Atény - Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu dnes požádal Evropskou unii o urychlený zásah do aktivit ratingových agentur. Ty prý podle Atén „nevyváženě a neoprávněně“ snižují úvěrová hodnocení Řecka a dalších zemí eurozóny ohrožených vysokými dluhy. Řecko nyní přežívá na mezinárodní pomoci. Vysoké úroky, které musí platit ze svých státních dluhopisů, aby je vůbec prodalo, mu znesnadňují návrat na finanční trhy. Bez toho se Řecko nedokáže od závislosti na pomoci zvenčí oprostit.
Řecká vláda tento týden ostře reagovala na krok agentury Moody’s, která v pondělí snížila řecký rating o plné tři stupně a srazila ho tím ještě hlouběji do spekulativního pásma. Řecko se tak dostalo na úroveň zemí, jako je Bolívie nebo Bělorusko. Jen o stupeň níž už má Moody’s sadu známek, kterou získávají země a podniky před bankrotem. Podle Papakonstantina takové kroky vytvářejí škodlivá „sebenaplňující se proroctví“.
Drastickým snížením ratingu Řecka dala Moody’s najevo, že příliš nevěří, že země dokáže bez řízeného bankrotu a restrukturalizace a odpisu části dluhů dlouhodoběji finančně přežívat. Reakce řecké vlády na krok Moody’s byla velmi bouřlivá a část politiků žádá, aby kabinet podal na agenturu žalobu a přinutil ji uhradit škody, které Řecku vznikly.
Moody’s Řecko neohrožuje, tvrdí odborníci
Moody’s však podle pozorovatelů spíše jen zpětně kopíruje názor trhu, který už nad Řeckem zlomil hůl a považuje jej v podstatě za nesolventní. Tento týden úrokový výnos desetiletých řeckých státních dluhopisů dosáhl nevídaných 13 procent. Loni v květnu bylo Řecko nuceno požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o rozsáhlou finanční pomoc poté, co tyto výnosy překročily sedm procent. Naposledy přitom Moody’s snížila řecký rating loni v červnu a od té doby řecké úrokové výnosy neustále rostou i bez přičinění ratingových agentur.
Ratingem agentura označuje míru pravděpodobnosti, s níž je hodnocený subjekt podle ní schopen splácet závazky. Tato pravděpodobnost hraje zásadní roli při tržním stanovování cen a výnosů dluhopisů. Čím je riziko vyšší, tím vyšší úroky investoři požadují. Vysoké výnosy pak zvyšují náklady na obsluhu dluhu, což prohlubuje finanční krizi a bez finanční pomoci vede k odepření splácet dluhy nebo ke státnímu bankrotu.
Řecko se podle analytiků bankrotu nevyhne
Řecko může na mezinárodní pomoci přežívat do roku 2013. Vzhledem k vývoji úroků přitom většina analytiků nečeká, že by se mohla země bez restrukturalizace dluhů finančně osamostatnit a vrátit se na trhy. Podle nich by alternativa řízeného bankrotu už byla pro zemi mnohem výhodnější.
O možnosti restrukturalizace řeckého dluhu se už hovořilo i na poli Evropské unie. Řecko ale opakovaně tvrdí, že se bez bankrotu obejde. Guvernér řecké centrální banky Georgios Provopoulos poukázal na to, že státní bankrot by mohl odstartovat dlouhodobý trend nedostatku důvěry v řeckou ekonomiku.
