Autem na cesty: Kolik zaplatíme na mýtném?

Praha – Češi rádi vyráží i na zahraniční dovolenou vlastním autem. V cizině jsou pak mobilní a nemusí vyhazovat peníze za půjčení auta. Jenže ani průjezd po evropských dálnicích není zadarmo a objíždět je se někdy dá jen stěží. Navíc v Evropě neexistuje jednotná legislativa upravující dálniční poplatky, a tak některé země využívají dálniční známky, jiné spoléhají na mýtné. Ceny se pohybují od pár korun, při delších cestách po zemích s mýtným mohou šplhat i do tisíců. Kolik se tedy musí motorista na dálniční poplatky připravit?

Dálniční poplatky u našich nejbližších sousedů

Rakousko

Na rakouských dálnicích musí mít známku nejen automobily, ale pro našince neobvykle i motocykly. Známky se prodávají s platností 10 dní, 2 měsíce a rok. V Rakousku navíc není větší problém se zpoplatněným dálnicím vyhnout po okresních silnicích. Většina řidičů to však nevyužívá, ceny rakouských známek jsou totiž poměrně nízké. „Desetidenní dálniční kupony přijdou zhruba na 120 korun,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 expert na dopravní politiku Autoklubu ČR Václav Špička.

Slovensko

Kupony se používají i na dálnicích u našich východních sousedů. Pro osobní automobily jsou k dostání s platností v délce týden, měsíc a rok. Známky jsou k dostání na hraničních přechodech, benzinových pumpách, poštách i v některých autoservisech.

Polsko

Polsko využívá systém mýtného. Nevybírá ho však všude, řidiči musí platit pouze za průjezd několika málo úseky. Na dálnici A1 je to úsek Rusocin - Nove Marzy, na A4 Krakow – Katovice a na A2 řidiči zaplatí při jízdě v částech Konin – Wrzesnia, Wrzesnia – Krzesiny a Komorniki - Nowy Tomysl. Mýtné se různí podle projetého úseku, pohybuje se od 8 do 17.50 zlotých (v přepočtu zhruba 50 až 110 korun).

Německo

Na rozdíl od ostatních evropských zemí za využití německých dálnic osobní auta neplatí. Při cestách například do Francie je proto cesta přes Německo zajímavou alternativou k využití rakouských dálnic.

Vyplatí se sehnat si zahraniční dálniční známky v Česku?

„Je možno zahraniční dálniční známky u nás zakoupit u asistenčních služeb,“ říká Špička. „Ale většinou vyjdou dráž, než když se kupují přímo na hranicích nebo u benzinových stanic před hranicemi,“ upozornil řidiče. Kupovat zahraniční dálniční známky v Česku se podle něj vyplatí pouze v případě, pokud budeme do země, kde se za využití dálnic platí kupony, přijíždět v noci a využívat budeme méně frekventovaný hraniční přechod.

Další populární destinace

Chorvatsko a Slovinsko

Nejvíce Čechů každý rok míří za sluncem a mořem do Chorvatska. A právě do této země se nejčastěji jezdí autem. I tady ale musí řidiči počítat s mýtným. Platí se prostřednictvím mýtných bran a řidič si může vybrat, zda je uhradí hotově nebo platební kartou. Výše poplatku se odvíjí od ujeté vzdálenosti, 100kilometrová jízda po dálnici vyjde zhruba na 20 až 30 kun (v přepočtu zhruba 70 až 106 korun).

Při cestě do Chorvatska většina řidičů protne i území Slovinska. Tady je k jízdě po dálnici třeba dálniční známka. K dostání jsou kupony s platností 7 dní, měsíc a rok. Protože se ale na dovolenou k moři často jezdí na dva týdny, vyjde řidiče jízda po slovinských dálnicích poněkud dráže. Řidiči proto rádi využívají k objíždění dálnic nezpoplatněné silnice.

Itálie

I v další oblíbené přímořské destinaci – Itálii – musí motoristé podobně jako v Chorvatsku platit za využití dálnic mýtné. V porovnání s okolními státy jsou tam ceny mýta poměrně příznivé. Stokilometrová jízda po dálnici vyjde v průměru na 5,5 eura (zhruba 140 korun).

Francie

Pokud se rozhodnete vyrazit autem do Francie, i tady zaplatíte na dálnicích mýtné. Výše dálničních poplatků se pohybuje kolem 7,5 eura (asi 171 korun) za 100 kilometrů, tím pádem se tedy Francie dá vzhledem ke své rozloze zařadit do skupiny států s dražšími dálničními poplatky. I tady však není problém zpoplatněné dálnice objet po silnicích nižších tříd.

Švýcarsko

I když je Švýcarsko spíše zimní destinací, i v létě láká davy turistů zejména na krásnou přírodu. Pokud ale chtějí řidiči při cestách přes Švýcarsko využít dálnice, a jiná možnost většinou ani není, protože Švýcarsko jako alpská země nemá příliš hustou dálniční silniční síť, musí se připravit na útok na svoji peněženku. Ve Švýcarsku je totiž možné koupit pouze roční kupon, který vyjde na 40 franků (v přepočtu zhruba 751 korun).

Španělsko

Poslední zemí, do které se kvůli dálničním poplatkům podíváme, je Španělsko. I tady budou muset při cestě po dálnicích řidiči vytahovat peněženky. Platí se zde mýtné v závislosti na ujeté vzdálenosti. Zpoplatněny jsou samozřejmě pouze velmi kvalitní rychlostní komunikace, které jsou však při cestách do jižních částí Španělska takřka nezbytností. Mýtné na nich se obvykle šplhá až k 8 eurům (kolem 203 korun) za 100 kilometrů.

  • Ceník dálničních známek v Rakousku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1804/180396.jpg
  • Ceník dálničních známek na Slovensku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1804/180397.jpg
  • Nejvyšší hora Německa Zugspitze. zdroj: www.steinerberg.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/312/31160.jpg
  • Ceník dálničních známek ve Slovinsku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1804/180399.jpg
  • Šikmá věž v Pise zdroj: www.towerofpisa.info http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1708/170764.jpg
  • Matterhorn autor: ČT24, zdroj: www.gamepark.cz/matterhorn http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1795/179495.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...