Očekávání trhů splnila ve středu americká centrální banka (Fed), když zvyšila základní úrok o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,25 až 1,50 procenta. Úrok vzrostl letos již potřetí. Navzdory zrychlujícímu tempu amerického hospodářství však nezměnila výhled, jak bude postupovat v dalších letech. Nadále se chce držet postupného zpřísňování měnové politiky a v následujících dvou letech opět počítá každoročně s trojitým zvýšením sazeb až na úroveň 2,8 procenta.
Měnový výbor ve svém prohlášení uvedl, že ekonomická aktivita roste solidním tempem a solidní je i tvorba pracovních míst, zlepšily se také prognózy růstu a nezaměstnanosti na příští roky.
Hrubý domácí produkt má v příštím roce vzrůst o 2,5 procenta, v září banka čekala zvýšení o 2,1 procenta. Míra nezaměstnanosti má pak příští rok klesnout na 3,9 procenta. V předchozím výhledu Fed čekal míru nezaměstnanosti 4,1 procenta.
Inflace má další rok zůstat pod dvouprocentním cílem, stanoveným Fedem jako strop cenové stability. Nízká inflace podle analytiků naznačuje, že členové měnového výboru nevidí důvod k rychlejšímu zvyšování sazeb, napsala agentura Reuters.
Analytik Jan Bureš ze společnosti Patria Finance ještě před rozhodnutím uvedl, že americká inflace neroste extra rychle a není důvod k obavám, ale je pravděpodobné, že bude zrychlovat.
„Ekonomika se už nějakou dobu dotýká svého potenciálu, pro další kvartály se čeká další zrychlení ekonomiky, inflační tlaky by měly tedy sílit víc. I domácnosti jsou odvážnější, rostou ceny nemovitostí,“ podotkl Bureš. Situace podle něho nevolá po nějakých super sazbách, ale po dalším utažení měnové politiky, „řekněme normalizaci měnové politiky“.
Vyhlídka na daňovou domluvu
Z USA přišla ve středu další důležitá zpráva pro americké hospodářství. Podle agentury AP, která se odkázala na spolehlivé parlamentní zdroje, se obě komory amerického Kongresu shodly v dohodovacím řízení na podobě daňové reformy.
Konečná verze by měla spatřit světlo světa v pátek, hlasování v plénu Senátu a Sněmovny reprezentantů i prezidentský podpis by se podle AP mohly stihnout příští týden. Prezident Donald Trump ve středečním prohlášení v Bílém domě vyjádřil naději, že reforma začne platit v únoru.
Doufám, že nás jen dny dělí od velkých daňových úlev, řekl prezident a reformu označil za „vánoční dárek“ americkým rodinám. Předpověděl, že Spojené státy jsou nyní „na prahu hospodářského zázraku“.
Radikální daňová reforma, která sniží korporátní daň a mírně uvolní i daň fyzických osob, je jedním z pilířů prezidentského programu.
Poslední tisková konference Yellenové
Šéfka Fedu Janet Yellenová na své poslední tiskové konferenci ve funkci poukázala na chystanou daňovou reformu jako na impuls ke zlepšení prognóz hospodářského rozvoje. Řekla však také, že přesný dopad reformy ovlivní různé faktory.
„Zatímco změny v daňové politice pravděpodobně vyvolají v nadcházejících letech ekonomickou aktivitu, velikost a načasování makroekonomických dopadů jakéhokoliv daňového balíčku zůstávají nejisté,“ dodala Yellenová.
Od února příštího roku ji nahradí Jerome Powell.
