Americké výdaje se masivně zvýší. Dohodli se na tom republikánští a demokratičtí senátoři

Američtí senátoři se dohodli na masivním zvýšení rozpočtových výdajů, které umožní realizaci řady rozvojových programů a zvýšení financí pro Pentagon. Oznámil to server Politico. Výdaje rozpočtu se mají v příštích dvou letech zvýšit o zhruba 300 miliard dolarů (přes šest bilionů korun).

Dohoda republikánských a demokratických senátorů je výsledkem debat o financování vládních úřadů, které je zákonem zajištěno jen do čtvrteční půlnoci. Návrh na vyšší rozpočtové výdaje musí ještě schválit Sněmovna reprezentantů a podepsat prezident.

Peníze mají otevřít cestu k financování infrastrukturních projektů, k rozšíření boje s drogovou epidemií a k finančnímu krytí likvidace následků živelních pohrom. „Dohoda je výsledkem rozsáhlých jednání mezi vedením Kongresu a Bílým domem,“ řekl novinářům šéf senátní republikánské většiny Mitch McConnell. „Tvrdě jsme pracovali, abychom nalezli společné stanovisko a soustředili se na službu americkému lidu,“ uvedl.

Podle agentury Reuters bude 131 miliard dolarů uvolněno na civilní rozvojové projekty, z toho 20 miliard na modernizaci americké infrastruktury. Plán realizace infrastrukturních projektů hodlá podle dřívějších zpráv prezident Donald Trump vyhlásit v pondělí.

Část rozpočtových prostředků bude vynaložena na financování programu dětského zdravotního pojištění, který bude mít zajištěny subvence na deset místo dosavadních šesti let. Na pomoc oblastem v Texasu, na Floridě a v Portoriku postiženým přírodními pohromami bude uvolněno kolem 90 miliard dolarů.

Zvýšení výdajů si podle serveru Politico nepochybně vyžádá úpravu stropu státního dluhu, na jehož dosud platný limit státní pokladna narazí během března. Podle televize CNN republikáni a demokraté v Senátu už k dohodě o zvýšení stropu dospěli. Bílý dům oznámil, že dluhový limit bude zvýšen s platností do března příštího roku.

Sněmovna měla jiný plán, bude muset hlasovat znovu

Sněmovna reprezentantů v úterý schválila svou verzi financování vlády, která ale počítá se zajištěním peněz jen do 23. března. Její členové budou teď vzhledem k odlišnému návrhu Senátu muset hlasovat znovu, a to do čtvrteční půlnoci, kdy dosavadní provizorium vyprší. Návrh zákona musí nakonec podepsat Trump.

Dvouleté zajištění finančních toků by výrazně prospělo rozvojovým programům americké vlády, protože od zahájení finančního roku loni v říjnu byly rozpočtové výdaje de facto zmraženy. Hlavním příjemcem nového balíku financí bude americké ministerstvo obrany, jehož šéf Jim Mattis v úterý varoval před podfinancováním zbrojních programů. „Nemůžeme vyhrát zítřejší války včerejšími zbraněmi,“ prohlásil ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...