Pro ministra financí Andreje Babiše nebylo ukončení invervencí žádným překvapením, byť je podobně jako jiní čekal dříve.
Babiš čekal konec intervencí dříve, nebyl pro něho překvapením
Je to dobře, že to ČNB ukončila, nebo byste volil jiné datum?
ČNB jasně avizovala už na počátku, že chce bojovat proti deflaci, a dnes máme inflaci a je logické, že to muselo skončit. Čekalo se to koncem kvartálu, tak mají týden zpoždění. Není to nic překvapivého a také se potvrzuje to, že vlastně nikdo netuší, jak se bude koruna pohybovat.
Intervence začaly v listopadu 2013. Pomohly české ekonomice, nebo jí spíše škodily?
Pro ministerstvo financí je hlavně důležité to, že jsme to čekali, že jsme to připravili a že jsme napůjčovali už dvě stě miliard korun za negativní či nulový úrok, v tomhle směru jsme byli aktivní a připravujeme se na splátku 11. dubna, kdy splácíme 90 miliard dluhopisů za 4 procenta, co nám napůjčovali naši předchůdci velice nevýhodně, tak my už peníze máme připravené.
Ještě dnes ráno jsme si půjčovali 30 miliard za minus 1,75 procent, na čemž jsme zase vydělali asi 130 milionů korun, takže z našeho pohledu je důležité, jakým způsobem může být ovlivněn dluhopisový trh, a tady nečekáme, že by ovlivněn byl, nicméně jsme na to připraveni. Ohledně těch dopadů, na to jsou různé názory, že to mělo být, nemělo být, některé studie mluví o tom, že to pomohlo exportérům, samozřejmě, lidem to nepomohlo, takže dnes je koruna uvolněná a uvidíme, co investoři s tím nadělají.
Vy jste říkal, že jste si půjčili ještě ráno 30 miliard, takže jste to uvolnění čekal v nejbližších hodinách?
Ne, to je shoda náhod. Dnes byla příležitost si půjčit za minus 1,75, což bylo velice výhodné, tak jsme si půjčili.
Osobní názor, zda to pomohlo české ekonomice?
Určitě to české ekonomice pomohlo, pomohlo to exportérům, firmám a důležité je, že máme českou korunu, že nejsme v eurozóně, a i když teď nebudou intervence, tak pokud by přišla nějaká krize v budoucnu, tak je tady ČNB, která může nějakým způsobem pozitivně působit na vývoj naší ekonomiky.
Naznačil jste, že kurzový závazek pomohl levnějším dluhopisům pro stát. Jak to bude teď, po uvolnění toho závazku, změní se podle vašeho názoru nějakým způsobem procentuální výše, za které Česko prodává dluhopisy?
Ne, to jste nepochopil, nevidím vazbu mezi intervencemi a dluhopisy. My samozřejmě jsme si půjčovali, protože byla výhodná situace na trhu, a neočekáváme, že by to mělo nějaký vliv na dluhopisový trh, že by to zhoršilo nějak naši pozici. Ale preventivně byla možnost, tak jsme nakoupili, vydělali jsme, takže jsme teď v pohodě a my další splátku kromě toho 11. dubna budeme mít v červenci a podstatné je, že když já budu odcházet z funkce, tak státní dluh bude nižší, než když jsem nastupoval.
S dluhopisy se to nabízí. Když investoři očekávali zhodnocení koruny, tak že třeba byli ochotní kupovat i na nižší úrok, to jsem myslel.
To jsou ale jiní investoři. Ti, kteří spekulují na posilování či oslabování koruny, jsou jiní než ti, kteří nakupují náš státní dluh, který je velice atraktivní, a proto za něj dostávám peníze.
Rozpočet počítá s nějakým kurzem a počítá s tím i nějaká makroekonomická predikce. Máte nějaký výhled, jak by se měla koruna pohybovat do konce roku, částku se kterou počítáte?
Výhled tam je, ale náš problém je, že ministerstva nečerpají evropské fondy. A vlastně, že to má negativní dopad na rozpočet. Zálohově vydáváme peníze a inkaso je malé a naše ministerstvo ještě nevyčerpalo ani tu zálohu, na rozpočet to bude mít vliv, když budeme inkasovat z Bruselu. Tak to bude samozřejmě menší inkaso, pokud ten kurz posílí, to ale nikdo neví. V rámci rozpočtu to nehraje žádnou velkou roli.