Vídeň - Protiruské sankce mají mnoho dopadů. Ovlivnily třeba cestovní ruch. Ruská ekonomika je na tom bídně, řada lidí proto raději zůstane letos doma. Z ruských peněz žila i alpská střediska. Ta očekávají úbytek turistů o desítky procent.
Rusové lyžují rádi, letos je ale první vločky v alpských resortech nechávají chladnými. Nadcházející zima bude ve znamení mrazivých vztahů Ruska a Západu. „Nejdůležitější příčinou úbytku ruských turistů je krize na Ukrajině a vzrůstající napětí mezi EU a Ruskem,“ poznamenal Janez Jager, ředitel slovinského hotelového řetězce.
Úbytek turistů bude značný. „Očekáváme, že tuhle zimu přijede o 20 procent (ruských turistů) méně. Už jsme opravdu pocítili, že několik cestovek zmizelo z trhu,“ podotkla Carmen Fenderová, ředitelka marketingu z Turistického informačního centra Ötztal.
Rusy odrazuje slábnoucí ekonomika. Rubl i přes intervence spadl o víc než 30 procent. I běžní návštěvníci z Ruska přitom peníze na sjezdovkách tahali z kapsy daleko ochotněji než evropští lyžaři – utráceli za špičkové vybavení, módní oblečení, jídlo v drahých restauracích a suvenýry. „Ti, kteří dřív využívali zvýhodněné balíčky, už prakticky nejezdí. Ti, kteří byli dřív střední třídou, sahají nyní po slevách,“ konstatovala výkonná ředitelka ruské Asociace cestovních kanceláří Maja Lomidzeová.
Rusové raději stráví dovolenou doma
Alpští podnikatelé tak budou mít ztráty. Nepříznivý trend předznamenalo už léto. Kvůli krachům ruských cestovek zůstaly v zahraničí desetitisíce turistů. „Nedostaneme se domů. Naše děti tu leží na podlaze, přitom mají horečku,“ uvedla v srpnu ruská turistka, která uvízla v Turecku. Rusové tak raději stráví své volné dny ve vlasti. „Cestovky hlásí v porovnání s minulým rokem podstatný nárůst domácích dovolených, je to až o 20 procent,“ konstatovala Lomidzeová.
S poklesem počtu ruských turistů se potýká i Česká republika, jenom v červnu zaznamenala čtyřicetiprocentní meziroční propad. Ještě loni přijelo z Ruska do Česka 759 000 turistů. Úbytek ruských turistů je nejvíc patrný v hlavním městě, které ve druhém kvartálu navštívilo o 23 000 obyvatel Ruské federace méně než ve stejném období před rokem. Trend dokresluje i menší počet letů z Ruska.
Západní sankce vůči Moskvě mají výrazný dopad, tvrdí západní ekonomové, ale třeba i bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin. Odliv zahraničního kapitálu v desítkách miliard dolarů, nedůvěra investorů, zmrazené projekty na těžbu ropy v Arktidě či omezený přístup k novým technologiím Rusko trápí, nejvyšší představitelé země jako Putin či Medvěděv ale tvrdí, že jde stejně o slepou uličku. Pro zlepšení vztahů Ruska se Západem je podle ruského premiéra nutné restrikce zrušit.
Evropská unie vyhlásila několik fází sankcí vůči společnostem a ruským úředníkům, ale i proruským separatistům. Poslední série sankcí přijatá na začátku září ještě více omezuje možnosti financování na zahraničních trzích pro pět bank a šest firem působících v oblasti ruské obrany a energetiky, včetně ropného gigantu Rosněfť. Investoři EU nemohou nakupovat dluhopisy a akcie vydané těmito institucemi nebo jim poskytovat úvěry s dobou splatnosti delší než 30 dnů. Unie tehdy rovněž rozšířila opatření v oblasti zmrazení majetku a zákazu udělování víz, které se nyní týkají 119 lidí, včetně příbuzných ruského prezidenta Vladimira Putina.
