Apple má nový fígl, jak se vyhnout placení daní. Ráj objevil na ostrově Jersey

Společnost Apple, výrobce smartphonů, technologický gigant a nejvýnosnější firma na světě, našla nový způsob, jak pokračovat v daňových únicích v řádech miliard dolarů. Podle BBC nebo New York Times to vyplývá z uniklých dokumentů v kauze Paradise Papers, které zveřejnilo v neděli Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Apple využíval až do roku 2014 mezeru v daňových zákonech USA a Irska a významnou část svých příjmů, které utržil mimo Ameriku, posílal do irských dceřiných firem. Vyhnul se tak mimo jiné placení americké daně, která se šplhala k 35 procentům. V té době se firmě podařilo srazit daň z těchto zisků na méně než pět procent. 

V roce 2013 čelil Apple vyšetřování a nakonec od kontroverzní praxe, kvůli níž ředitel společnosti Tim Cook stanul i před komisí amerického Senátu, ustoupil. Ovšem dokumenty Paradise Papers údajně ukazují, že Apple s pomocí právníků, kteří se specializují na offshorová daňová útočiště, prozkoumal několik dalších možností, jak pokračovat. Nakonec se společnost usadila na malém ostrově Jersey, který obyčejně příjem z podnikání nedaní.

  • Ostrov Jersey, jeden z Normanských ostrovů v Lamanšském průlivu, je součástí britského korunního závislého území a má silnou vazbu na britský bankovní systém. Daňové zákony si ale tvoří sám a má podle BBC stanovenou nulovou korporátní daň pro zahraniční společnosti. Nepodléhá podle The New York Times ani většině právních předpisů Evropské unie.

Dvě klíčové dceřiné společnosti Applu v Irsku byly podle dokumentů řízeny z Jersey od začátku roku 2015 až do začátku roku 2016. Šlo o Apple Operations International, která má údajně držet většinu z 252 miliard dolarů zahraničních prostředků, a Apple Sales International. Z uniklých dokumentů vyplývá, že tento krok chtěl Apple udržet v tajnosti.

Apple na zprávu reagoval tvrzením, že nadále zůstává největším daňovým plátcem, že dodržuje zákon a že změny neomezily daňové odvody v žádné zemi.

New York Times upozorňuje, že daňové strategie, jaké použil Apple podobně jako Amazon, Google, Starbucks a další, připravují podle odhadů OECD vlády po celém světě až o 240 miliard dolarů ročně.

„Americké mezinárodní firmy jsou světovými mistry v systémech daňových úniků, které snižují nejen výběr daní v USA, ale i ve většině velkých ekonomik světa,“ říká podle The New York Times bývalý daňový poradce a profesor práva na jihokalifornské univerzitě Edward Kleinbard.

Záznamy ukazují, že práva na logo firmy Nike, taxikářskou aplikaci Uberu, botoxové patenty farmaceutické firmy Allergan a technologie Facebooku spadají do skořápkových společností, jejichž sídla mají shodnou adresu s úřady společností Appleby na Bermudách a jednom z Kajmanských ostrovů.

Už se není kde schovat, tvrdí šéf OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dohlíží na snahy o změnu globálních pravidel, která machinace umožňují. „Když hovoříme o Panama Papers nebo Paradise Papers, mluvíme o odkazu, který rychle mizí,“ prohlásil v pondělí generální tajemník Ángel Gurría. „Doslova se není kde schovat,“ uvedl s tím, že zatím 50 zemí zavedlo od loňského září automatickou výměnu informací o daních a že další státy se plánují přidat.

Generální tajemník OECD Ángel Gurría
Zdroj: Reuters/John Schults

Aktuální únik 13,4 milionu dokumentů v rámci Paradise Papers odhaluje rozsáhlé daňové machinace významných osob a společností prostřednictvím firem působících v oblasti offshorových finančních služeb.

Zdrojem dat jsou dvě offshorové společností: Appleby a Estera. Jedna sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Téměř sedm milionů záznamů spadá do období od roku 1950 do roku 2016. Záznamy obsahují například e-maily, smlouvy a často i bankovní údaje týkající se 25 tisíc firem spojených s lidmi ve 180 zemích světa.

Eurokomisař: Je čas publikovat černou listinu daňových rájů

Místopředseda Evropské komise pro euro a finanční stabilitu Valdis Dombrovskis uvedl, že nejnovější odhalení dodávají další význam trvající snaze Evropské unie.

Podle šéfa euroskupiny a nizozemského ministra financí Jeroena Dijsselbloema by bylo přehnané očekávat, že svět se změní ještě před tím, než budou vůbec přijaté potřebné zákony. Připomněl ale, že země EU už například odsouhlasily dvě směrnice proti praní peněz.

V úterý mají ministři financí Evropské unie jednat o černé listině světových daňových rájů. „Přišel čas černou listinu publikovat,“ prohlásil evropský komisař pro daně a rozpočet Pierre Moscovici. Podle jeho názoru by také za porušování daňových pravidel měly existovat
„věrohodné sankce“.

Skoro každého půl roku máme nějaké odhalení a ukazuje to, že je tady paralelní struktura finančního světa, která má svá vlastní pravidla – týká se velkých mezinárodních korporací a vlivných lidí, kteří nemusí dodržovat stejná pravidla jako 99 procent obyvatel jejich států.
Ondřej Kopečný
analytik nezávislého think-tanku Glopolis

Slovenský ministr financí Peter Kažimír prohlásil, že každé podobné odhalení je hanbou pro evropskou civilizaci. „Na druhé straně je to realita. Peníze unikají tam, kde se jim to umožní,“ poznamenal. Podle jeho názoru jsou ale kroky, domluvené například i za nedávného slovenského předsednictví EU, cestou dobrým směrem. „Za ta léta se udělalo velmi mnoho,“ podotkl slovenský ministr s tím, že země si stále více uvědomují, že změna je nutná. „Dnes se to všechno odehrává před zraky daňových poplatníků v Evropě i jinde ve světě. Jsou to naše peníze,“ uzavřel.

Kauza Paradise Papers následuje po loňské aféře takzvaných Panamských dokumentů, které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů. Právě po ní se EU začala opět daňovými úniky výrazně zabývat, v posledních týdnech komise přišla například s návrhem, který by měl řešit zdanění digitálních společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 4 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 9 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026
Načítání...