Příspěvky na mzdy z kurzarbeitového programu Antivirus pomohly zachránit v soukromé sféře každé čtvrté místo, uvedla ve čtvrtek ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). V Praze, kde byly těžce zasaženy podniky z cestovního ruchu a pohostinství, pak dokonce každé třetí. Celkově program podpořil 708 tisíc pracovních míst, dodala ministryně. Příspěvky na mzdy získalo podle resortu 56 527 firem.
„Program Antivirus je nejlepší z vládních opatření. Má velký podíl na tom, že se daří držet zaměstnanost na velmi dobrých číslech,“ uvedla ministryně s tím, že ho pracovníci resortu připravili „na koleně“. Program v těchto dnech ocenili i zástupci Hospodářské komory a zaměstnavatelských svazů.
K 26. červnu evidovaly úřady práce podle údajů resortu 266 682 uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnanost v ten den dosahovala 3,64 procenta. Statistiky za červen zveřejní úřad práce příští úterý.
Program Antivirus pokrývá období od vyhlášení nouzového stavu 12. března do konce srpna. V polovině prázdnin by vláda měla program vyhodnotit. Zároveň by měla dostat také údaje o vývoji ekonomiky. Podle toho bude rozhodovat o případném ukončení nebo prodloužení. Podle odborů a zaměstnavatelů by měl program pokračovat. Připravuje se také návrh dlouhodobého kurzarbeitu, který by se dal využívat při propadu v krizi.
Ve firmách v Česku pracují více než tři miliony zaměstnanců.
Do programu Antivirus se nyní mohou přesunout také někteří zaměstnanci, kteří prozatím čerpali ošetřovné. Jeho rozšířená výplata skončila s posledním červnem.
„To, co teď hodně vidíme u zaměstnavatelů je, že se snaží se zaměstnanci dohodnout nějaký omezený, zkrácený úvazek, nějakou flexibilní dobu. Protože hodně firem stále vyčkává, jak se situace vyvine na podzim,“ uvedla ředitelka personální společnosti Manpower Jaroslava Rezlerová.
Jednou z možností pro firmy má být podle ministerstva práce využití programu Antivirus. „Je to pro zaměstnance podle těch příslušných paragrafů - podle toho, co je důvodem - šedesát až osmdesát procent,“ řekla Maláčová.
Ošetřovné se vrací do původní podoby
„Ošetřovné se využívalo jako část protikrizových opatření pro firmy. To znamená, že firmy posílaly domů rodiče, kteří se mohli starat o děti, a tím pádem si snížily náklady,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
O ošetřovné mohl mimořádně žádat i živnostníci. Nejdříve dostávali zhruba čtyři stovky za den, od dubna pak vláda příspěvek zvýšila na pět set korun. Podobně se ošetřovné navyšovalo i u zaměstnanců. Takových žádostí OSVČ bylo skoro 140 tisíc.
„Dostávali od třinácti do patnácti tisíc v čistém a věříme, že to pomohlo,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Od července je možné o ošetřovné žádat opět podle původních podmínek. Tedy na dítě mladší deseti let a běžně jen na devět dnů.
