V rámci zákona navrhne ministr financí Andrej Babiš (ANO), aby byly od ledna 2018 daněny korunové dluhopisy vydané v roce 2012, prohlásil v Otázkách Václava Moravce. Reaguje tak i na kritiku, která se objevila v souvislosti s tím, že Agrofert vydal desetileté korunové dluhopisy s šestiprocentním úrokem, které Babiš koupil. Odmítá přitom, že by zneužil zákon. Peníze, které ale získal tím, že je nemusel danit, dá na charitu.
Babiš navrhne zdanit korunové dluhopisy od ledna 2018. Co díky nim ušetřil na dani předtím, dá na charitu
Ministr financí Andrej Babiš navrhne, aby korunové dluhopisy byly zdaněny od 1. ledna 2018. Sám čelí kritice, protože si je pořídil v objemu zhruba za 1,5 miliardy korun od Agrofertu, který je koncem roku 2012 emitoval.
Pokud by návrh prošel, platilo by zdanění pro dluhopisy až od roku 2018. Babiš, který říká, že mu o peníze nešlo a že Agrofert potřeboval peníze na velké investiční záměry, dodal, že peníze, které tak na dani ušetřil za předchozí období, v souhrnu 52 milionů korun, dá na charitu. Agrofert ale podobný krok podle něj nechystá.
Podle Babiše mohl zdanění zavést už od začátku roku 2013 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Upozorňuje, že hlasovat pro to mohl i současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten byl tehdy v opozici a nyní patří ke kritikům šéfa hnutí ANO kvůli jeho počínání s korunovými dluhopisy. Kdyby se o to tehdy zasadili, okamžitě bych danil, prohlásil Babiš. „Proč to neudělali, ptám se,“ dodal.
- Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně.
- Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.
Už začátkem roku 2014 se ale sám stal ministrem financí a za tři roky s tím nic neudělal. „Protože to nebylo vůbec na stole. Teď je z toho pseudoaféra,“ hájí se Babiš.
Za jednokorunové dluhopisy, kde se neplatila daň, sice Babiš obviňuje Kalouska s tím, že to byl „zákon z pera Kalouska“ nebo že „umožnil nedanit tyto dluhopisy“, bývalý viceguvernér ČNB a europoslanec za TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer ale upozornil, že to umožňuje zákon z roku 1993. Následně Babiš poopravil své tvrzení s tím, že byl Kalousek první, kdo to využil.
Miroslav Kalousek jako ministr financí na podzim 2011 vydal korunové státní dluhopisy za celkem 20 miliard korun. Krátce poté se přidal i privátní sektor. Do ledna 2013, kdy skončila nulová daň na korunové dluhopisy, je vydaly také například firmy Tipsport, UniCredit Bank, ČSOB, Český Aeroholding, CPI Group či ČD Cargo.
„Ministerstvo financí použilo tento nástroj, aby mohlo lidem nabídnout takzvaný reinvestiční dluhopis, ve kterém se nevyplácí úrok a peníze jsou vyplaceny až na konci – tím vznikl mechanismus korunového dluhopisu, který na konci z hlediska danění narazil na to, že daňové zákony zakládají mechanismus zaokrouhlování, který to oddanil,“ uvedl Niedermayer.
Dluhopisy se podle bývalého viceguvernéra rozjely poté, co centrální banka zjednodušila registraci určitého typu emisí, a to byl pravý startér. Odpovědnost ale podle něj nenese ČNB - ta měla důvod ke zjednodušení regulace.
Podívá se na problematické dluhopisy finanční správa?
Niedermayer míní, že by finanční správa měla prověřit firmy, které vydaly nedaněné korunové dluhopisy, a v případě pochybností je dodanit. Jednou zkoumanou věcí by bylo, jestli byla ekonomická motivace k vydání těchto dluhopisů.
„Druhá věc je, jestli dluhopisy koupily spřízněné osoby. Nevím, komu Agrofert nabízel dluhopisy, jestli všem, nebo vybraným lidem, jestli je vlastní jenom pan Babiš. To je další indicie,“ dodal europoslanec. Důležitá je pak podle něj také výše úroku.
Babiš souhlasí, aby finanční správa celé věci věnovala pozornost. Niedermayer však upozorňuje, že se narazí na problém, že daňová správa podléhá Babišovi, protože podléhá ministerstvu financí.
Babiš ovšem tvrdí, že finanční správu neřídí. Navíc podle něj věc okolo jeho dluhopisů vyšetřuje i policie na základě anonymního oznámení z Německa.