Změna služebního zákona narazila v Senátu. Členům horní parlamentní komory se nelíbí, že by umožnil ministrům dávat podněty na odvolávání státních tajemníků. Změny, se kterými se zákon vrací do Poslanecké sněmovny, odmítl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD); postojem Senátu však není překvapen ani on, ani premiér Andrej Babiš (ANO).
Vládní novela služebního zákona má ve státní správě změnit více věcí, pozornost ale vzbudila především tím, že by měla ministrům umožnit iniciovat odvolání státních tajemníků na svých ministerstvech. Tajemníci by již nebyli kárně zodpovědní. Jde o pozměňovací návrh ze sněmovny, se kterým přišla poslankyně a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Podle ní by se tím sjednotil režim, protože to, co navrhuje pro tajemníky obecně, se dnes již týká náměstka pro státní službu.
Kritiku, že by možnost tajemníky odvolávat na podnět ministrů znamenala odklon od snahy o depolitizaci státní správy, Dostálová odmítla s tím, že by odvolání bylo přezkoumatelné soudem. Přesto právě takto argumentovali odpůrci novely v Senátu.
Hlasité senátní výhrady
„Já se domnívám – a nejenom já – že tento posun státního tajemníka (…) nebude motivovat k tomu, aby jednal skutečně depoliticky a nezávisle,“ uvedla Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Bývalý ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) kritizoval i stávající verzi služebního zákona jako nedostatečnou pro odstínění úředníků od politického vlivu, od sněmovní verze zlepšení nečeká.
Obdobně mluvil i další zástupce vládní ČSSD Milan Štěch, který senátní změnu podpořil rovněž. „Nesmířil jsem se s tím, že tam je úprava, která má de facto dostat do spíše politických pozic státní tajemníky,“ řekl.
„Neprzněme zákon o státní službě, ale zrušme ho, pokud chceme, aby ministři určovali, kdo kde bude sedět na jaké pozici,“ uvedl předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil. „Není normální, aby odborný náměstek za každou cenu hledal jenom argumenty, proč obhajuje politiku vlády. Odborní náměstci jsou normální političtí pracovníci par excellence. Jestli to není divné, tak jsme my divní.“
Návrhu v podobě, ve které přišel ze sněmovny, se naopak zastal například Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Když přijde nová vláda, nový ministr, nový starosta, hejtman a tak dále, tak lidé očekávají, že něco změní. Co může změnit, když nemůže změnit své nejbližší spolupracovníky? Může změnit jednoho politického náměstka,“ podotkl. Myslí si přitom, že ministři budou dostatečně obezřetní vzhledem k tomu, že když zaměstnance „velmi jednoduše vyhodí, žádné jiné nezíská“.
Senát nakonec na návrh zpravodajů vrátil novelu do sněmovny s pozměňovacím návrhem. Pro příjetí zákona hlasovalo pouze šest ze 75 přítomných senátorů, neprošlo však ani zamítnutí.
Hamáček senátní změny odmítá, argumentuje programovým prohlášením
Ministr vnitra Jan Hamáček, který přišel novelu senátorům představit, Senátem navržené změny odmítl. „Návrh je předkládán na základě závazku obsaženého v programovém prohlášení vlády a je tedy jednou z vládních priorit. Cílem návrhu je vytvořit podmínky pro vyšší efektivitu a operativnost státní a zahraniční služby i státní správy jako celku,“ charakterizoval zákon.
Po senátním hlasování uvedl, že odmítavý postoj ke sněmovní verzi očekával. Podobně reagoval i premiér Andrej Babiš. „Rozhodnutí Senátu se dalo očekávat. Senát má složení, jaké má, těžko od něj můžeme očekávat podporu pro naše návrhy. Seznámíme se s návrhem Senátu a sněmovna o něm rozhodne svým hlasováním na lednové schůzi,“ uvedl předseda vlády.
Senátoři v novele zachovali prodloužení lhůty, během níž by byli úředníci hodnoceni, ze 40 na 60 služebních dnů. Pokud by jeho působení bylo shledáno nevyhovujícím, měl by mít na nápravu 90 místo 40 dnů.
Ve sněmovně se šikují síly
Novela zavádí také dvoukolový systém výběrových řízení na pozice ve státní správě, který má nahradit dosavadní tři kola. Právě toto ustanovení by podle opozice i odborů umožnilo vládě zbavit se po systemizaci nepohodlných úředníků a obsadit jejich místa lidmi ze spřátelených firem. Do druhého kola by se totiž mohli vedle kariérních úředníků přihlásit i lidé mimo státní správu, pokud mají zkušenost z řídicích funkcí.
I přes postoj Senátu je možné, že sněmovna přesto prosadí svou. Verzi, která obsahuje i odvolávání tajemníků na podnět ministra, totiž měla širokou podporu. Zvedli pro ni ruku nejen poslanci vládních ANO a ČSSD, ale i SPD a KSČM. Ti se k tomu chystají znovu.
„Je právo Senátu změnu navrhnout a právem sněmovny Senát přehlasovat. Náš ústavní systém je parlamentní s absolutní pravomocí právě sněmovny,“ řekl předseda komunistické strany Vojtěch Filip. A také SPD podpoří sněmovní verzi. „Jelikož přináší žádoucí zefektivnění státní správy,“ uvedl předseda hnutí Tomio Okamura.
