Praha – Chybějící veřejná zakázka u každé dvacáté faktury z 650 tisíc kontrolovaných a nejzávažnější problémy IT – takové jsou výsledky auditu ministerstva financí, který se zabýval hospodařením ministerstev kontrolovaných dnes hnutím ANO. Faktury, u kterých chybějí veřejné zakázky, byly za 16 miliard korun. Za nejzávažnější problém přitom považují auditoři staré smlouvy, často uzavřené již v 90. letech, které ministerstva mohla již dávno přesoutěžit. Audit také ukázal, že ministerstva často platí za obdobné služby rozdílné částky. Značně se liší také podíly odměn ve mzdách.
Za ilustrativní příklad označil náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht dodávky IT služeb ministerstvu spravedlnosti. Úřad za ně za tři roky zaplatil firmě CCA Group 357 milionů. Dokumenty jsou však k dispozici pouze k dodávkám za 69 milionů – šlo přitom většinou o zakázky bez výběrového řízení. Zbylých 288 milionů vyplatilo ministerstvo na základě smluv z let 1995 až 1997, při jejichž vzniku se nepostupovalo podle zákona o veřejných zakázkách. To je podle náměstka Wagenknechta závažná chyba. „Požadavky na IT se za dvacet let výrazně změnily. Není přeci normální, aby se tak dlouho nakupovalo podle stejné smlouvy,“ uvedl Lukáš Wagenknecht. Před rokem 2006 bylo přitom uzavřeno 60 procent kontrolovaných smluv. Podle náměstka je možné vypsáním nových soutěží ušetřit i miliardy.
Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht:
„Pokud máte smlouvy, tak minimálně po čtyřech letech byste se měli zamyslet a smlouvy přesoutěžit. Pokud máte smlouvy z roku '92 nebo '93, na základě kterých procházejí stamilionová plnění v oblasti IT, tak to si myslím, že je vysoké riziko.“
Audit také poukázal na výrazné rozdíly cen, za které ministerstva nakupovala obdobné vybavení a služby. Šlo například o auta, počítače či telefonování. Například vozy Škoda Octavia pořídila ministerstva obrany zhruba za 400 tisíc korun, zatímco ministerstvo životního prostředí za vozidla téhož typu zaplatilo téměř 600 tisíc korun. Podobné to bylo i při nákupech kancelářského papíru. „Nejvyšší zaznamenaná cena představuje téměř 300 procent nejnižší zaznamenané ceny. Důvodem může být jak odlišná kvalita papíru, tak dodavatelé s méně výhodnými cenami,“ upozornili auditoři.
Problematické smlouvy: Stáří, přímé zadání, dělení i chyby v databázi
Kromě starých smluv a zakázek udělených bez výběrového řízení na základě jednacího řízení bez uveřejnění na základě bezpečnostní výjimky se vyskytly také tzv. dělené smlouvy. „To znamená, že jsou podlimitní zakázky děleny na několik, aby se případně mohl snížit limit pro soutěžení,“ popsal Wagenknecht. Kromě toho se vyskytly nepřesné informace v databázi.
Velká část z více než tisícovky faktur, které považuje ministerstvo financí za problematické, se týkala dodávek IT. „Ačkoliv se v posledních letech utratily miliardy korun za nejrůznější IT systémy pro státní správu, získat kvalitní a srovnatelná data o hospodaření ministerstev byl velký problém. Oblast nákupu IT pro státní správu vyšla jako jedna z nejproblematičtějších oblastí,“ podotkl Wagenknecht.
Důsledky auditu: centrální nákupy a důraz na IT
Ministerstvo financí chce podle náměstka z auditů vycházet při svých dalších plánech. Ty by měly kontroverzní nákupy zastavit. „Chceme zavést centrální nákupy a zlepšit fungování státní pokladny. Budeme také navrhovat, aby se interní audit ministerstev zaměřil ve větší míře na IT,“ shrnul Lukáš Wagenknecht.
Hloubkové audity koordinované ministerstvem financí nechal spustit koncem února na šesti úřadech řízených ministry ANO předseda hnutí, vicepremiér Andrej Babiš. Jeho hnutí ANO řídí kromě ministerstva financí ještě ministerstva dopravy, pro místní rozvoj, obrany, životního prostředí a spravedlnosti.
Ministerstvo financí hodnotilo hospodaření šesti ministerstev, v jejichž čele dnes stojí zástupci hnutí ANO, v letech 2011 až 2013. Analyzovalo 650 tisíc faktur za 318 miliard korun, veřejné zakázky za 213 miliard korun nebo 86 zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu. Za nejzávažnější problém považují auditoři chybějící veřejné zakázky u 1 207 faktur za 16 miliard korun.
