30 tisíc odborářů zaplnilo Hradčany, za krizi prý zaměstnanci nemůžou

Praha - Až 30 tisíc lidí se sešlo na Hradčanském náměstí, aby protestovali proti údajnému zneužívání dopadů krize na úkor zaměstnanců. Demonstraci organizovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a s domácími zástupci se jí zúčastní i jejich kolegové z 11 zemí Evropské unie. Ze zahraničí tak přijelo asi 4 000 lidí. Odboráři již od čtvrtka protestují i v jiných evropských metropolích, především v Berlíně, Bruselu a Madridu. Evropská odborová konfederace (ETUC), která protesty organizuje, očekává celkovou účast až 200 tisíc odborářů. V Praze demonstrovali také školští odboráři. Vadí jim neřešení problémů jejich odvětví, především platové otázky.

Tisícihlavý průvod odborářů vyrazil z pražského Dlabačova na Hradčanské náměstí. Čelo průvodu tvořil transparent s nápisem Zabraňme zneužití krize, za kterým šel šéf ČMKOS Milan Štěch spolu s dalšími odborářskými předáky. Nad průvodem vlály pestrobarevné vlajky a balonky se znaky odborových svazů. Na transparentech byly k vidění například nápisy Nestanou se zaměstnanci psanci a bezdomci? či Nový zákoník práce plus další novoty = návrat do časů roboty.

Na shromaždiště na pražském Strahově přivážely protestující celé dopoledne autobusy. Z Ostravy dorazil dokonce i zvláštní vlak. Mezi demonstranty byla i řada cizinců, nejvíce zřejmě Poláků, své české kolegy ale přijeli podpořit i lidé z Německa, Rakouska, Bulharska, Francie, Chorvatska či Slovinska. Na Hradčanském náměstí se k nim přidali zástupci školských odborů, které předtím demonstrovaly na Maltézském náměstí.

Odboráři na demonstraci, která trvala více než hodinu a skončila kolem 14:30, vyzvali poslance, senátory, prezidenta i současnou a budoucí vládu ke zvýšení veřejných zakázek, k přijetí zákona proti lichvě či vytvoření kombinace zkrácených pracovních úvazků se sociálními dávkami. Zároveň jsou odbory například proti částečné privatizaci penzijního spoření.

Štěch varoval před ponecháním snížených mezd i po krizi

Předseda ČMKOS Milan Štěch ve svém projevu mimo jiné řekl, že odboráři odmítají, aby firmy přenášely důsledky hospodářské krize jen na zaměstnance. Někteří zaměstnavatelé se podle něj například budou i po odeznění krize snažit ponechat mzdy na úrovni, na kterou je snížili kvůli krizi. „Některé firmy přenáší důsledky krize jen na zaměstnance. To je pro nás nepřijatelné a musíme to odmítnout,“ řekl Štěch.

Ve svém projevu odborářský předák a senátor za ČSSD dále řekl, že současná krize je krizí neoliberálních koncepcí v hospodářství. V této souvislosti kritizoval Národní ekonomickou radu vlády (NERV), kterou podle něj tvoří „mnozí z těch, kdo neoliberální koncepty prosazovali“. NERV vytvořila bývalá vláda Mirka Topolánka (ODS), aby kabinetu pomohla s opatřeními proti krizi.

Fischer se bát nemusí

Odboráři protestují bojovat proti údajným snahám zneužívání důsledků krize v neprospěch zaměstnanců. Tímto způsobem podle nich chtěl postupovat bývalý kabinet premiéra Mirka Topolánka (ODS). Vadí jim zejména připravované návrhy novely zákoníku práce a záměry bývalé vlády na pokračování důchodové reformy.

Nová úprava by měla nahradit dosavadní zákoník práce, který i přes prezidentovo veto v parlamentu prosadila těsně před volbami v roce 2006 ČSSD spolu s komunisty. Začal platit v roce 2007 lednu, Ústavní soud však loni celkem 11 jeho ustanovení zrušil. Týkala se například pravomocí odborů či vazby pracovního kodexu na občanský zákoník. Nový ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka novelu hodlá předložit vládě. Proti současné překlenovací vládě premiéra Jana Fischera však demonstrace podle odborářů namířena není.

Vadí výpovědi či prodloužení zkušební doby

„Chceme dát jasný signál, že nechceme, aby žádná vláda, která bude následovat po této úřednické, přicházela s podobnými návrhy,“ dodal již dříve místopředseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. „Výpověď bez udání důvodu, zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc, stanovení odstupného podle počtu odpracovaných let, zkušební doba bude prodloužena na čtyři měsíce, pracovní poměr na dobu určitou možno prodloužit ze stávajících dvou na tři roky,“ vypočítal v České televizi nejpalčivější problémy novely podle odborářů Zavadil.

Na slova Jaroslava Zavadila ovšem reagoval místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Ten v České televizi prozradil, že propouštění zaměstnanců je pro zaměstnavatele snazší, avšak úplně bez důvodu to prý stále možné není. Výpovědní lhůta se prý také pro všechny nezkracuje stejně.

Karel Havlíček v České televizi:

„Lépe se zaměstnanci budou mít pouze a jen tehdy, pokud se budou mít lépe zaměstnavatelé, tedy pokud budou prosperovat, a právě zpružnění trhu práce jim v tomto pomůže.“


Jaroslav Zavadil argumentuje, že je flexibilita trhu práce v České republice dostatečná. „I podle studie Evropské komise je na tom Česká republika z hlediska flexibility pracovního trhu velmi dobře a z hlediska ochrany pracovního trhu velmi špatně,“ podotýká Zavadil.

Demonstrovaly také školské odbory

Druhým průvodem přišli na Hradčanské náměstí členové školských odborů, kteří již dopoledne uspořádali vlastní setkání na Maltézském náměstí na Malé Straně.

Školské odbory si dlouhodobě stěžují na nízké příjmy učitelů i nepedagogických pracovníků ve školství. Dnešní demonstrací chtěly upozornit na neřešené problémy ve školství, které se podle nich prohlubují. „Je nezbytné na všechny nedostatky upozorňovat nahlas a jejich odstranění razantně vyžadovat zejména nyní, kdy se připravuje návrh státního rozpočtu,“ uvedl předseda školských odborů František Dobšík ve výzvě zveřejněné na internetových stránkách odborového svazu.

František Dobšík pro Českou televizi:

„My jsme pod průměrnou mzdou v ČR a je nedostatek prostředků jak na učebnice, pomůcky, tak i na vzdělávání pedagogů,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík České televizi.

Školské odbory se obávají hlavně toho, že nový ministr financí Eduard Janota připraví rozpočet snížený v kapitolách jednotlivých ministerstev o deset procent. „To by se v regionálním školství promítlo ve snížení výdajů na platy zaměstnanců téměř o osm miliard korun. To by pro školství znamenalo kolaps,“ míní Dobšík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...