Kurz koruny bezprostředně po ukončení intervencí může při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro, odhadují analytici. Vyloučit ale podle nich nelze ani krátkodobé oslabení až k 29 korun/euro. Dlouhodoběji by ovšem měla česká měna posilovat. Na konci roku by mohla být mezi 25,50 až 26,30 Kč/EUR, odhadují analytici oslovení ČTK.
Analytici: Koruna může do roka posílit až pod 26 korun/euro
Jak se bude kurz koruny k euru vyvíjet, bude podle analytiků záležet na postoji investorů. Zahraniční spekulanti totiž počítají s tím, že koruna posílí a oni za korunu dostanou více eur. Otázkou ovšem podle ekonomů je, zda najdou někoho, kdo jim eura prodá. „Spekulanti sázejí na citelné posílení koruny doslova ‚přes noc‘ nebo dokonce z ‚minuty na minutu‘, a tedy na své související rychlé a bezpracné zbohatnutí. Mají tedy nakoupeny koruny a více či méně trpělivě čekají na hodinu H,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Krátce po exitu lze podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera očekávat rychlé posílení koruny, které bude vystřídáno opětovným oslabením kvůli snaze spekulantů uzavírat své pozice. „Není tak vyloučeno, že koruna krátkodobě oslabí nad současnou hodnotu 27 korun za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by se měla koruna přibližovat své rovnovážné hodnotě 25,5 Kč/EUR,“ uvedl.
I ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává, že krátce po exitu koruna posílí k 26 korunám za euro. Na trhu ale budou velmi pravděpodobně panovat velké výkyvy. „Podle našich hrubých odhadů dosahuje objem spekulativních pozic 30 miliard eur, tedy zhruba 800 miliard korun. Jakmile koruna posílí, část spekulantů bude chtít nakupovat eura, což může korunu naopak oslabit. Právě proto by měly panovat velké kurzové výkyvy,“ míní Dřímal.
obrázek
Na to upozornil i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, podle kterého spekulanti nemusí po konci kurzového závazku najít nikoho, kdo s nimi obchod uzavře. „Lokální banky totiž mohou mít nedostatek eur, jichž skoupila ČNB během intervencí obrovské objemy. Proto nelze vyloučit, že koruna po skončení intervencí může na přechodnou dobu i oslabit,“ uvedl. V horizontu jednoho roku přitom Sobíšek očekává korunu kolem 26,30 korun/euro.
Pokud by však koruna oslabovala delší dobu, přišli by na trh podle Dřímala noví investoři, kteří by korunu začali díky její výhodnosti opět kupovat. „Rovnovážný kurz koruny vůči euru totiž odhadujeme pod hladinou 25 korun za euro, kam by nakonec měla koruna postupně směřovat,“ uvedl.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se domnívá, že koruna po exitu může posílit dokonce až k předintervenčním hodnotám pod 26 Kč/EUR. „Předpokládám, že výraznějšímu posílení koruny bude bránit ČNB,“ uvedl. To deklarovala i sama ČNB, když uvedla, že bude připravena případné nadměrné výkyvy kurzu koruny po ukončení závazku zmírňovat svými nástroji.
Intervence mohou skončit prakticky kdykoliv
Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek uvedl, že banka může ukončit devizové intervence od dubna kdykoliv. „Krátkodobý vývoj kurzu koruny v řádu dnů a týdnů by netrefila ani Sibyla,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek s odkazem na starověkou věštkyni.
Spekulace na kurz koruny jsou přitom jednoduché. Investor si půjčí eura, během trvání kurzového závazku koupí českou měnu za 27 Kč/EUR nebo ještě slabší a za tyto koruny koupí české státní dluhopisy nebo je uloží v bance. Následně počká na ukončení kurzového závazku a posílení kurzu koruny, prodá česká finanční aktiva a vymění koruny zpět na eura. Na závěr vrátí půjčený obnos v eurech a rozdíl je jeho zisk ze spekulace.
Státní dluhopisy
Po konci intervencí výnosy dluhopisů podle analytiků porostou
Výnosy českých státních dluhopisů, především těch s kratší dobou splatnosti, po ukončení kurzového závazku ČNB porostou, odhadují analytici. Dluhopisy využívají zahraniční investoři mimo jiné právě jako nástroj pro uložení nakoupených korun, které chtějí po ukončení závazku prodat za eura. Záporné výnosy dluhopisů, kdy fakticky investoři platili státu za to, že mu půjčili, by tak měly přestat.
Ministerstvo financí na finančních trzích prodává od konce roku 2015 státní dluhopisy s kratší dobou splatnosti i se záporným výnosem. Například v půlce letošního ledna dosáhl stát v aukci jednoletého státního dluhopisu průměrného záporného výnosu 1,72 procenta. Od března ovšem podle ekonomů již výnosy těchto cenných papírů začaly pomalu růst.
„Zahraniční hráči budou po exitu držené dluhopisy prodávat a jejich výnosy tak skokově vzrostou,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. V okamžiku exitu ale podle něj nebude na trhu nikdo, kdo by dluhopisy chtěl kupovat se záporným výnosem. „Poptávka po nich vzroste až v okamžiku, kdy výnosy budou opět v kladných hodnotách, zejména z řad domácích finančních institucí, pro které nebyly dluhopisy s výrazně negativním výnosem zajímavé,“ dodal.
I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška by se měly výnosy státních dluhopisů rychle vrátit do standardního režimu, v němž více zohledňují kreditní riziko země než očekávání vývoje směnného kursu.
Nečekejme však žádný výraznější růst výnosů dluhopisů, a to zejména do té doby, než Evropská centrální banka ukončí své kvantitativní uvolňování.
Kromě ukončení kurzového závazku podle něj podpoří růst výnosů globální situace, pro kterou je charakteristický růst inflačních očekávání, inflace samotné i dluhopisových výnosů.„Výnosy českých státních dluhopisů by se měly normalizovat po odlivu spekulativního kapitálu a při očekávání zvyšování úrokových sazeb v roce 2018 a dále,“ dodal hlavní ekonom Deloitte David Marek.
S očekávaným koncem exitu tak podle ekonoma Marka Dřímala souvisí zřejmě i jím odhadovaný růst státního dluhu v prvním čtvrtletí o téměř 174 miliard korun na 1787 miliardy korun.
Zahraniční investoři drží přes dvě pětiny českých státních dluhopisů vydaných v korunách. V absolutní částce jde o 602 miliard z celkových 1,433 bilionu korun dluhopisů vydaných na domácím trhu. Celkově má stát ke konci února vydané dluhopisy za 1,647 bilionu korun.