Američané si lámou hlavu s největší nezaměstnaností za čtvrtstoletí

New York - Spojené státy řeší, jak zkrotit nezvykle vysokou nezaměstnanost. Navzdory tomu, že recese již zřejmě pomalu odeznívá, je podíl lidí bez práce podle posledních údajů nejvyšší za více než čtvrtstoletí. Najít lék na tento nepříznivý trend je tak pro vládnoucí demokraty jedním z nejdůležitějších úkolů i proto, že míra nezaměstnanosti může příští rok významně promluvit do voleb do Kongresu. Znepokojivá čísla o počtu lidí bez práce ve Spojených státech zveřejnili statistici minulý pátek. Míra nezaměstnanosti podle nich činí 9,8 procenta. Pokud se ovšem do počtů zahrnou i lidé, kteří již hledání práce vzdali, anebo pracují jen na částečný úvazek za nízkou mzdu, činí nezaměstnanost v USA dokonce již 17 procent.

Vysoká nezaměstnanost se tak vedle války v Afghánistánu stává jednou z hlavních výzev pro amerického prezidenta Baracka Obamu. Zejména opoziční republikáni jej v těchto dnech kritizují, že na nepříznivé situaci na trhu práce má podíl i jeho politika. Masivní vládní stimul na podporu ekonomiky ve výši téměř 800 miliard dolarů podle nich hospodářství nepomohl. Demokraté jim ale oponují s tím, že bez stimulu by situace byla ještě horší.

Obama se počátkem tohoto týdne sešel se svým ekonomickým týmem a radili se o krocích, kterými by americká vláda měla vysoké nezaměstnanosti čelit. Vládní úředníci si nicméně pečlivě dávají pozor na to, aby mluvili o dalším stimulu pro ekonomiku. Slovo totiž asociuje další vládní utrácení, na což řada Američanů začíná být alergická. „Promýšlíme všechny další možné strategie pro urychlení vzniku pracovních míst,“ uvedl prezidentův poradce David Axelrod.

Nezaměstnanost může klíčově promluvit do voleb

Mezi zvažovaná opatření patří prodloužení doby, po kterou lze pobírat podporu v nezaměstnanosti. Dalším by mohly být daňové úlevy pro firmy, které vytvoří místa. Mohlo by jít o 3 000 dolarů za každého nově přijatého zaměstnance. Podle některých analytiků by to ale firmy podněcovalo spíše k různým podvodům. Obamova vláda také například chce prodloužit daňovou úlevu ve výši 8 000 dolarů pro lidi, kteří si kupují svůj první dům. Původně mělo být možné úlevu využít jen do konce listopadu.

Míra nezaměstnanosti může napřesrok zásadním způsobem promluvit do voleb do Kongresu, v jehož obou komorách mají nyní demokraté většinu. Při volbách uprostřed funkčního období prezidenta se proti němu přízeň voličů tradičně obrací. Pokud by do voleb navíc zasáhla ještě vysoká nezaměstnanost, mohly by být důsledky pro demokraty katastrofální. „Když přijde na politiku, je nezaměstnanost klíčový ekonomický indikátor,“ řekl podle listu Peter Hart, který pro demokraty zpracovává průzkumy veřejného mínění.

Nezávisle na okolnostech bude trvat, než se trh práce oživí

Ekonomové, včetně bývalého šéfa americké centrální banky Alana Greenspana, přitom očekávají, že se nyní nezaměstnanost bude delší dobu držet kolem deseti procent. Podle ekonoma Marka Zandiho, který podle New York Times příležitostně radí demokratickým předákům, by do března příštího roku mohlo ztratit práci dalších 750 tisíc lidí. Nezaměstnanost by pak měla kulminovat v červnu 2010 na hodnotě 10,5 procenta. Otázkou je, zda je vůbec v moci demokratů nepříznivou situaci zvrátit. „Možná ani nic udělat nemůžeme,“ uvedl jeden z demokratických politiků. „Nezávisle na okolnostech bude nějakou dobu trvat, než se trh práce oživí,“ dodal.

Podle jejich kritiků jsou však demokraté málo tvůrčí. „Nepřišli s žádnými velkými nápady. Ani s dramaticky kreativními iniciativami. Prezident věnoval obrovské množství energie reformě zdravotnictví a nyní se snaží rozhodnout, co dál s Afghánistánem, ale v případě krize zaměstnanosti postrádá nutnou naléhavost,“ uvedl v deníku The New York Times komentátor Bob Herbert.

Volby v USA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 15 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 16 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 23 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...