Praha - Zhruba polovinu trhu agenturního zaměstnávání v Česku tvoří černý trh. Důvodem je přidělování pracovníků do firem na základě dohody o provedení práce, smlouvy o dílo nebo přes takzvaný švarcsystém. Velký dopad má také vyplácení části mzdy v cestovních náhradách nebo dietách. Stát tak kvůli tomu přichází až o šest miliard korun ročně.
V roce 2011 bylo podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové v ČR prostřednictvím agentur práce zaměstnáno 161 tisíc lidí. Přes členské agentury asociace z toho bylo zaměstnáno 71 tisíc. Letos by se měl jejich počet zvýšit na 85 tisíc.
Celkové tržby trhu agenturního zaměstnávání letos stoupnou na 13 miliard korun. „Jsme jedním z hlavních hybatelů trhu práce,“ dodala Rezlerová.
Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb:
„Z pohledu agenturního zaměstnávání vidím jeden trend, který mě těší. A to, že se přece jenom v některých sektorech velcí zaměstnavatelé snaží vyměnit takovou tu černou pracovní sílu, lidi, které zaměstnávají jakoby jiným způsobem než přes pracovní smlouvy, za skutečné pracovní smlouvy. A dost často to jde přes agenturní zaměstnávání.“
Agentur působí v Česku hodně, korektně se rozhodně nechovají všechny
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček uvedl, že v Česku je nyní 1 658 agentur práce. Jde o vysoké číslo Podle Juříčka je v tuzemsku navíc velký podíl personálních agentur, které se nechovají korektně. Snaha o redukci počtu agentur zpřísněním podmínek pro jejich podnikání měla ale negativní dopad na ty poctivé, ale i na uživatele. „Nepodařilo se oddělit zrno od plev,“ podotkl.
Svaz nyní spolupracuje s asociací jak na sestavení tzv. blacklistu nekorektně pracujících agentur, tak i na řešení zrušení zákazu dočasného přidělování osob se zdravotním postižením a cizinců ze zemí mimo EU, což negativně doléhá na tuzemské zaměstnavatele. „V období ekonomické nestability, výkyvů v zakázkách, je agenturní zaměstnávání vhodnou doplňkovou formou zaměstnávání,“ upozornil Juříček.
Firmám, které zaměstnávají lidi na základě takzvaného švarcsystému, přitom hrozí pokuty až do deseti milionů korun. Každý, kdo se pohybuje ve švarcsystému, se sám vystavuje pokutě až sto tisíc korun. Jde o systém zaměstnávání, kdy se člověk před úřady sice tváří jako samostatně výdělečně činná osoba, ve skutečnosti ale jeho práce odpovídá pracovněprávnímu vztahu.
