Babiš si notuje se Zemanem: Investice jsou základ

Lány – Na lánský zámek přijeli za prezidentem Milošem Zemanem a členy jeho expertního týmu ministři financí a dopravy Andrej Babiš a Antonín Prachař (oba ANO 2011) k jednání o návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Mimo jiné hledali cesty k posílení státních investic. Koalice se na finální verzi rozpočtu zatím nedohodla, vláda schválila jen výdajové rámce. Babiš po setkání uvedl, že se s prezidentem shoduje na nutnosti dobudovat dopravní infrastrukturu a zaměřit se na zákony a byrokracii, které investiční situaci komplikují.

„Tématem jednání expertního týmu pana prezidenta je příprava státního rozpočtu na rok 2015 a s tím související zvýšení podílu investic. Pan prezident považuje investice za významný nástroj v boji proti nezaměstnanosti,“ přiblížil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Ministr Andrej Babiš po jednání potvrdil, že na něm probírali investice; s prezidentem se shoduje na jejich klíčové roli. „Aby se v naší zemi investovalo rychle, musíme odstranit hlavní překážky, vylepšit zákon o veřejných zakázkách. Stejně tak řešit byrokracii a další opatření, jako třeba urychlený výkup pozemků,“ řekl ministr České televizi po jednání.

Ministr Prachař: Zaměřit se chci na D8 a D11

Ministr Prachař byl pozván především proto, že Zeman považuje za klíčové z hlediska investic dopravní stavby. Prezident by rád přidal krajům primárně na stavby silnic. Resort dopravy má ale zatím v návrhu rozpočtu zhruba o jednu miliardu méně než letos. Podle ministra ale lze ušetřit peníze na provozních výdajích a správních agendách a některé investice lze řešit penězi z Evropské unie. „Skutečně se bavíme už jen o pokrytí dotací a inflační doložky Českých drah,“ uvedl Prachař k rozpočtovým potřebám jeho resortu.

Za priority Prachař označil dokončení klíčových částí infrastruktury. „To je dálnice D8 přes České středohoří, kde občané trpí neskutečně tím, že to nemáme dostavěné a jezdíme po silnicích druhých a třetích tříd. Pak je tu samozřejmě D11 nebo uzel v Přerově,“ řekl ČT. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hodlá dopravní stavby finančně podporovat: „Na připravené stavby se bude vláda snažit prioritně směřovat prostředky ze státního rozpočtu.“

Investoři se tlačí k dálnicím

Nedostatečná dopravní infrastruktura představuje jeden ze základních problémů. Babiš připomněl, že noví investoři se tlačí do zón v blízkosti dálnic třeba u Brna, Olomouce nebo Prostějova. To nám velice chybí. Byrokracie a legislativa nám velmi ztěžují zrychlení investic," dodal.

Hlavě státu a jemu pozvaným odborníkům včetně expremiéra Jiřího Rusnoka, Jaroslava Zavadila nebo Marie Benešové přinesl Babiš návrh rozpočtu, tým ho podle Babiše ocenil. Sám ministr financí uvedl, že k rozpočtu na rok 2015 přistupuje nepoliticky, chce tedy k jeho formování přizvat co nejvíce stran. „Nabídneme i opozici projednávání rozpočtu,“ zmínil.

Andrej Babiš k jednání v lovecké chatě lánského zámku: „Stále jsme jedli, není tam signál, z čehož jsem byl nervózní. K obědu jsme měli bažantí polévku a daňka, gratinované brambory a něco sladkého…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 12 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...