Sydney - Na dnešním zasedání měnového výboru australské centrální banky instituce rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. U protinožců rostou náklady na úvěry již druhý měsíc za sebou, když se Austrálie v říjnu stala první velkou ekonomikou, která po ekonomické a finanční krizi zvedla úrokové sazby jako reakci na signály o oživení ekonomiky. Dnešním rozhodnutím tak banka potvrdila, že globální ekonomický pokles již skončil. Varovala však současně, že inflace by měla růst. Guvernér centrální banky Glenn Stevens v prohlášení uvedl, že rizika vážného ekonomického poklesu v zemi vymizela. Další zvýšení úroků se podle analytiků dalo očekávat.
Ekonomický pokles přežila Austrálie lépe než mnoho jiných zemí hlavně díky silné poptávce po nerostném bohatství z Číny a obrovským výdajům vlády na stimulaci ekonomiky. Mezi rozvinutými zeměmi je spíše raritou, protože se jí podařilo recesi odolat. Stevens dodal, že růst obnovuje i globální ekonomika, a přestože expanze ve většině zemí bude mírnější, než se čekalo, výhled hlavních asijských obchodních partnerů Austrálie je mnohem lepší. výrazný vliv na další ekonomiky v regionu bude mít podle guvernéra zvláště vysoký růst v Číně.
Po stopách Austrálie jde pouze Norsko
Austrálii zatím z předních rozvinutých světových ekonomik ve zvyšování úroků následovalo pouze Norsko. Skandinávská země zvýšila minulý týden hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta.
Úrokové sazby jsou v Austrálii mnohem vyšší, než v dalších velkých rozvinutých zemích. Ve Spojených státech, eurozóně, Británii, Kanadě a Japonsku činí úroky nejvýše jedno procento a zatím nic nenaznačuje, že by se tyto země chystaly k navýšení úroků.
Mezi zářím 2008 a dubnem letošního roku snížila Austrálie kvůli finanční krizi úrokové sazby o celkem čtyři a čtvrt procentního bodu. Náklady na úvěry byly nejnižší za zhruba 50 let.
