank. Česká národní banka v srpnové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Novou prognózu zveřejní centrální banka ve čtvrtek. Ministerstvo financí v červencové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,1 procenta. Úřad představí novou prognózu za týden v úterý.
Ve čtvrtletí zpomalil také hospodářský růst eurozóny i celé EU
O zpomalení růstu nemluví jen tuzemské predikce vázané na Česko. Podle prvního odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, zpomalil hospodářský růst eurozóny ve třetím čtvrtletí meziročně z 2,2 na 1,7 procenta. V celé Evropské unii zvolnil z 2,1 na 1,9 procenta. V porovnání s předchozím kvartálem se růst hrubého domácího produktu snížil v eurozóně z 0,4 na 0,2 procenta a v Unii z 0,5 na 0,3 procenta.
Růst zaostal za očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že eurozóna čtvrtletně stoupne o 0,4 procenta a meziročně o 1,8 procenta. „V meziročním vyjádření jde o nejslabší růst HDP eurozóny za uplynulé dva roky, tedy od čtvrtého čtvrtletí 2014, mezičtvrtletní růst je pak dokonce nejslabší od druhého čtvrtletí 2014,“ řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Tehdy růst poznamenaly dluhové problémy zemí platících eurem. Nyní za to značné míry mohou problémy v Itálii. Eurostat v rychlém odhadu data za jednotlivé státy neuvádí, z úterních údajů italského statistického úřadu ale vyplývá, že v Itálii se růst HDP ve čtvrtletí zastavil a je nejslabší od čtvrtého čtvrtletí 2014.
Hrozba italské recese, obchodní válka Washingtonu s Pekingem
„Ekonomický růst se zastavil v Německu a Itálii, tedy ve dvou ze tří největších ekonomik eurozóny. Itálii dokonce hrozí třetí recese v poměrně krátkém období. Nálada mezi spotřebiteli a firmami v eurozóně je v říjnu nejhorší za sedmnáct měsíců,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda.
Ekonomickou náladu v eurozóně podle něj nadále zhoršuje i obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. „Čína však v důsledku této války alespoň plánuje snížit daň uvalovanou na podstatnou část automobilů, které se v zemi prodávají, což by povzbudilo i evropský automobilový trh,“ řekl Kovanda s tím, že v reakci na kuloárové zvěsti o čínském úmyslu snížit daň v pondělí výrazně rostly akcie zejména německých automobilek.
„Například akcie Volkswagenu přidaly takřka sedm procent. Dnešní poměrně dobré hospodářské výsledky automobilek, jako je právě Volkswagen, jsou další světlou známkou toho, že by nakonec v eurozóně nemuselo být tak špatně, jak naznačují čísla k HDP, “ dodal.
Eurostat upozornil, že předběžný odhad vychází z údajů od šestnácti členských zemí, které mají na HDP eurozóny podíl 92 procent a na HDP celé EU pak 89 procent. Zpřesňující zprávu úřad zveřejní 14. listopadu. Evropská komise v úterý zpomalení ekonomiky potvrdila, ekonomická nálada podle jejích dat klesá v eurozóně už deset měsíců a pokles překonává očekávání. V říjnu se nálada manažerů a spotřebitelů snížila na 109,8 bodu ze zářijových 110,9 bodu, což byl největší propad od března.
Komplikace pro Evropskou centrální banku
Zpomalení hospodářského růstu je nepříjemné pro Evropskou centrální banku (ECB), která zamýšlí ukončit program nákupu aktiv. Ten zavedla v roce 2015, aby podpořila inflaci a hospodářský růst. Ekonomové nicméně nepovažují za pravděpodobné, že ECB od svých plánů upustí. Může ale posunout zvýšení rekordně nízkých úrokových sazeb. Zatím rada guvernérů ECB očekává, že zůstanou na současné úrovni alespoň do léta 2019.
ECB minulý týden nechala měnovou politiku beze změn. Potvrdila také, že je letos připravena ukončit nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat inflaci a hospodářský růst, přestože výhled růstu se zhoršuje a existuje riziko politických turbulencí v Itálii.
Šéf ECB Mario Draghi uznal, že tempo růstu ekonomiky eurozóny je v poslední době slabší a že je spousta rizik, například ochranářská obchodní politika a nestabilita na rozvíjejících se a na finančních trzích. Přesto nevidí důvod současné plány měnit, protože rizika zůstávají převážně pod kontrolou.
