Americký Kongres odvrátil platební neschopnost. Ale jen dočasně

Washington – Americký Senát schválil kompromisní zákon, který navyšuje dluhový strop a po šestnácti dnech obnovuje financování federální vlády. Zákon už posoudila a schválila také Sněmovna reprezentantů. Ta sice spadá pod kontrolu republikánů, šéf sněmovny John Boehner však prohlásil, že dohodu nemínil zablokovat. Nouzový stav vlády končí a do práce se tak vrací statisíce státních zaměstnanců. Takzvaný shutdown, kdy federální vláda kvůli politickému patu zůstala 16 dní bez financí, stál prý americké hospodářství 24 miliard dolarů (455 miliard korun). Spočítala to ratingová agentura Standard & Poor's.

Zákon stvrdil svým podpisem i prezident Barack Obama, a oficiálně tak ukončil nouzový stav vlády. V projevu krátce po hlasování Senátu kompromis ocenil a vyjádřil přesvědčení, že budoucí spory nebude Kongres řešit „za pět minut dvanáct“. Dohoda totiž vznikla jen několik hodin před tím, než by se USA ocitly v platební neschopnosti.

Krize kolem nouzového fungování vlády skončila politickou porážkou republikánů, kteří se snažili oslabit Obamovu reformu zdravotnictví, ale do výsledného návrhu prosadili jen minimum svých původních požadavků. Podle deníku The Wall Street Journal je dohoda „vítězstvím pro kongresové demokraty a pro Baracka Obamu“.

ŘEKLI PO JEDNÁNÍ

„Věřím, že my, republikáni a demokraté, dokážeme spolupracovat, abychom společně dosáhli pokroku pro Ameriku. Musíme se snažit o posílení naší ekonomiky ještě před koncem roku, potřebujeme vylepšit třeba imigrační zákony i samotný proces přijímání rozpočtu,“ uvedl v projevu americký prezident Barack Obama.

„Miliony lidí byly bez výplaty. Naše ekonomika se propadala. Stejně tak klesala důvěra v úvěry Spojených států i v zemi jako takovou. Dnešek není šťastný den, je spíše pochmurný. Protože jsme nikdy neměli dovolit, aby si Spojené státy tímto prošly,“ prohlásil demokratický senátor Chuck Schumer.

„Odvrácení krize je historický moment. Ale buďme upřímní – pro náš národ to bylo bolestivé a přitom se tak stalo bez vážného důvodu. Nemůžeme, nemůžeme tuto chybu opakovat,“ konstatoval lídr demokratické většiny v Senátu Harry Reid.

„Je to jedna z nejostudnějších kapitol, jaké jsem za léta v Senátu zažil,“ poznamenal republikánský senátor John McCain, který se stavěl proti spojování zvýšení dluhového stropu s požadavky na změnu reformy zdravotnictví.

„Je načase přestat hrozit platební neschopností. Je načase na toto místo vrátit zdravý rozum,“ řekl nakonec republikánský kongresman Harold Rogers.

„Tohle je otřesná dohoda. Je to ztvárnění všeho, co americké občany na Washingtonu rozčiluje. V podstatě jen dál odsunujeme problémy. Tato dohoda zvýší naše dluhy, povede k dalšímu utrácení a nedělá vůbec nic pro miliony Američanů, které poškozuje Obamacare,“ neskrýval svoje rozhořčení republikánský senátor Ted Cruz.

Republikány navíc podle průzkumů politický pat poškodil v očích veřejnosti. „Pro republikánskou značku to byly velmi špatné dva týdny,“ obává se republikánský senátor Lindsey Graham. „Tento kompromis je k smíchu ve srovnání s tím, čeho jsme mohli dosáhnout, kdybychom zvolili rozumnější přístup. Pokud budeme pokračovat po této cestě, tak Republikánskou stranu opravdu dlouhodobě poškodíme,“ dodal Graham.

Souhlas Senátu se předpokládal, neboť zde mají většinu Obamovi demokraté a právě odtud návrh dohody vzešel. Jeho osud ve sněmovně však nebyl jistý, ačkoli republikánský šéf dolní komory Kongresu John Boehner přislíbil, že dohodu nezablokuje.

„Vedli jsme dobrý boj. Prostě jsme nevyhráli,“ přiznal Boehner. Zároveň ale zdůraznil, že jeho strana nemíní vzdát boj proti reformě, která má přinést zdravotní pojištění desítkám milionů nepojištěných Američanů. Přestože ji schválil Kongres a potvrdil nejvyšší soud, republikáni ji považují za příliš nákladnou. Také se jim nelíbí, že nutí Američany kupovat si pojištění, i když je nechtějí. „Naše snaha o zastavení pohromy, kterou je reforma zdravotnictví, bude pokračovat,“ podotkl Boehner.

Klid jen do února 2014?

Kompromisní zákon zvýší dluhový limit, díky němuž zůstane vláda likvidní nejméně do začátku února 2014. Až do 15. ledna pak zajistí také obnovu plného financování vládních aktivit, které je od počátku října pozastaveno. Finální návrhy konečné strategie, jak snížit zadlužení země, by měly být známy v prosinci.

Barack Obama: „Nikdo nezvítězil. Poslední týdny způsobily našemu hospodářství naprosto zbytečné škody.“

Bílý dům nařídil zaměstnancům federální vlády, aby se po 16 dnech vrátili do práce. Pro turisty se tak opět otevřou státní parky, muzea a další památky pod federální správou. „Všichni zaměstnanci, kteří byli na nucené dovolené kvůli nedostatku peněz na provoz vlády, se mohou nyní vrátit do práce. Měli byste otevírat své úřady rychle a spořádaně,“ uvedla ředitelka kanceláře pro rozpočet Bílého domu Sylvia Mathewsová Burwellová.

Současné řešení nicméně celou věc jen oddaluje a poskytuje politikům více času. Znamená to tedy, že budou za pár týdnů diskutovat o obdobných věcech. Avšak už nyní indexy amerických akcií díky dohodě posílily o více než procento a vzhůru se vydal i kurz amerického dolaru.

„Pokud budou Američané i nadále ohrožovat globální ekonomiku svými v podstatě interními spory a vnitropolitickými záležitostmi, které ve světě nikoho moc nezajímají, tak to může mít dopad především na pozici dolaru,“ domnívá se makléř Markets.com Martin Rajchert.

Kompromisní zákon prošel ve stočlenném Senátu hladce. Ruku pro něj zvedlo 81 senátorů. Z toho vyplývá, že ho podpořila také řada republikánů, protože demokraté v horní komoře Kongresu disponují 52 křesly. Pohodlnou většinu získal i v republikány ovládané 435členné sněmovně, kde ho podpořilo 285 reprezentantů.

Vyřešení krize ocenily Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka i Čína. „Vyřešení tohoto problému prospívá nejen vlastním zájmům, ale také stabilitě a rozvoji světové ekonomiky,“ řekla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing. Peking opakovaně vyzýval Washington k rozpočtovému kompromisu a upozorňoval na „neoddělitelné“ vazby mezi oběma státy. Je totiž hlavním držitelem amerických dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...