Až do roku 2021 počítá ministerstvo financí s přebytkem státního rozpočtu. Ten by měl z loňských 1,6 procenta HDP letos klesnout na 1,5 procenta. V roce 2019 by měl přebytek dále klesnout na 1,1 procenta, v roce 2020 na jedno procento a v roce 2021 na 0,9 procenta HDP.
Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí. EU požaduje deficit pod třemi procenty HDP.
Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Ministerstvo financí přitom už do odhadů v programu zahrnulo vládou schválené zvýšení důchodů, slevy na jízdném pro důchodce a studenty nebo plánovanou reformu financování regionálního školství.
Ministerstvo upozornilo na to, že vláda také připravuje několik úprav v daňové oblasti. Ty by ovšem měly mít zanedbatelný dopad na rozpočet. „Pozitivním opatřením pro saldo veřejných rozpočtů je však návrh na znovuzavedení třetí a čtvrté fáze elektronické evidence tržeb, který by však měl být doprovázen přesunutím vybraných služeb do snížené sazby daně z přidané hodnoty,“ uvedl úřad v dokumentu.
Kontrolní hlášení i EET přinesly miliardy navíc, tvrdí ministerstvo
Dokument dále informuje, že kontrolní hlášení zavedené od ledna 2016 zvýšilo v roce 2016 výnos daně z přidané hodnoty (DPH) o 13,7 miliardy korun, loni o osm miliard korun. Letos by kontrolní hlášení mělo přinést tři miliardy korun.
Elektronická evidence tržeb pak loni do rozpočtu podle dokumentu přispěla na inkasu DPH více než pěti miliardami korun.
Konvergenční program zároveň počítá s tím, že ekonomika poroste letos o 3,6 procenta, příští rok o 3,3 procenta a v roce 2020 o 2,6 procenta.
Podíl vládního dluhu na HDP by měl v následujících letech klesat. Z letos plánovaných 32,9 procenta HDP by měl klesnout příští rok na 31,6 procenta, v roce 2020 na 30,7 procenta a v roce 2021 na 29,9 procenta HDP. Loni byl dluh na 34,6 procenta HDP, přičemž EU požaduje úroveň zadlužení pod 60 procenty. Česko by tak mělo mít jedny z nejméně zadlužených veřejných financí v EU.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
