Babiš v hledáčku centrální banky. Kvůli výrokům o rozdělení zisku ČEZ

Praha – Česká národní banka prověřuje výroky ministra financí Andreje Babiše (ANO) týkající se rozdělování dividend státní energetické společnosti ČEZ. České televizi to potvrdily obě zúčastněné strany. Před třemi týdny šéf státní kasy prohlásil, že by celý loňský zisk ČEZ mohl připadnout akcionářům (mezi nimi má stát téměř 70procentní podíl). Díky tomu cena akcií energetického giganta krátkodobě výrazně stoupla.

Prakticky okamžitě, co se o návrhu na vyplacení celého zisku ČEZ akcionářům doslechli burzovní makléři, začaly akcie firmy posilovat. Po skončení obchodování se jejich hodnota zvýšila o více než pět procent na 569 korun (čtěte víc). Podle Miroslava Frayera z Komerční banky byl ČEZ toho dne nejvýdělečnějším titulem na evropských trzích. V současnosti se cenné papíry elektrárenského podniku prodávají asi o dvacetikorunu dráž než před Babišovým vystoupením.

Centrální banka v podobných případech prošetřuje zejména, zda se někdo mohl dozvědět klíčové informace, které vedly k pohybu kurzu, dřív než ostatní a zda nedošlo k jejich zneužití. Jak zkoumání tzv. insider tradingu probíhá? „Určitě se provádí standardní vyšetřování na pohybech účtů, jestli zde byl kontakt s některými osobami. Pravdou je, že se to velmi obtížně prokazuje,“ popsal bývalý viceguvernér centrální banky Oldřich Dědek.

Že se o pozadí Babišova veřejného prohlášení centrální banka zajímá, potvrdily České televizi obě strany. „ČNB vznesla dotaz, komu a kdy jsem informace o dividendách ČEZ řekl. Písemné vyjádření poslalo ministerstvo financí ČNB minulý týden,“ uvedl Babiš v textové zprávě pro ČT. „V rámci případu jsme si vyžádali některé informace od MF, konkrétní být nemohu,“ sdělil mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann.

Jelikož stát vlastní necelých 70 procent akcií energetické společnosti, mohly by vyšší dividendy znatelně vylepšit bilanci státního rozpočtu. Ministr financí však tyto úvahy mírnil slovy, že je to zatím jen návrh – definitivně se rozhodne až v polovině roku na valné hromadě. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se na rozdělení zisku bude muset shodnout celá koalice.

„Pokud jde o dividendovou politiku ČEZ, je to rozhodnutí majoritního akcionáře. Já předpokládám, že o tom ještě budeme v koalici jednat. Měli bychom vzít v úvahu i to, jaké investiční aktivity ČEZ plánuje v nadcházejícím období,“ konstatoval předseda vlády.

Právě investicím, jak se zdá, Babiš moc nevěří. "Společnost argumentovala vždy tím, že zbytek zisku potřebuje na investice. Ale nevidím, že by ty investice z minulých let nějak výrazně zvyšovaly hodnotu ČEZu," řekl v březnu šéf resortu financí Hospodářským novinám.

Struktura akcionářů ČEZ

  • Česká republika 69,78 %
  • Ostatní právnické osoby 22,92 %
  • Fyzické osoby 7,3 %

ČEZ loni vydělal přes 35 miliard korun. Dosud si ponechával necelou polovinu zisku pro sebe. Pokud by se však celý zisk dělil mezi akcionáře, stát by získal 24,5 miliardy korun. Oproti dosavadní praxi by tak do státní pokladny přiteklo zhruba o deset miliard korun víc. V přepočtu na akcii loni ČEZ vyplatil 40 korun, nyní by to mohlo být až 65 korun, vůbec nejvíc v celé historii firmy.

Zisk ČEZ v loňském roce: 35,23 mld. korun

  • dividendy ze 100 procent zisku: 24,6 mld. pro stát
  • dividendy z 50 až 60 procent zisku: 12,33 až 14,80 mld. pro stát

„Dojde-li ke snížení schodku státního rozpočtu, budu přístup považovat za správný. Použije-li se výnos na lepení bezedných děr zdravotního či penzijního systému, můžeme se začít připravovat na těžké časy,“ komentoval návrh ministerstva financí analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

ČEZ nicméně není jedinou státní firmou, jejíž peníze by mohly přilepšit státnímu rozpočtu. V minulosti už se mluvilo třeba o Lesích České republiky, společnosti ČEPRO, České poště nebo Státním ústavu pro kontrolu léčiv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 17 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...