Babiš zapomněl na superhrubou mzdu, vyčítá mu Sobotka

Praha – „Ministerstvo financí na to jakýmsi způsobem zapomnělo. Já myslím, že je potřeba tu věc dotáhnout do konce,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, které si kabinet stanovil v programovém prohlášení. Šéf rezortu Andrej Babiš (ANO) ale argumentuje tím, že má momentálně jiné priority.

Nahrávám video

Už je to rok a čtvrt, kdy se Babiš postavil do čela ministerstva financí a na zrušení superhrubé mzdy stále nedošla řeč. „Teď supehrubá mzda určitě není na stole. Já potřebuju dořešit rozpočet, potřebuju dořešit hlavně evidenci tržeb a potřebuju prosadit zákony, abych vybral daně,“ uvedl Babiš.

Slib při podpisu koaliční smlouvy zněl přitom jasně: „Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob).“

  • "Koaliční smlouva by se měla plnit, když jsme ji jednou podepsali a na ministerstvu financí holt musejí makat," uvedl vicepremiér a místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Jak se počítá superhrubá mzda?

Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel. Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy. Pokud by tedy vláda nechtěla snižovat nebo zvyšovat daně, pak by jí buď vyšla sazba daně s desetinnou čárkou, nebo by musela změnit i slevy na dani.

Sociální demokraté chtějí zrušením superhrubé mzdy smést ze stolu další z rozhodnutí předchozích pravicových vlád. Podobně tomu bylo například u poplatků ve zdravotnictví nebo u druhého důchodového pilíře. „Je to jakýsi relikt, který tady zůstal po Topolánkově vládě a myslím, že by bylo dobře, abychom se vrátili ke standardnímu způsobu zdanění,“ vysvětluje Sobotka.

Pravicová opozice nicméně považuje zrušení zdaňování ze superhrubé mzdy, které by ale zároveň neměnilo reálné daně, za zbytečné. „Pokud stát změní pravidla, ale výsledek bude jedna velká nula, tak pro stát to bude nula, ale pro podnikatelské prostředí to zase bude nová zátěž,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Byl to efektivní první krok k tomu, aby veškeré náklady ze mzdy byly plně na straně zaměstnance. Aby si zaměstnanec opravdu uvědomoval hodnotu pracovního místa,“ dodává 1. místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí právě v pravicových vládách Miroslav Kalousek.

Naopak KSČM měla zrušení superhrubé mzdy ve svém volebním programu. Podle svého místopředsedy Jiřího Dolejše tedy nejsou komunisté proti. „Je potřeba dodat, že úplně neutrální není. Tehdy, když zvítězila rovná daň nad daní progresivní, tak se v praxi ukázalo, že toto opatření bylo pro nízkopříjmové skupiny snižující tedy degresivní. Kdybychom se vrátili na původní sazby kolem 19 procent z dnešních 15, a to tak že nikoliv ze superhrubé, ale z hrubé mzdy, tak na tom vydělají právě ty nízkopříjmové skupiny, a to není zanedbatelné,“ dodává ekonomický expert strany Dolejš.

Lidí se zrušení superhrubé mzdy nedočkají dříve než v příštím roce. Vláda by se jí měla totiž podle plánu ministerstva financí zabývat až na konci tohoto roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 14 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled