Fond ohrožených dětí dlouhodobě neplatí zdravotní a sociální pojištění za své zaměstnance. Na odvodech dluží desítky milionů korun. Do Klokánků, které Fond zřizuje, přitom stát umísťuje děti, které potřebují okamžitou pomoc. Fondu kvůli neplacení pojistného hrozí exekuce. Do dneška měl státu zaplatit dluh za sociální pojištění 600 svých zaměstnanců 22 miliónů korun.
Čtyřletá Michaela žila několik měsíců v roští na břehu Labe mezi pardubickými bezdomovci. Její rodiče sice úplnými bezdomovci nebyli, ale v jejich společnosti se pohybovali velmi často - dívka proto spávala volně v přírodě, přikrytá igelitem nebo v různých provizorně vyrobených stanech. Lucie Klementová z pardubické městské policie konstatovala, že takové podmínky určitě nebyly vhodné pro dítě předškolního věku.
Úřady ale dívku matce odebraly a Michaelu umístily do pardubického Klokánku. Její pobyt tam nařídil soud. Spolu s ní teď v Klokáncích žije asi 470 dětí. Klokánků je po republice 22. Vždy několik dětí tam žije v jednom bytě. Iva Staffová z Klokánku v Pardubicích uvedla, že cílem vychovatelů v těchto zařízeních je co nejvíc napodobit rodinné prostředí.
- V síti Klokánků po republice je průběžně každý den asi 450 dětí
- Klokánek má 600 zaměstnanců
- Z nich 417 pracuje přímo v Klokáncích. Dalších 120 lidí působí v 5 azylových domech.
Fondu hrozí exekuce
Fondu ohrožených dětí, který Klokánky zřizuje, hrozí exekuce. Do dneška měl státu zaplatit dluh za sociální pojištění 600 svých zaměstnanců – 22 miliónů korun. Na to ale Fond peníze nemá. Předsedkyně Fondu Marie Vodičková to zdůvodnila mimo jiné tím, že jim nebyly vyplaceny dotace ve výši 11 milionů korun, protože jim nebyl povolen splátkový kalendář. Dalším důvodem je podle ní novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která nabyla účinnosti k 1. 1. 2013. Kvůli této novele podle Marie Vodičkové Fond přišel nejméně o 30 milionů korun ve srovnání se stavem, který panoval před touto novelizací.
Fond nabízel České správě sociálního zabezpečení splátkový kalendář s tím, že by platil 1 milion korun měsíčně - ale bezúspěšně. A dluh dál roste, každý den naskakuje penále v řádech tisíců korun. Klokánky se tak ocitly na pokraji bankrotu. Česká správa sociálního zabezpečení, které Fond dluží, k věci konstatovala: „Plátce pojistného, který neodvádí řádně a včas pojistné, může podle platné právní úpravy požádat o povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, přičemž na povolení splátek není právní nárok.“
Fond dluží i svým zaměstnancům
Klokánek dluží zároveň i svým zaměstnancům. Podle Vodičkové se Fond dostal do potíží i proto, že státní příspěvky přicházejí s až tříměsíčním zpožděním. „My musíme zálohovat nejnutnější provoz – energie, stravu a vůbec potřeby pro děti na 2,5 měsíce. Ale už nezbývá na odvody, které ročně dělají 60 milionů, a na mzdy – abychom platili včas,“ uvedla Marie Vodičková. Kdyby byl podle ní státní příspěvek placený dopředu, tak jako například u příspěvku na výkon pěstounské péče, problémy by podle Marie Vodičkové nebyly.
Fond ohrožených dětí musel už prý propustit asi 50 lidí. Ti ale podle Vodičkové většinou odešli na dohodu, nebo si našli jiné zaměstnání, když viděli, že situace se už stává neúnosnou. Přesto ale v Klokáncích dál pracuje 400 lidí.
Michaela Marksová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí, vidí ovšem největší chybu v systému hospodaření Marie Vodičkové ve Fondu ohrožených dětí. Petr Habáň, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, doplnil, že problémy s financováním Fondu jsou dlouhodobé a existovaly už dříve, ještě před novelizací zákona o sociálně právní ochraně dětí.
„Je taky potřeba říct, že v roce 2006 a 2008, na základě různých typů dotací, byla fondu poskytnuta 2x částka 15 milionů korun nad rámec toho, co mají ostatní podobná zařízení. Celá řada jiných zařízení nedostala nad rámec toho, co mají získat od státu, ani korunu,“ připomněl Petr Habáň.
V případě krachu Klokánků pomůžou dětské domovy i pěstouni
Pokud by Klokánky zkrachovaly, ministerstvo práce a sociálních věcí je podle Petra Habáně připraveno situaci řešit ve spolupráci s regiony, s krajskými úřady, a také s podobnými zařízeními jako jsou Klokánky, dětskými domovy, případně s pěstouny. „Rozhodně žádné z dětí, které teď pobývají v Klokánku, neskončí na ulici,“ konstatoval Petr Habáň, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Jiří Vitvar, vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje doplnil, že by většinou šlo o děti, které by měly přijít do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Jejich umístění z hodiny na hodinu při celkovém počtu dětí v Klokáncích by podle Jiřího Vytvara bylo asi hodně složité, ale ve střednědobém horizontu by se prý vyřešit dalo. „Věřím, že v rámci celé republiky by se děti umístit v nějakém časovém horizontu daly,“ uvedl Jiří Vitvar.
Marie Vodičková doufá v pomoc veřejnosti
„Je to přece strašné, aby něco, co k nám chodí obdivovat zahraniční návštěvy, aby to zaniklo jen proto, že si to přeje ministerstvo práce a sociálních věcí. Doufám, že nám pomůže když ne vláda, tak snad alespoň veřejnost,“ uvedla Marie Vodičková.
Marie Vodičková se proto chce obrátit na lidi, kteří Fondu v minulosti třeba jen jednou přispěli. „Máme asi 330 000 lidí, kteří nám alespoň jednou poslali nějaký příspěvek. Kdyby dvě třetiny z nich poslaly třeba stokorunu, nebo jen padesátikorunu, tak částka 22 milionů by se dala v podstatě dohromady,“ řekla Marie Vodičková.
Fungováním Klokánků od ledna 2015, kdy skončila platnost výjimky a Klokánky musely dodržovat strop 28 dětí na jedno zařízení a snížit tak ubytovací kapacitu, se zabýval i pořad Reportéři ČT 23. 2. 2015.
