Americké výdaje se masivně zvýší. Dohodli se na tom republikánští a demokratičtí senátoři

Američtí senátoři se dohodli na masivním zvýšení rozpočtových výdajů, které umožní realizaci řady rozvojových programů a zvýšení financí pro Pentagon. Oznámil to server Politico. Výdaje rozpočtu se mají v příštích dvou letech zvýšit o zhruba 300 miliard dolarů (přes šest bilionů korun).

Dohoda republikánských a demokratických senátorů je výsledkem debat o financování vládních úřadů, které je zákonem zajištěno jen do čtvrteční půlnoci. Návrh na vyšší rozpočtové výdaje musí ještě schválit Sněmovna reprezentantů a podepsat prezident.

Peníze mají otevřít cestu k financování infrastrukturních projektů, k rozšíření boje s drogovou epidemií a k finančnímu krytí likvidace následků živelních pohrom. „Dohoda je výsledkem rozsáhlých jednání mezi vedením Kongresu a Bílým domem,“ řekl novinářům šéf senátní republikánské většiny Mitch McConnell. „Tvrdě jsme pracovali, abychom nalezli společné stanovisko a soustředili se na službu americkému lidu,“ uvedl.

Podle agentury Reuters bude 131 miliard dolarů uvolněno na civilní rozvojové projekty, z toho 20 miliard na modernizaci americké infrastruktury. Plán realizace infrastrukturních projektů hodlá podle dřívějších zpráv prezident Donald Trump vyhlásit v pondělí.

Část rozpočtových prostředků bude vynaložena na financování programu dětského zdravotního pojištění, který bude mít zajištěny subvence na deset místo dosavadních šesti let. Na pomoc oblastem v Texasu, na Floridě a v Portoriku postiženým přírodními pohromami bude uvolněno kolem 90 miliard dolarů.

Zvýšení výdajů si podle serveru Politico nepochybně vyžádá úpravu stropu státního dluhu, na jehož dosud platný limit státní pokladna narazí během března. Podle televize CNN republikáni a demokraté v Senátu už k dohodě o zvýšení stropu dospěli. Bílý dům oznámil, že dluhový limit bude zvýšen s platností do března příštího roku.

Sněmovna měla jiný plán, bude muset hlasovat znovu

Sněmovna reprezentantů v úterý schválila svou verzi financování vlády, která ale počítá se zajištěním peněz jen do 23. března. Její členové budou teď vzhledem k odlišnému návrhu Senátu muset hlasovat znovu, a to do čtvrteční půlnoci, kdy dosavadní provizorium vyprší. Návrh zákona musí nakonec podepsat Trump.

Dvouleté zajištění finančních toků by výrazně prospělo rozvojovým programům americké vlády, protože od zahájení finančního roku loni v říjnu byly rozpočtové výdaje de facto zmraženy. Hlavním příjemcem nového balíku financí bude americké ministerstvo obrany, jehož šéf Jim Mattis v úterý varoval před podfinancováním zbrojních programů. „Nemůžeme vyhrát zítřejší války včerejšími zbraněmi,“ prohlásil ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 1 hhodinou

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 19 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...