Apple připravuje rekordní emisi dluhopisů, získá až 333 miliard

New York - Vůbec první emise dluhopisů technologického gigantu Apple se vyšplhá až na rekordních 17 miliard dolarů (333,5 miliardy korun). Jde přitom o největší dluhopisovou emisi jakékoli společnosti mimo bankovní sektor v historii. Část výnosu z emise chce Apple rozdělit mezi své akcionáře, a to zhruba 100 miliard dolarů (téměř dva biliony korun).

Apple je jedinou velkou technologickou společností bez dluhu, navíc si udržuje vysoký hotovostní přebytek. O dluhopis od výrobce populárních telefonů iPhone a tabletů iPad je mezi investory obrovský zájem. Jen za dnešek přišly manažerům emise Deutsche Bank a Goldman Sachs objednávky na dluhopis Applu v hodnotě přes 50 miliard dolarů, uvádí Reuters.

Apple letos obrátil o 180 stupňů a vyslyšel výzvy akcionářů k rozdělení finančních přebytků, které dosud vždy odmítal. Nyní musí rychle sehnat peníze, aby splnila slib rozdělit 100 miliard dolarů, který dala investorům minulý čtvrtek. V hotovosti má sice Apple celkem 145 miliard dolarů, v USA má ale k dispozici volných jen asi 45 miliard. V příštích třech letech tak potřebuje získat kolem 60 miliard dolarů.

Zatím největší objem dluhopisů z nebankovních firem vydala loni v listopadu americká farmaceutická společnost AbbVie, která si díky emisi přišla na 14,7 miliardy dolarů.

Splatnost od tří do třiceti let

Emise Applu přitom bude sestávat z šesti částí. Firma nabídne dluhopisy se splatností deset let za 5,5 miliardy dolarů, pětileté bondy za celkem čtyři miliardy, 30leté papíry za tři miliardy a tříleté obligace za 1,5 miliardy dolarů, všechny s pevným úrokem. Dále vydá tranše s plovoucím úrokem určovaným podle vývoje referenční sazby - tříleté papíry za jednu miliardu a pětileté za dvě miliardy dolarů. 

Mac
Zdroj: ČT24/ISIFA

Současně firma v rámci rozdělení hotovosti mezi akcionáře zvýší dividendu o 15 procent a odkoupí své akcie v hodnotě rekordních 60 miliard dolarů. Investoři se již dříve dožadovali, aby mezi ně Apple rozdělil část svých finančních přebytků.

Ještě před dvěma týdny se cena akcií společnosti Apple poprvé od konce roku 2011 propadla pod hranici 400 dolarů. Hodnota podniku tak od loňského září, kdy cena akcií přesahovala 700 dolarů, klesla téměř o 300 miliard dolarů (šest bilionů korun). V posledních dnech ale akcie firmy díky jejímu vstřícnému přístupu k investorům prudce oživily. Dnes jejich kurz vzrostl o tři procenta nad 443 dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...