Zrychlení dálnic přináší otázky: Bude to bezpečné?

Praha – Velký obrat oproti dosavadnímu přístupu k omezení rychlosti provedli poslanci, když ve středu schválili možnost lokálně zvýšit rychlost na dálnicích až na 150 km/h. Ministr dopravy Dan Ťok se přitom stavěl proti možnosti zrychlit dálnice. Rychlost o 20 km/h přesahující současné maximum, které platí nejen v Česku, ale i ve většině dalších evropských zemí, má své háčky - vyšší spotřebu, více emisí nebo brzdnou dráhu delší o dvacet metrů.

Když v dáli zmizí rozvadovská celnice, je na čase šlápnout na plyn. Motor se rozeřve a ručička tachometru se velmi pomalu posunuje nad 130 – ale co ta série relativně prudkých oblouků, která přichází hned za hranicemi? Podobnou otázku si možná budou klást řidiči i v českém vnitrozemí, pokud projde Senátem a rukou prezidenta novela zákona, která umožňuje lokálně zvýšit povolenou rychlost až o 20 km/h, v případě dálnice tedy na 150 km/h.

Ministerstvo dopravy se stavělo proti pozměnovacímu návrhu, který k možnosti zvýšit místní úpravou rychlost na silnicích I. třídy připojil i dálnice. Nyní zdůrazňuje, že by se stopadesátkou mohlo jezdit nanejvýš na nedávno postavených úsecích, jako je moravskoslezská D1 nebo jihočeská D3. Jinde to nepřipadá v úvahu zejména kvůli konstrukčním omezením – poloměru oblouků, stoupání, ale i materiálu, ze kterého je dálnice postavená. Jak upozornil Petr Moos z Fakulty dopravní ČVUT, dálnice se stavěly na 120 či 130 km/h. „Povolit rychlost 150 je velmi nerozumné,“ zdůraznil.

Zvýšit rychlost na 150 km/h bude ve vytipovaných úsecích možné pouze, pokud to dovolí proměnlivé dopravní značky. Číslo 130 na nich zůstane, pokud bude pršet nebo bude špatná viditelnost. Více o rozhodnutí poslanců si přečtěte ZDE.

Úseky, kde by se mohlo jezdit 150 km/h
Zdroj: ČT24/ČTK

Stihnou řidiči zabrzdit, až přejede z pravého pruhu předjíždějící kamion?

Vyšší rychlost než 130 km/h nutně přináší otázku: Bude to bezpečné? Tím spíše, že kamiony mohou jezdit pouze 80, osobní auta se tak budou řítit bezmála dvojnásobnou rychlostí. Při rychlosti 150 km/h přitom bude brzdná dráha podstatně delší než ve stotřicítce. I za ideálních podmínek za sucha se prodlouží z 93 na 126 metrů, vzroste tedy o třetinu. K tomu je nutné přičíst reakční dobu. „Při standardní reakční době, která se považuje kolem jedné vteřiny, ujede řidič zhruba 36 metrů,“ popsal vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Martin Farář současné podmínky, které se týkají rychlosti 130 km/h. Po zrychlení o 20 kilometrů ujede během sekundy potřebné k reakci auto 41 metrů.

Brzdná dráha v různých rychlostech

50 km/h:

  • suchá silnice: 14 m
  • mokrá silnice: 19 m
  • náledí: 64 m

90 km/h:

  • suchá silnice: 45 m
  • mokrá silnice: 63 m
  • náledí: 208 m

130 km/h:

  • suchá silnice: 93 m
  • mokrá silnice: 130 m
  • náledí: 435 m

150 km/h:

  • suchá silnice: 126 m
  • mokrá silnice: 177 m
  • náledí: 578 m

Poslanec Stanislav Huml (ČSSD) vystoupil ve sněmovně ve prospěch povolení stopadesátky s tím, že i přes prodlouženou brzdnou dráhu jsou dnes řídiči chráněni lépe než kdy dříve: „Dnešní auta jsou vybavena takovými bezpečnostními prvky, že nastala doba na to, aby se na některých úsecích rychlost na 150 zvýšila.“ Podle Martina Faráře ale v případě nehody ve 150kilometrové rychlosti němá posádka auta nejmenší naději přežít. „Kdyby došlo k nějakému problému, tak z vozidla v této rychlosti nezůstane vůbec nic,“ podotkl Martin Farář. Přiznal ale, že podobně velkou naději má posádka i při 130kilometrové rychlosti. Za limit, kdy mohou deformační prvky či airbagy ještě zabránit nejhoršímu, označil rychlost 90 km/h.

„Rozhodnutí o tom, jaká rychlost je optimální a jaké má důsledky, nenese jenom vlastní konstrukce a trasa té dálnice, ale samozřejmě i celá řada dalších vlivů – a také zkušenosti celé Evropy. Současné trendy, které směřují k tomu, abychom snížili počet nehod i jejich následky, tak tento záměr jde přesně proti tomu a je to riziko, které, si myslím, by neměla Česká republika podstoupit,“ dodává František Lehovec z katedry silničních staveb ČVUT. 

Nárazové testy se obvykle provádějí při 64 km/h
Zdroj: ČT24

Druhá nejrychlejší země v Evropě

V případě povolení rychlosti 150 km/h budou české dálnice druhé nejrychlejší v Evropě – hned po německých, kde je plošně rychlost neomezená, může být však stanovena místní úpravou. V současnosti je rychlost omezená asi na polovině délky německých dálnic, část omezení souvisí s opravami, část je umístěna natrvalo, protože jsou úseky nepřehledné. Většina států od Francie po Slovensko a od Dánska po Bulharsko má pevné maximum 120 nebo 130 km/h, ve Skandinávii a Velké Británii ještě nižší. Vedle Německa je jedinou zemí, kde se může jezdit rychleji, Polsko se 140 km/h.

Dálniční rychlostní limity v evropských zemích:

více než 130 km/h

  • Německo
  • Polsko

130 km/h

  • Bosna a Hercegovina
  • Bulharsko                  
  • Dánsko            
  • Francie            
  • Chorvatsko       
  • Itálie                
  • Maďarsko         
  • Rakousko         
  • Slovensko

120 km/h

  • Belgie                       
  • Nizozemsko      
  • Španělsko         
  • Švýcarsko

100 km/h

  • Finsko            
  • Norsko          

70 mph (cca 112 km/h)

  • Velká Británie

zdroj: Besip    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 5 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 17 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 21 hhodinami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Havlíček podporuje prodej letounů Skyfox Ukrajině. Okamura má výhrady

Ukrajina má zájem o šestnáct letounů L-39 Skyfox české výroby, obchod podpořil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na návštěvě Kyjeva. Výhrady má předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o byznys a kabinet o něm nerozhoduje. Ukrajina měla už dřív zájem také o bitevníky L-159 z výzbroje české armády. Minulá i současná vláda ale odprodej odmítly s tím, že je letectvo potřebuje.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.