Aeroflot potvrdil zájem o ČSA

Praha/Moskva - Ruská letecká společnost Aeroflot definitivně potvrdila vážný zájem o vstup do ČSA. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to přiznal její generální ředitel Valerij Okulov. Po získání vlivu v maďarských aerolinkách by případný odkup státního podílu v ČSA znamenal další krok v plánovaném ovládnutí leteckého trhu ve střední Evropě. Aeroflot je ale z většiny vlastněn ruským státem. V případě proběhnutí transakce by tak vlastně ani nešlo o privatizaci.

Chceme vstoupit do ČSA. A máme na to dostatek peněz, tvrdí Aeroflot. Ruský polostátní gigant zatím o svých plánech mlžil. Teď vykládá karty na stůl. Generální ředitel společnosti Valerij Okulov má údajně pro Čechy výhodnou nabídku. „ČSA zůstanou českým národním přepravcem. Pomůžeme jim rozšířit a zlepšit nabídku produktů, destinací a posunout společnost dál,“ láká Okulov.

Co by ČSA pod ruskými křídly čekalo

Podle plánů vedení Aeroflotu by ČSA začaly létat víc na Východ. Pro Aeroflot by zároveň dosáhly i do severní nebo jižní Evropy. Praha by se stala tranzitním letištěm ruských letů. Češi by zároveň pohonné hmoty a další servis pořídili levněji, společně s Aeroflotem.

„Propojení společností nám umožní být atraktivnější a ekonomicky soběstačnější. Jen tak můžeme v budoucnu konkurovat velkým evropským gigantům, jako jsou Lufthansa nebo Air France,“ doplnil Okulov.

V sovětských dobách patřil Aeroflot k největším leteckým společnostem na světě. V devadesátých letech prošel složitou privatizací a od té doby se usilovně snaží setřást nálepku nespolehlivého sovětského dopravce.

Ne vždy se mu to ale daří. Ruská společnost má sice jednu z nejnovějších leteckých flotil na světě, stín ruského státu, který drží ve společnosti 51 procent, se ale nad ním vznáší pořád.

„Byla by to privatizace z rukou českého státu do rukou firmy ovládané ruským státem,“

analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka

Aeroflot navíc oplývá ve srovnání s dopravci z Evropské unie pověstí méně na bezpečnost hledící společnosti. „Jsou samozřejmě výhrady, které máme k bezpečnosti letového provozu, kdy ať už to byla ruská prokuratura, která na to upozornila loni, nebo naši kolegové z Aeroflotu, poukázali na nedodržování všech bezpečnostních norem,“ varoval Filip Gaspar z českého sdružení dopravních pilotů ČSA.

Aeroflot je ještě něčím „podezřelý“

Výhrady mají i ruští novináři. Loni objevili tajný seznam ruských politiků a jejich příbuzných, kteří mohli na linkách Aeroflotu létat bezplatně. „Byli tam politici, úředníci i manažeři, blízcí státu. Zhruba 150 lidí,“ upřesnil Roman Šlejnov z listu Novaja Gazeta. Na druhou stranu si Šlejnov nemyslí, že by ruský stát mohl Aeroflot použít jako politickou zbraň. Letenky podle něj nejsou totéž co zemní plyn a i v budoucnu u nich budou rozhodovat hlavně dobrá cena a kvalitní servis.

K převzetí ČSA ruskou leteckou společností mají mnozí výhrady. „Podle mého názoru by prodej Aeroflotu, potažmo ruskému státu, byl velice rizikovým obchodem,“ uvedl pro pořad Události, komentáře Jaroslav Spurný z týdeníku Respekt, který Rusko samotné označil za rizikovou zemi.

S námitkami se přidal i předseda sociální demokracie Jiří Paroubek, který zpochybnil případný prodej Českých aerolinií Aeroflotu. Ruská firma má podle něj netransparentní strukturu vlastnictví, navíc s podílem ruského státu. Prodej Aeroflotu by mohl ohrozit zaměstnanost v ČSA a bezpečnost letového provozu, která bytostně zajímá českou i zahraniční cestující veřejnost.

Na téma záměru Aeroflotu vstoupit do ČSA můžete od 21:30 debatovat v on-line chatu na webu pořadu Události, komentáře s výkonným ředitelem Komory pro hospodářské styky se SNS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...