ArcelorMittal vytěsní malé akcionáře

Ostrava – Tuzemská hutnická jednička ArcelorMittal Ostrava se zbaví drobných akcionářů. O jejich vytěsnění rozhodla dnešní valná hromada společnosti. Za jednu akcii dostanou malí vlastníci 4 000 korun. To se jim ale zdá málo. Podali proto žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, ve které požadují dorovnání ceny nejméně na 7 000 korun.

S návrhem na vykoupení akcií přišel většinový vlastník ostravské huti ArcelorMittal Holdings AG, který má ve firmě v současné době podíl 96,43 procenta. Minulý měsíc požádal, aby všechny zbylé emitované akcie přešly do jeho vlastnictví. Firmě, která vlastní více než 90 procent základního kapitálu, to umožňuje český obchodní zákoník. Akcie na ni přejdou jeden měsíc po zapsání dnešního usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Tím se stane stoprocentním vlastníkem ostravské huti.

Ostravský Arcelor Mittal má podle představenstva dohromady víc než 14 tisíc minoritních akcionářů. Výkup jejich akcií by měl při ceně 4 000 korun za kus stát asi 1,77 miliardy. Peníze mají dostat do 90 dnů od doby, kdy bude přechod akcií na majoritního vlastníka zapsán v obchodním rejstříku.

Za naše akcie chceme víc, protestují drobní akcionáři

Části minoritních akcionářů se to ale nelíbí. „Je nás celkem 117 a vlastníme 176 tisíc akcií. Už jsme kvůli tomuto rozhodnutí podali žalobu u Krajského soudu v Ostravě. Jejím předmětem je navýšení dorovnání, požadujeme ke schválené částce minimálně další 3 000 korun,“ uvedl jejich zástupce Jiří Psota. Žaloba směřuje proti majoritnímu vlastníkovi.

„Je to boj s větrnými mlýny kvůli špatným českým zákonům. Institut vytěsnění sice existuje i jinde v Evropě, ale například v Německu mají drobní akcionáři větší práva,“ dodal Psota. Například jim firma musí na své náklady zaplatit právní služby. Nespokojení akcionáři odmítají hodnotu ostravské huti vyčíslenou na 49,2 miliardy korun, podle které se také vypočítala hodnota akcií.

V RM Systému se dnes během dopoledne cena akcie ArcelorMittal Ostrava zvýšila ze 4 125 na 4 255 korun za kus. Na konci minulého roku majoritní vlastník odkoupil v ostravské huti od skupiny PPF podíl 13,88 procenta za 6,879 miliardy korun. Cena byla 4 000 korun za akcii.

Drobní akcionáři vedou s majoritním vlastníkem a vedením ostravské firmy řadu sporů. Na jejich postup si stěžovali například u českého premiéra, Evropské komise v Bruselu, newyorské burzy cenných papírů NYSE i americké komise pro cenné papíry SEC.

V lednu vyhověl jedné z jejich žalob ostravský krajský soud, když rozhodl o neplatnosti části loňské valné hromady, na níž firma loni nerozdělila zisk a nevyplatila dividendy. Akcionářům se nelíbí, že ostravská huť místo vyplácení podílů ze zisku půjčuje desítky miliard firmám ve skupině ArcelorMittal. Ostravská společnost se proti rozhodnutí soudu odvolala.

Arcelor Mittal
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...